Minsk - Obyvatelé Běloruska volili v ostře sledovaném hlasování nový parlament.
Vítězství vládní garnitury je zřejmě drtivé. "V parlamentu nebude nikdo z opozice," cituje agentura Reuters Nikolaje Lazovika, tajemníka centrální volební komise. Výsledky ještě nejsou potvrzené. Volební účast dosáhla podle volební komise 75 procent.
Zástupci opozice už proti průběhu voleb protestovali. Během pondělí by se k regulérnosti hlasování mělo vyjádřit 477 pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
"Volby vyšly úžasně," prohlásila krátce po nedělní 19. hodině, kdy se uzavřely volební místnosti, šéfka Ústřední volební komise Lidia Jemošhinová.
Část opozice z voleb odstoupila
Před hlasováním prezident Alexandr Lukašenko ohlašoval, že hlasování bude "bez nejmenších pochyb demokratické a podle západních pravidel".
Mnohé opoziční skupiny však nesouhlasily, z voleb řada z nich už dříve odstoupila. Podle agentury Reuters se více než 800 přívrženců opozice v neděli odpoledne sešlo v Minsku, aby dalo najevo svůj protest vůči Lukašenkovu režimu.
Opoziční lídři si stěžovali na množství předvolebních byrokratických překážek i na to, že na ně státní orgány vyvíjely nátlak. Pod kontrolou vlády rovněž zůstávají celostátní média, do kterých opozice nemá přístup. Západ také kritizuje běloruskou vládu za násilné potlačování opozičních demonstrací.
Určité znepokojení nad průběhem předvolební kampaně vyjádřili před hlasováním také zahraniční pozorovatelé z OBSE. Oznámili, že kampaň probíhala v "atmosféře přísných kontrol" a neumožnila voličům získat potřebné informace o kandidátech.
Zároveň však pozorovatelé uvedli, že zaznamenali "opravdové úsilí" o větší spravedlivost voleb oproti minulosti: situace se podle nich zlepšila, protože k volbám bylo připuštěno rekordních asi 70 opozičních kandidátů. Celkem se o 110 parlamentních křesel ucházelo asi 260 kandidátů.
Lukašenkovo PR
Pozorovatelé volby dlouhou dobu označovali za důležitý test toho, zda se autoritářský režim Alexandra Lukašenka demokratizuje. Poslední kroky a výroky běloruského prezidenta totiž západním demokraciím dávaly opatrnou naději, že by tomu tak mohlo být.
Lukašenko se v posledních týdnech snaží změnit svůj obraz na mezinárodní scéně. Najal si kvůli tomu i renomovanou britskou PR agenturu. V srpnu nechal propustit všechny politické vězně, a to včetně bývalého prezidentského kandidáta Aljaksandara Kozulina.
Ten ale o demokratizaci pochybuje. "Samozřejmě, že Ústřední volební komise i komisaři ve volebních místnostech vystupují vlídněji, ale je to pouze povrchní a nezmění to základní problémy," řekl poté, co v centru Minsku odvolil. V podobném duchu se vyjádřili i další opoziční předáci, podle kterých Lukašenko v posledních týdnech provedl ve svém autoritářském vládnutí jen kosmetické změny.
USA i EU oznámily, že by v případě spravedlivých voleb mohly zrušit Bělorusku sankce a navázat s ním těsnější vztahy. Sám Lukašenko vyzval Evropskou unii k "normalizaci vzájemných vztahů".
K nevoli svého velkého dosavadního spojence - sousedního Ruska - také Bělorusko zatím neuznalo nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Lukašenko však označil postup Ruska za moudrý a připustil, že tak může učinit nový parlament.
Roztříštěná opozice
Prezident tvrdí, že ve volbách zvítězí jeho příznivci, protože obyčejní Bělorusové jsou se současnou vládou spokojeni.
Opozice byla před volbami značně roztříštěná. Její představitelé se například přeli, zda se voleb vůbec mají zúčastnit. Největší opoziční blok, takzvané Sjednocené demokratické síly, z hlasování kvůli údajným represím ze strany státu nakonec odstoupil.
Nina Pokorná, která se zabývá běloruskými projekty ve společnosti Člověk v tísni, před volbami předpovídala, že by do parlamentu přesto mohlo projít zhruba pět opozičních kandidátů. "Režim v Bělorusku se nemění, volby budou zmanipulované jako vždycky. Například pokud státní pracovníci nevolí státem podporovaného kandidáta, hrozí jim ztráta zaměstnání," řekla s tím, že případných pět opozičních poslanců by Lukašenka nemohlo připravit o moc a v očích Západu by to mohlo zlegitimizovat průběh voleb.
Hra o vliv v Bělorusku
Parlament má dvě komory. Voliči rozhodovali o složení dolní komory - takzvané Sněmovny reprezentantů. Rozhoduje se na základě většinového volebního systému. Pokud kandidát ve svém volebním okrsku nezíská nadpoloviční počet hlasů, bude následovat druhé kolo.
Žádné volby konané v desetimilionovém Bělorusku od počátku devadesátých let dosud Západ neuznal jako demokratické a spravedlivé. Alexandr Lukašenko prohlásil, že pokud to západní státy nyní neučiní, přeruší s nimi jakýkoliv dialog.
Podle Niny Pokorné ze společnosti Člověk v tísni i přes protesty a bojkot opozice Západ může volby uznat za demokratické. "I s ohledem na nedávné události v Jižní Osetii a Abcházii patrně bude chtít Evropská unie nad průběhem voleb přivřít oči, aby si Lukašenka přiklonila na svou stranu a posílila tím svůj vliv u hranic s Ruskem," říká.
| Připomeňte si: Jak probíhaly běloruské prezidentské volby v roce 2006 |
| Čtěte blog Bělorusky žijící v Česku |
