Aktuálně.cz: Jako horský vůdce a lyžařský instruktor působíte v Alpách už deset let. Nyní v tyrolském Freeride Center Sölden. Co se podle vašich informací podepsalo na včerejším neštěstí, při němž v lavině zahynulo pět českých lyžařů? A znáte někoho z nich? Podle mých informací trávili většinu roku v horách. Byli tedy velmi zkušení.
Karel Kříž: Šlo o velkou lavinu s dvoukilometrovým odtrhem na Lizumer Hütte, která zasáhla početnou skupinu lyžařů. Zatím - alespoň pokud vím - není jasné, zda se lavina uvolnila sama, anebo lyžaři zatížili v kritickém místě prudký svah. Osobně nikoho z nich neznám, ani jejich vůdce. Ti vůdci byli pravděpodobně dost zkušení, nešlo nicméně o certifikované horské lídry, ale to neříkám jako výtku. Bylo by až příliš jednoduché říct, že pokud ti vůdci neměli certifikáty, tak to byla chyba. Ta tragédie navíc nemusí souviset s chybováním lyžařské výpravy či jejího vůdce. Velmi zkušený může být i vůdce bez zmíněné certifikace.
A.cz: Rakouská média, ale i policejní zdroje zmiňují, že Češi měli být varování před lavinovým nebezpečím a přesto do volného terénu za lyžováním vyrazili. Byla to chyba?
Tahle zpráva asi už bude žít vlastním životem. Někdo jim opravdu mohl říct, že je vyhlášen třetí stupeň lavinového nebezpečí. Avšak i při lavinové trojce, která včera byla, se dá horská tůra relativně bezpečně podniknout. Těžko proto říct, zda chybovali, když na svah vyrazili.
Freerideři jako celebrity
A.cz: Vy ale patříte k certifikovaným horským vůdcům, kteří se léta vzdělávali a školili, aby mohli lidi vodit do volného a někdy i riskantního lavinového terénu. Čím to, že se sjíždění horských svahů s hlubokým sněhem stalo v posledních letech tak oblíbeným fenoménem?
Máte pravdu - v posledních osmi letech je to výrazný trend a dost možná i módní vlna. Hodně lidí se ze sjezdovek přesouvá do freeridingu, do ježdění ve volném terénu, protože je to zajímavější než na těch sjezdovkách. Dost lyžařů se proto účastní nejrůznějších kurzů, vzdělávají se, aby si mohli ten volný terén vyzkoušet. Jen si to vezměte: ještě před nějakými deseti lety byly na titulních stranách lyžařských magazínů snímky závodníků světového poháru. Odtud je ovšem dnes vytlačili freerideři.
S oblibou freeridingu zároveň logicky roste počet nehod. Ale třeba tady v Rakousku nebo v USA se freeriding pěstuje už hodně dlouho. No a v Česku je to nyní mezi lyžaři doslova boom. K dispozici jsou dnes i širší lyže (včetně lavinových vyhledávačů a airbagů), které zpříjemňují jízdu v terénu a zpřístupňují ji lidem. Dříve byla jízda ve volném terénu víceméně doménou snowboardistů.
A.cz: Zkusme ve stručnosti formulovat zásady bezpečného lyžování v lavinovém terénu.
Nikdy nejezdit sám. Mít sebou lavinový vyhledávač, sondu, lopatu a v ideálním případě airbag, který vás po vystřelení udrží na povrchu laviny. A samozřejmě respektovat lavinovou předpověď, podle níž se na sjezd vydáte, či naopak ne. To riziko tam ale bude vždy. Zásady, které jsem zmínil, jen výrazně snižují možnost, že se vám něco stane.
Lavinová trojka panuje v Tyrolsku od počátku sezóny
A.cz: Zaznamenal jsem, že nehledě na včerejší tragédii vyrážíte i dnes do terénu...
Jezdíme každý den i v těchto podmínkách. Lavinovým svahům se snažíme vyhýbat. Jde o hledání kompromisu mezi tím, co chceme jezdit (a jezdíme ty prudké v prašanu) a rizikem lavin. Balancujeme mezi tím. Skialpinismus či freeriding jsou a budou rizikové sporty. My se to riziko snažíme neustálým vzděláváním redukovat na minimum. Nikdy ho ale neodstraníme zcela. Stejně tak ovšem nelze říci: dnes je lavinová trojka, takže se nejde lyžovat. Tady v Tyrolsku, kde lyžuji už přes měsíc, trvá trojka totiž celou zimu. Od jejího počátku jsou špatné vrstvy sněhu, je ho málo, fouká vítr, sněhové podmínky jsou zkrátka nebezpečné. Snažíme se v nich ale pohybovat tak, aby se nikomu nic nestalo. Není to jednoduché. Něco jiného samozřejmě je, když je vyhlášená lavinová čtyřka či pětka.
A.cz: Vy sám jste se ocitl někdy v lavině?
V loňském roce se v ní ocitl můj klient i když jsme si dávali velký pozor. Naštěstí se v ní svezl bez úhony. Tohle se stává i těm nejzkušenějším horským vůdcům, kteří někdy i se svými klienty v lavině zahynou. Je to jako s leteckými katastrofami: dnes létají dokonalé stroje, vypracovány jsou bezvadné bezpečnostní předpisy, a přesto se to někdy stane. Není zkrátka v lidských silách a možnostech, abychom předpověděli všechna rizika, jimiž vás příroda může ohrozit. Vzdělání vůdců či instruktorů slouží jen k tomu, abychom přírodu lépe poznali a naučili se rizika lépe odhadovat a neohrožovat jimi své klienty, a tedy i sebe.
A.cz: Jaké chyby jsou pro lyžaře či snowboardisty ve volném terénu nejtypičtější?
Freeriding je pro lyžaře stále lákavější. A jejich nejtypičtější chyba? Nerespektují fakt, že se pohybují v lavinovém terénu, takže kašlou na lavinovou výbavu. Anebo jezdí sami - v nouzi jim tedy nikdo nepomůže. Ale tím opravdu nejcharakterističtějším omylem je, že nepoučení lyžaři následují nějakou stopu, protože si myslí, že tam mohou jet i oni a že jim tam proto žádné nebezpečí nehrozí. Žádné riziko si nepřipouštějí.
Loni tady v Tyrolsku zahynuli například v lavině dva perfektní američtí závodníci, mladí kluci, ale bez jakéhokoliv vybavení. Vjeli "jen" do terénu, který jim připadal známý a strhla je lavina.
First photo of #avalanche in #Wattenberg/ #Tirol/ #Austria: 5 snow hikers from Czech Republic killed. @FilipHorky pic.twitter.com/37n3JlutfC
— Alexander Blum (@boulevard_blum) February 6, 2016
Češi v horách neriskují více než jiní
A.cz: Hlavní zásadou pohybu v lavinovém terénu je tedy pokora k přírodě, vzdělání, vybavení a zkušený horský vůdce?
Padákem přece taky nezačnete skákat sám, bez výcviku a pomoci zkušenějších. Hory jsou naštěstí svobodnou zónou, kde lidé mohou sami chodit a přijmout přijatelné riziko. Problém je nicméně v tom, že o něm často ani netuší. Hodně lidí třeba dnes rádo leze po lezeckých stěnách - i to je v Česku boom. Připadá jim to jako absolutně bezpečný sport. Někdy ale nepochopitelně zapomínají, že se pohybují ve výšce. Koupí si vybavení, něco okoukají od ostatních a jdou na to sami, aniž si uvědomují, jak riskují.
A.cz: Možná je to klišé. Opravdu ale Češi v horách riskují víc než jiné národnosti?
Je to klišé a já se ho snažím všude vymlouvat. Více jak polovinu mých klientů, které vodím v horách, tvoří Dánové, Nizozemci, Švédové, Němci, Rakušané, Američané. A Češi neriskují více než jiní. Jiní jsou ale možná v tom, že stejně jako jiní středo či východoevropané, kteří žili za železnou oponou, nejsou zvyklí kupovat a platit si služby. Myslíme si, že si všechno dovedeme udělat a zařídit lépe sami. I Češi tedy přemýšlejí, zda se jim ta služba vůbec vyplatí a zda to nezvládnou přece jen bez ní. Avšak neriskují víc než jiní, není to naše národní vlastnost. Některé jiné národy jsou na tom podstatně hůře.
