Odbory nicméně zatím nesplnily svoji hrozbu, že vyhlásí generální stávku kvůli novele zákoníku práce, která umožňuje zaměstnavatelům žádat po zaměstnancích více hodin přesčasů. Kritici novelu nazývají "otrockým zákonem".
Student Středoevropské univerzity v Budapešti Ádám Hushegyi řekl redakci Aktuálně.cz, že demonstrace, které svolává opozice také s požadavky svobodných médií a nezávislosti soudců, tak zatím premiéra Orbána neohrožují.
"Má pod kontrolou média. Přibližně devadesát procent médií je na straně Orbána. Tak se mu daří vyhýbat tomu, aby musel vést nějaký dialog," říká Hushegyi.
Mimo hlavní město se konaly jen malé protivládní demonstrace. Podle průzkumu institutu Publicus mají protesty podporu 51 procent obyvatel, pouze 17 procent je ale ochotno jít demonstrovat.
Podle Hushegyiho si navíc mnoho Maďarů na současnou podobu médií, v nichž převládají zastánci Orbána, zvyklo.
"Bourání nezávislých médií se děje od roku 2010, kdy nastoupil Orbán, a dělo se to postupně. Politici například vytvořili televizní radu. Tím, jak to nebylo jednorázové, tak to nebylo ani viditelné. Najednou nezávislá média zjistila, že u nich nikdo nebude platit reklamu. Byla to efektivní taktika," říká maďarský student.
"Mnoho lidí si to při konzumaci zpráv ani nevšimne. Ve veřejnoprávní televizi je naprosto nepředstavitelné, aby se novináři zabývali nějakými kauzami premiéra nebo vládních politiků. Aby kriticky rozebírala Orbána. Češi a Slováci si to myslím ani nedovedou představit. Někteří starší lidé říkají, že ty zprávy připomínají éru komunismu," dodává.
Migrace stále jako stěžejní téma
Středoevropská univerzita, kde Hushegyi studuje, v Budapešti brzy skončí. Financuje ji americký miliardář maďarského původu George Soros, kterého premiér Orbán označuje za svého hlavního soupeře a zastánce migrace.
Právě migrace zůstává pro Orbána stěžejním tématem. Před volbami do Evropského parlamentu chce vytvořit takzvaný protiimigrační blok. Za spojence považuje Polsko či italskou stranu Liga, kterou vede ministr vnitra Matteo Salvini. Za hlavního protivníka má pak francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Orbánovým cílem je protiimigrační většina v Evropském parlamentu po volbách na konci května.
"Můj spor s ním není nic osobního. Jde o budoucnost našich zemí. Pokud nastane ohledně migrace to, co si přeje on, bude to pro Maďarsko špatné. Proto musím proti Macronovi bojovat," uvedl premiér Orbán minulý týden před novináři.
S bojem proti migraci a migrantům oslovuje Orbán také voliče své strany Fidesz.
Pro někoho je Orbán menší zlo
"Rok 2015 byl pro Maďarsko šokem, protože tehdy procházely zemí statisíce migrantů. Maďarsko je homogenní země stejně jako Česko nebo Slovensko, takže tohle byl opravdu velký šok. Zprávy v médiích o tom, jak se migranti blíží a jak pohltí Evropu, přitom nepřestaly," soudí Ádám Hushegyi.
"Někteří lidé podporují Orbána spíš jako volbu menšího zla. Za osm let, co vládne, se mu povedlo prosadit tezi, že západní Evropa je neschopná a útočí na Maďary. Vede to k tomu, že značná část Maďarů věří, že Orbán je jediná alternativa. Ve stylu 'je tady aspoň klid a chceme, aby to tak zůstalo, a nechceme, aby to tady vypadalo jako v západní Evropě'," dodává student.
Aktuální průzkum agentury Zavecz Research uvádí, že Orbánově straně Fidesz sice popularita klesá, ale stále by ji v lednu volilo 32 procent lidí. Nacionalistický Jobbik by volilo 11 procent lidí a opoziční socialisty jen sedm procent. Třetina oslovených odpověděla, že neví, koho by nyní volila.
