Vůdci Ukrajiny, Moldavska či Gruzie dali před schůzkou najevo, že na rozdíl od Arménie a Ázerbájdžánu usilují o co nejrychlejší vstup do EU, o němž však závěrečné prohlášení summitu nehovoří.
Evropský blok se postavil za své partnery ve sporech s Ruskem a francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl obnovení rozhovorů o situaci na východě Ukrajiny s Moskvou a Kyjevem v rámci takzvané normandské čtyřky.
Šéfové unijních států se s partnery z východu sešli čtyři roky po posledním summitu v době, kdy se Ukrajina obává, že Rusko využije vojáky a těžkou techniku shromážděné u jejích hranic k invazi. Bělorusko jako spojenec Moskvy navíc přerušilo členství ve Východním partnerství kvůli unijním sankcím a nyní do Bruselu zástupce nevyslalo.
"V časech rostoucího napětí je solidarita a spolupráce důležitější než kdy dříve," uvedl po jednání předseda Evropské rady Charles Michel. Zmíněná trojice zemí se nedočkala kýženého slibu členství, ve společném prohlášení tomu nejblíže byla věta o "uznání evropských aspirací a evropské volby" východních partnerů unie. Ti se zavázali spolupracovat s EU na posilování společných hodnot jako je vláda práva a demokracie.
Nové dodávky vakcín
Unie naproti tomu přislíbila nové investice v řádu miliard eur do modernizace ekonomik. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že díky nově podepsané smlouvě se partnerské země dočkají dalších dodávek vakcín proti covidu-19 ke 13 milionům, které již dostaly.
Důležitá debata se přes den vedla právě o ruské hrozbě. Německý kancléř Olaf Scholz, který do Bruselu přijel na svůj první summit v nové funkci, prohlásil, že "jakékoli porušení územní integrity přijde (Rusko) velmi draho". Scholz a Macron se na okraj jednání sešli s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, s nímž jednali o možném obnovení rozhovorů s Ruskem v rámci normandské čtyřky.
Normandský formát jsou rozhovory, ve kterých Francie s Německem zprostředkovávají rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem s cílem ukončit od roku 2014 se vlekoucí konflikt na východě Ukrajiny. Poslední takové setkání se ale odehrálo v prosinci 2019 v Paříži. Nyní se mírová vyjednávání nacházejí na mrtvém bodě a situace v oblasti zůstává napjatá.
