Ukrajina zápasí s korupční medúzou, ale Zelenskyj není změna, tvrdí vůdce Majdanu

Josef Pazderka Josef Pazderka
18. 4. 2019 13:08
Prezidentské klání na Ukrajině míří do finále. V neděli 21. dubna si vyberou tamní voliči mezi stávajícím prezidentem Petrem Porošenkem a jasným lídrem dosavadních průzkumů, hercem Volodymyrem Zelenským. Lidé z Majdanu, kyjevského náměstí, kde se v roce 2013 rozhořely protivládní demonstrace, ale bohužel nemají svého kandidáta. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí jeden z bývalých vůdců protestního hnutí Euromajdan, poslanec a bývalý novinář Mustafa Najom.
Mustafa Najom, ukrajinský poslanec a aktivista Euromajdanu.
Mustafa Najom, ukrajinský poslanec a aktivista Euromajdanu. | Foto: Natalia Kravčuková, Novoje vremja

Aktuálně.cz: Souboj o prezidentskou funkci na Ukrajině se v posledních dnech hodně vyostřil. Volodymyr Zelenskyj i Petro Porošenko se složitě dohadují na konání jediné veřejné debaty, klipy prezidentova týmu ukazují, jak Zelenského srazí kamion, nebo ho na plakátech zobrazuje jako "Putina", tedy spojence Kremlu. Co tomu říkáte?

Předvolební plakát na Ukrajině, duben 2019.
Předvolební plakát na Ukrajině, duben 2019. | Foto: Reuters

Mustafa Najom: Nevím, zda nejbližší spolupracovníci prezidenta nepotřebují psychiatrickou léčbu. Mně se taky nelíbí nejasná pozice Zelenského (ve vztahu k Rusku - pozn. red.), ale pokud mám problém s korupcí, přetvářkou a lhaním Porošenka, tak jsem taky Putin? A šedesát procent vojáků na frontě, kteří prezidenta nepodpořili, ti jsou taky Putin? To jako vážně?  

Máte k dosavadnímu prezidentovi řadu výhrad. Více než čtyři roky jste ale byl jako poslanec členem jeho poslaneckého klubu v ukrajinské Radě…

Petro Porošenko se dostal k moci díky tlaku občanské společnosti. A teď není schopen zabránit útokům na ni. Naopak dělá vše pro to, aby se stal jejím nepřítelem. Ať už jde o zákon o deklaraci příjmů (zákon z března 2017, definující mimo jiné představitele neziskových organizací jako "veřejné činitele" a nutící je předkládat deklarace příjmů - pozn. red.), podporu zákona o pomluvě (prozatím nepřijatý tzv. náhubkový zákon, navrhovaný nejnověji třemi poslanci Bloku Petra Porošenka - pozn. red.), nezasahování proti trollům, kteří útočí na aktivisty, anebo prokuraturu, která tyto případy nevyšetřuje.

A to vůbec nemluvím o členech jeho poslanecké frakce, kteří navzdory všemu veřejně mluví o boji s korupcí. To bude jednou taky Porošenkův památník - válka s občanskou společností, která by ho bývala mohla v této prezidentské kampani podpořit.

Před pěti lety měl ale Petro Porošenko výraznou podporu od většiny Ukrajinců, včetně vás.  

Tak si připomeňme, jak to bylo. 20. února 2014 skončily události na Majdanu, prezident Viktor Janukovyč utekl (ze země) a hned za několik dnů začala anexe Krymu. Mnozí lidé, kteří byli na Majdanu, museli na frontu. Během následných prezidentských i parlamentních voleb odsunula hlavní požadavky Majdanu - reformy, boj s korupcí, transparentnost moci - na vedlejší kolej válka. Porošenko vyhrál volby jako člověk, který přinese mír.

Petro Porošenko s ukrajinskými vojáky.
Petro Porošenko s ukrajinskými vojáky. | Foto: Reuters

Ve srovnání s předchůdci byl Porošenko nejlepší

Měl jste ho šanci během následujících pěti let poznat zblízka. Jaké jsou jeho největší přednosti a nedostatky?

Porošenko je velmi schopný komunikátor, vyjednavač, má neuvěřitelnou výdrž, skvělou paměť, mluví bez překladatelů (několika cizími jazyky). Je to člověk, který dokáže vidět věci v širších souvislostech. Jeho hlavním minusem je ale skutečnost, že nepochopil roli, kterou mohl sehrát. A myslím si, že on sám toho bude na závěr své politické kariéry litovat.

Zvenčí to vypadá, že i přes některé problémy šlo o schopného státníka, čelícího obrovskému tlaku ze strany Kremlu…

Je jasné, že ve srovnání s předchůdci byl Porošenko nejlepší. To je fakt. Otázkou spíš je, zda ho s nimi chceme srovnávat. Nechci ho stavět vedle Viktora Jakukovyče. Já ho chci porovnávat s tím prezidentem, kterého jsme očekávali. A v tom selhává. Byl lepší než jeho předchůdci, ale nebyl tím prezidentem, jakého jsme chtěli. 

Mustafa Najom (*1981)

Mustafa Najom portrét 2

"Ve 22.30 pod monumentem Nezávislosti. Oblečte se teple, vezměte si deštníky, čaj, kafe, dobrou náladu a kamarády." Tímto vzkazem na sociálních sítích spustil 21. listopadu 2013 ukrajinský novinář afghánského původu Mustafa Najom protestní hnutí, kterému se později začalo přezdívat  EuroMajdan.

Z původního odporu proti nepodepsání tzv. Asociační dohody s Evropskou unií vládou prezidenta Viktora Janukovyče se stal během pár týdnů větší a obecnější protest proti prezidentovu stylu vládnutí, korupci a spojenectví s Ruskem. Dramatické události v centru Kyjeva vyvrcholily v únoru 2014 krvavým masakrem, Janukovyčovým útěkem do ruského exilu a zvolením Petra Porošenka do funkce nové hlavy státu.

Mustafa Najom se stal na podzim 2014 poslancem ukrajinského parlamentu, kde s několika kolegy z Majdanu zasedl ve frakci Bloku Petra Porošenka (BPP). Jako jeden z hlavních představitelů proevropského a proreformního proudu v ukrajinské Radě se postupně s názory prezidenta Porošenka rozešel a stal se jeho hlasitým kritikem. Na konci roku 2018 demonstrativně vystoupil z poslanecké frakce BPP a ohlásil založení nového politického hnutí.    

Jak jste spolu vycházeli osobně?

Jako s člověkem s ním nemám problém. Jako prezidentovi jsem mu ale říkal, že kompromisy, na které přistupuje, jsou pro mě nepřijatelné. To není nic osobního, nechci ho urážet. Ale jako instituce, člověk, který za ni přijal odpovědnost a měl rozběhnout slíbené radikální reformy, podle mě zklamal. To kritizuji. Jsem taky politik, nesu odpovědnost, dal jsem lidem své slovo.  

Někteří lidé tvrdí, že vás, známé osobnosti Majdanu, Petro Porošenko jako velmi obratný politik prostě využil jako fíkový list nebo fasádu…

To se dá říct o všem. Ve všech zemích na světě spouští změny někdo konkrétní, zatímco staří dál fungují. Ano, mnohé se nezměnilo, ale změnil se poměr sil uvnitř moci. Stát neovlivňuje občany, ale společnost ovlivňuje stát. Já se cítím jako nástroj společnosti, která ovlivňuje a kontroluje moc, a ne obráceně.

Můžeme se ale stát fasádou, pokud se nenaučíme pracovat s dosavadním systémem.

Korupční medúza

Je složité ho změnit?

Složité. Korupční moc je obrovsky silná, je to ohromný aparát, jehož rozsah jsme nechápali, dokud jsme do něj nenahlédli. Jako novináři, aktivisté jsme se dívali zdálky, kritizovali jsme zvenku. Když se člověk dostane dovnitř, pochopí, že prostředky, které mají tyto lidi udržet na jejich místech, jsou prakticky neomezené.

Lidi zvenčí, z neziskovek nebo občanské společnosti, navíc politický systém dlouho nepřijímal. Jenže když se ho snažíte změnit, musíte se do jisté míry stát jeho součástí. Musíte být schopni s těmi lidmi pracovat, pochopit, jak přemýšlí a co dělají. Stát se součástí systému, ale nenechat se jím nakazit.

Celý ten systém je vlastně hloupý, tupý. Je to medúza, která jen reflexivně reaguje na vnější tlak, podněty. Je rozsáhlá, má velkou moc, koordinuje se, ale nemá mozek. Pokud s ní bojujete systematicky, na což jsou potřeba manažerské zkušenosti, dříve nebo později se něco změní.

Mustafa Najom s kolegy v ukrajinském parlamentu.
Mustafa Najom s kolegy v ukrajinském parlamentu. | Foto: Natalia Kravčuková, Novoje vremja

Zatím ale pořád sedíte v ukrajinském parlamentu, který sice podpořil řadu protikorupčních zákonů i dalších důležitých reforem, ale dál jsou v něm poslanci, kteří si posílají se svými kumpány SMS zprávy, jak rozdělit korupční peníze, vybírají si předražená auta, na která oficiálně nemají příjmy, a tak dále. Lidí blízkých Majdanu se do Rady dostalo před pěti lety jen pár. Kolik z celkem 420 zvolených poslanců bylo a je podobně reformně naladěných? 

Tak třicet, maximálně pětatřicet. Ne víc. 

To je přece důvod k depresi.

Je to samozřejmě špatné, ale deprese nepomůže. Stará garda pracující starými metodami ztratí v jistý moment sílu. Rozhodující je tlak veřejnosti. Je ale otázkou, jak moc celá ukrajinská společnost stojí o změnu pravidel.

Změnu pravidel slibuje dosavadní favorit prezidentských voleb, herec Volodymyr Zelenskij, který se podle průzkumů velmi pravděpodobně v neděli stane novou hlavou státu. Jak se k němu stavíte?    

Lidsky jsou mi příznivci Volodymyra Zelenského velmi sympatičtí. Chtějí změny, s mnohými věcmi jsou nespokojení a chtějí taky vidět v politice nové tváře. Zelenského tým rozběhl velmi úspěšnou kampaň. Při vší úctě ke kandidátovi a jeho podporovatelům je ale velmi složité věřit v jeho nezávislost na Ihoru Kolomojském (vlivný ukrajinský oligarcha a protivník prezidenta Porošenka - pozn. red.).

Vysoká popularita Volodymyra Zelenského navíc neznamená, že je to dobrý člověk nebo politik, který umí řídit zemi. Ano, představuje nějakou politickou realitu, avšak jeho popularita není úspěch politika, ale spíš indikátor naštvanosti těch, kteří nemohou najít vhodného kandidáta na volebních lístcích.

Zdá se, že k nim taky patříte. 

Ano, generace lidí, kteří stáli na Majdanu, nemá v danou chvíli svůj hlas.

Jak je to možné?

Jde o strukturální věci a taky o finanční prostředky. Politici jako Petro Porošenko nebo Julija Tymošenková začínali v politice, když jsme ještě byli ve škole. Jsou to takoví političtí geronti. Porošenko byl ministrem ekonomiky za vlády prezidenta Janukovyče, a dokonce spoluzakládal jeho Stranu regionů. Jde o lidi, kteří si dobře rozumí s elitou, již jsme chtěli před pěti lety vyhnat ze země.

Lidé, kteří by se teoreticky mohli stát politickými lídry, čelí na celém postsovětském prostoru velkým problémům. Nemají prostředky, které byly monopolizované v 90. letech minulého století. A taky nemají politické zkušenosti.

Získat zpět sebedůvěru

Jako bývalý občanský aktivista a novinář jste před pěti lety, po tzv. Euromajdanu, vstoupil do politiky. Nelitujete toho dnes?

Nebyl bych upřímný, kdybych tvrdil, že nemám momenty, ve kterých si říkám: "K čemu to vlastně všechno je?" Ale v takových chvílích člověk chápe, že prostě platíme určitou cenu. Když jsem byl novinář, bylo to jednodušší, lidé mi víc věřili. Tohle je prostě cena, kterou je potřeba zaplatit. Dneska ještě nedokážu říct, zda jsme obstáli. Jsme v jistém smyslu pionýři, kteří prošlapávají cestu dalším. 

Takže nelitujete?

Spíš ne. Kdybych do politiky nevstoupil, litoval bych, že jsem to nezkusil a něco neudělal. Dnes se mi každý den otevírají nějaké dveře. Sám člověk si volí mezi tím, zatnout zuby a o něco bojovat, nebo se prostě přizpůsobit. 

Mustafa Najom během setkání s americkým ministrem zahraničí Rexem Tillersonem (vpravo) v Kyjevě v červenci 2017.
Mustafa Najom během setkání s americkým ministrem zahraničí Rexem Tillersonem (vpravo) v Kyjevě v červenci 2017. | Foto: Natalia Kravčuková, Novoje vremja

Dřív jsem si říkal: Rozhodl jsem se a jdu. V politice ale každý den děláte nějaké kompromisní rozhodnutí. Když chcete prosadit přijetí nějakého zákona, řešíte, jestli se na něm dokážete domluvit i s lidmi, kteří jsou vám lidsky nepříjemní. A přemýšlíte, zda jsou důležitější vaše emoce, nebo přijetí toho zákona.

Strašně důležité je nepřekročit určitou červenou linii. Naštěstí mám kolem sebe lidi, kteří mi nedovolí to udělat.

S kolegy poslanci Sergejem Leščenkem a Svitlanou Zališčukovou jste nedávno vystoupili z parlamentní frakce Bloku Petra Porošenka. Jaké máte další politické plány?

Zakládáme politickou stranu. Do ní vstoupí všichni "eurooptimisté" i naši spojenci. Budeme se účastnit parlamentních voleb na podzim.

Řada vašich přátel tvrdí, že máte ambici stát se jednou ukrajinským prezidentem.

Bylo by hloupé říkat "ne", ale stejně tak "ano". Pokouším se nyní sestavit svůj tým. Abychom se mohli spoléhat na sebe a nebyli jen nějakou položkou, kterou někdo využije nebo se sveze na její pověsti. Chceme mít přímý vliv, ne jen přihlížet.

Ukrajina prošla za posledních pět let řadou zásadních změn. Při pohledu na komika Zelenského jako možného prezidenta i na některé další věci se člověk pořád nemůže ubránit dojmu, že zůstává tou zvláštní "leklou" zemí druhé kategorie…

Hlavní příčinou je nedostatek důvěry. To brzdí řadu věcí. Podívejte se, jak složitě se u nás vytvářejí politické strany i uskupení. Mezi lidmi panuje ohromná závist.

To ale platí v politice všude.  

Na vině není jen politika, je to i určitá mentalita. Ohromná nedůvěra v to, že ten, s kým jste se právě domluvili, vás zítra nehodí přes palubu. Překonat tento moment je strašně složité. Chybí nám pořád schopnost vidět v lidech to lepší.

A druhá věc je slabá sebedůvěra. Jsem hluboce přesvědčený, že to je to nejhorší, co se stalo Ukrajině i lidem, kteří v ní žijí. Nám celý život tvrdili: "To nedáš. To nezvládneš." I v politice.

Také teď, po Majdanu, když se do politiky dostali noví lidé. Namísto toho, abychom jim pomáhali, jim házíme klacky pod nohy. "Proč neodejdeš z parlamentu?" ptají se mě lidé nejčastěji. "Stejně se zku*víte," slyšíte všude kolem sebe. Lidé, kteří mají sebevědomí a vizi, to je náš klíč k úspěchu.

VIDEO: Majdan ještě neskončil, tvrdí ukrajinská novinářka Kateryna Kruková

Jaceňuk byl nejlepší premiér, jakého Ukrajina měla, ale v daném okamžiku nebyl dost dobrý, říká ukrajinská novinářka a aktivistka Kateryna Kruk. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Trump příkazem usiluje o snížení právní ochrany sociálních sítí

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Exekutivní příkaz podepsal v reakci na krok společnosti Twitter, která označila několik jeho zpráv za nepřesné. Podle názorů odborníků nemá jeho pokus valnou šanci na úspěch, napsaly světové agentury.

Trump příkazem útočí na ustanovení zákona z roku 1996, které dává společnostem Facebook, Twitter, Youtube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Cílem prezidentova příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odložený klimatický summit bude v listopadu 2021 v Glasgowě

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom dnes informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowě uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatický summit (COP26) se bude konat od 1. do 12. listopadu. Naposledy se představitelé zemí světa na vrcholné klimatické schůzce setkali loni v prosinci v Madridu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Letadlo z Karáčí před pádem třikrát narazilo do ranveje

Pilot pákistánského letadla, které se minulý týden zřítilo v Karáčí, při prvním pokusu o přistání kontrolní věži neoznámil, že mu nejde vysunout podvozek. Třikrát pak narazil do ranveje, než stroj zvedl a při druhém pokusu přistát havaroval. Podrobnosti z posledních chvil před neštěstím ve čtvrtek zveřejnila pákistánská vláda.

Airbus A-320, který letěl do Karáčí z Láhauru, se zřítil minulý pátek jen zhruba 1,5 kilometru od ranveje. Při nehodě zemřelo 97 lidí; dva pasažéři neštěstí přežili.

Pilot se poprvé pokusil přistát na letišti v pákistánském velkoměstě, neoznámil však nefunkční podvozek. Třikrát se při tomto pokusu dotkl motory ranveje. "Nebyl ve správné výšce … Kontrolní věž mu řekla, nejste ve vyžadované výšce, snižte svou výšku," uvedl pákistánský ministr pro civilní letectví, podle kterého pilot na toto odpověděl, že "to zvládne".

Pilot pak sdělil kontrolní věži několik vteřin před pádem, že ani jeden z motorů nefunguje a že má problém udržet výšku. Očekává se proto, že vyšetřovatelé zkontrolují, zda motory byly při nárazech poškozeny. Ve spodní části motoru se nachází klíčové komponenty, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Česko odpovědělo EU na výtku k voucherům, podle ministerstva jsou v pořádku

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v termínu odeslalo Evropské komisi odpověď na vytýkací dopis k voucherům za zájezdy zrušené kvůli koronavirové krizi. Podle odpovědi jsou poukazy v pořádku. Komise Česku vytýká uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře, vydávat za zrušené cesty vouchery na zájezdy místo hotovosti. V odpovědi ministerstvo předložilo právní argumenty, které podle úřadu svědčí o souladu české legislativy s právem Evropské unie, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Ministerstvo podle něj v dopise mimo jiné dokládá, že česká legislativa zranitelným spotřebitelům zachovává veškerá dosavadní práva, která mají u zájezdů zaručena. "Ostatním spotřebitelům tato práva neodepírá, pouze v zájmu naplnění účelu směrnice EU i za koronavirové situace odkládá možnost jejich vymáhání za předpokladu, že by spotřebitelé nevyužili alternativní nabídku voucherů namísto okamžité kompenzace za zrušení zájezdu z důvodu vyšší moci," uvedl Frček.

Česko umožnilo cestovním kancelářím místo hotovosti za zaplacené zálohy na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vydávat klientům poukazy. Podle komise mají ale lidé právo na vrácení peněz.

Nárok na vrácení hotovosti budou mít čeští klienti, kteří poukaz nevyužijí do 31. srpna příštího roku k úhradě jiné cesty. Odmítnout mohou poukaz lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Peníze mohou rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Agentura Fitch zhoršila úvěrový rating vlastníka Komerční banky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků.

Zhoršení ratingu podle agentury odráží mimo jiné předpokládaný negativní vliv koronavirové krize na ziskovost společnosti Société Générale. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že jeho další snížení Fitch prozatím nepředpokládá.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Société Générale koncem dubna oznámila, že se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) po zisku 686 milionů eur před rokem. Firma kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v České republice.

Agentura Fitch upozornila, že hospodářské výsledky Société Générale byly v prvním čtvrtletí ovlivněny zhoršujícími se ekonomickými podmínkami a vrtkavostí na finančních trzích. Předpověděla, že provozní výsledky banky letos zůstanou pod tlakem a v příštím roce oživí pouze částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy