Brusel - Diktátorský režim, jehož politici nejsou v EU vítáni. Tak vypadá v kostce názor Bruselu na Bělorusko.
Jenže v důsledku gruzínské krize tají ledy a Evropská unie začíná být k běloruskému režimu o něco vstřícnější. Ruské aktivity v Gruzii totiž opět ukázaly, že udržovat dobré vztahy s východními sousedy je pojistkou proti politice Kremlu, která se stále drží zásady sfér vlivu.
Ministři zahraničí EU se tak minulý týden na své schůzce v Avignonu shodli, že na své další zasedání přizvou běloruského kolegu Sergeje Martynova, který ostatně před nástupem do úřadu v letech 2001-2003 zastupoval v Bruselu Minsk jako velvyslanec při EU.
Političtí vězni propuštěni
A nedávno zase vysoký představitel Unie pro zahraničí Javier Solana kvitoval propuštění dvou politických vězňů: Sergeje Parsjukeviče a Andreje Kima. "Velmi rádi bychom takové chování nějak ocenili," zdůraznil Solana.
Z vězení se před volbami dostal také sociálnědemokratický předák Aljaksandr Kozulin, zřejmě nejznámější běloruský vězeň svědomí.
Připomeňte si: Ne milost, ale svobodu všem, říká běloruský disident
Uzná Minsk Jižní Osetii a Abcházii?
Kam až bude EU ochotna ve svých zásadách ustoupit, není jasné. Náznaky možných námluv totiž čerstvě zkalil sám běloruský prezident Alexandr Lukašenko, když řekl, že jeho země může být po Rusku a Nikaragui třetí v pořadí, která uzná nezávislost Abcházie a Jižní Osetie.
"Přijde čas, kdy se podobně jako v Rusku zaměříme na otázku uznání," řekl s tím, že se věcí bude zabývat nový parlament, který vzejde z voleb 28. září. "Mlčet k tomu nemůžeme," dodal Lukašenko.
Východním partnerstvím se EU zabývalo také v Evianu, kde proběhl summit Sedmadvacítky a Ukrajiny.
Tamější velká koalice se právě kvůli postoji ke gruzínské krizi, potažmo k Rusku, rozpadla a země směřuje k předčasným parlamentním volbám. Ty by byly už třetí za poslední tři roky.
Čtěte více: Uvnitř rozvrácené koalice se plánuje pomsta
Nová východní politika
Obnovený zájem Bruselu o východní Evropu odstartovala krize v Gruzii.
"Poslední události v Gruzii a ruská agrese opravdu staví země, jako je například Ukrajina, do jiného světla a dávají věcem novou dynamiku. Naším cílem je, aby se Ukrajina mohla přiblížit k EU tak těsně, jak to jen půjde, a to v ekonomické oblasti i v mezilidských kontaktech," říká eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn.
Finský zástupce v Komisi si zároveň nemyslí, že by Ukrajina stála v druhé linii čekatelů o jízdenku do EU.
"Myslím, že když se podíváte na úspěchy Dynama Kyjev, nikdo nemůže být na pochybách, že by zrovna tady Ukrajina hrála v Evropě druhou ligu," zdůraznil.
