Lucemburk/Minsk - Bělorusko vykročilo na cestu, která možná povede k ukončení nebo alespoň zmírnění jeho izolace v Evropě.
Šéf běloruské diplomacie Sergej Martynov dnes přijel na schůzku s ministry zahraničí členských zemí unie do Lucemburku jako první představitel své země po mnoha letech.
A uspěl. EU oznámila, že zmírnila sankce vůči Bělorusku. Tím, že jeho nejvyšším představitelům zrušila zákaz pobytu v sedmadvaceti členských zemích.
I prezident Alexandr Lukašenko tak už může cestovat do států Evropské unie. V minulosti se například nezúčastnil summitu státníků NATO a dalších zemí v Praze na podzim roku 2002. Česká vláda mu tehdy odmítla udělit vízum.
Zrušení zákazu je dočasné, zatím má platit půl roku.
EU dříve vyhlásila bojkot více než čtyřicítky politiků Běloruska, kteří nesměli vstoupit na území jejích sedmadvacet členských zemí. .
Sankce obsahují i zmrazení některých běloruských účtů v zahraničí a omezení vzájemného obchodu.
Důvodem dosud bylo porušování lidských práv, cenzura a pronásledování opozice v Bělorusku. Uvnitř unie se ale v posledních týdnech ozývaly hlasy, že je potřeba politiku k desetimiliónové zemi přehodnotit.
Lukašenko propustil všechny politické vězně a na konci září povolil poprvé opozici kandidovat v parlamentních volbách.
Ve většinovém systému nikdo z kritiků režimu neuspěl a podle Organizace pro bezpečnost pro spolupráci v Evropě (OBSE) volby nedosáhly evropských demokratických standardů.
Přesto ale OBSE uvedla, že oproti minulosti Bělorusko učinilo jistý pokrok a je naděje, že země začíná směřovat k demokracii.
Před dnešním jednáním byla unie podle diplomatických zdrojů z Lucemburku a Bruselu rozdělena.
Polsko, Finsko a Německo chtěly, aby unie sankce zmírnila a motivovala běloruský režim k pokračování změn.
Naopak Nizozemsko, Švédsko a Portugalsko byli pro zachování sankcí.
Postoj České republiky na summitu v Lucemburku shrnula pro Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová:
"Jsme pro pro zrušení zákazu cest běloruských představitelů do EU s výjimkou těch, kteří se aktivně podíleli na zmizení nebo věznění disidentů. Domníváme se, že toto částečné uvolnění by v tuto chvíli bylo pozitivním gestem vůči Bělorusku, ale musely by na něj navazovat pozitivní kroky i z běloruské strany. Mám na mysli zejména zrušení cenzury v médiích a konec jakéhokoliv pronásledování opozice," sdělila Aktuálně.cz Opletalová.
Pro běloruské činitele, kteří mají prsty v pronásledování a zmizení některých členů opozice, zákaz cestování na území EU nadále platí.
Finální verdikt unie se tak víceméně shoduje s českým stanoviskem..
Opozice v Bělorusku je rozdělená. Někteří její představitelé jsou pro zmírnění sankcí, protože podle nich to může Lukašenka povzbudit k dalším reformám.
Jiní jsou ostře proti jakékoliv legitimizaci prezidenta, který je ve funkci už do roku 1994.
"Setkání s Lukašenkem nepomáhají demokracii," tvrdí šéf opoziční sociální demokracie Nikolaj Statkevič.
Ministr zahraničí Martynov před odjezdem do Lucemburku řekl, že Minsk i Brusel by se měly soustředit hlavně na vzájemně výhodný obchod.
"Nechceme od Evropské unie žádné dary ani dotace. Chceme normální spolupráci, především v ekonomické sféře," prohlásil šéf běloruské diplomacie.
