Sarajevo - "Zůstávat tady, to je jen ztráta času. Měla jsem odejít mnohem dřív," lituje sedmadvacetiletá Minez Audibašičová z Bosny a Hercegoviny. Má sice zaměstnání, přesto chce ze země odejít. Jejím cílem je Slovinsko. "Je to ale jen přechodná zastávka. Chci jít do Švýcarska, kde mám rodinu," uvedla pro španělský list El País.
Před ambasádami a konzuláty zemí, jako je Německo nebo Slovinsko, se v Bosně každým dnem tvoří delší a delší fronty lidí, kteří čekají na pracovní víza. Podobně jako Audibašičová zemi na balkánském poloostrově plánují opustit další lidé.
Každý rok podle neoficiálních odhadů odejde z Bosny 20 až 40 tisíc lidí. V posledních letech ale tempo roste. Celkem od roku 2013 zemi opustilo na 170 tisíc obyvatel.
"Příliš mnoho let jen přežíváme," upozorňuje pak řidič kamionu Šišir Mensur, který bere měsíčně v přepočtu asi 7 800 korun. "Hledal jsem práci i u jiných firem, ale plat byl všude stejný. Léta jsem věřil, že se situace zlepší. Už je mi ale 37 let a čekání mě unavilo," doplňuje s tím, že ve Slovinsku za stejnou práci dostane mnohem více.
Průměrná mzda v zemi dosahuje na zhruba 400 eur, tedy v přepočtu 10 400 korun. Nezaměstnanost přesahuje 20 procent a u mladých lidí podle údajů Světové banky je to přes 50 procent.
"Není to jen o penězích. Nemáme žádné vyhlídky, mladí lidé nikoho nezajímají," doplňuje pak devětadvacetiletý Velimir Vojanović, který také plánuje odejít do Slovinska. Na rozdíl od Bosny členské země EU.
Obyvatelům Bosny vadí také všudypřítomná korupce i rozšířený nepotismus - bez těch správných konexí tu lidé neuspějí. "Lidi odrazuje celková politická i sociální situace. Znepokojuje je představa, že jejich děti uvidí, jak jejich spolužáci s mnohem horšími výsledky díky politickým a rodinným konexím dostávají lepší práci," vysvětlila pak pro agenturu Reuters Adisa Karahodžičová. "Odchází odtud celé rodiny," doplnila žena, která pracuje jako manažerka v textilní společnosti Koteks Tešanj.
Fotografisano 01.10.2018 ispred Konzulata Slovenije u Banjaluci. Najbolji predizborni plakat ove vlasti. pic.twitter.com/7h6soCtpeQ
— AleksandarTrifunović (@AlexandarT) October 2, 2018
Celková frustrace a zklamání z politické situace se prohlubují. Politici opakovaně slibují, že zatočí s úplatkářstvím. Svým slibům ale podle analytiků nikdy nedostojí, protože z úplatkářského systému často sami profitují.
Už v neděli se v Bosně a Hercegovině konají všeobecné volby. Experti je považují za jedny z nejdůležitějších v posledních letech. Na 3,2 milionu voličů rozhodne, zda se Bosna a Hercegovina pomalými krůčky vydá k EU a NATO, nebo zda ji i nadále budou brzdit etnické rozepře.
Obyvatelé budou vybírat novou kolektivní hlavu státu, tedy tříčlenné prezidium, které tvoří vždy jeden zástupce Bosňáků, Chorvatů a Srbů. Současně probíhají i volby do celostátního parlamentu a deseti kantonů. To ale není všechno. Volí se i do parlamentů obou entit, které tvoří zemi - tedy zástupce Federace Bosny a Hercegoviny, kde žijí převážně muslimští Bosňáci a katoličtí Chorvaté, a zástupce Republiky srbské.
Ve volbách půjde o hodně. V čele Republiky srbské je proruský politik Milorad Dodik, který dlouhodobě prosazuje mnohem silnější autonomii, a dokonce opakovaně hovoří i o odtržení od Bosny. Republika srbská by se pak podle něj v ideálním případě měla začlenit do Srbska.
To je ale pro další obyvatele Bosny nemyslitelné. Nepovoluje to ani ústava, která je součástí Daytonské mírové dohody, jež v roce 1995 ukončila krvavý konflikt. Těsně před volbami ale Dodik svoji rétoriku mírní.
Dodik už v minulosti uvedl, že spíše prosazuje pevnější vztahy s Ruskem než se Západem. S Vladimirem Putinem se naposledy sešel na konci září v Soči.
Složitý systém
Také mnozí Chorvaté se domnívají, že je politický systém v zemi diskriminuje. Zatímco etničtí Srbové mají svou vlastní entitu, tedy Republiku srbskou, tak Chorvaté ji nemají - respektive ji sdílí s Bosňáky. Dragan Čović, dosavadní člen tříčlenného prezidia za Chorvaty, prosazuje vznik třetí, převážně chorvatské entity. Jak Čović, tak i Dodik v nedělních volbách své posty obhajují. A podle všeho i uspějí.
Kritikové se domnívají, že podobné aspirace mohou jen prohloubit etnické rozepře v zemi.
Mnozí se také obávají, že možná dohoda mezi dalšími balkánskými státy Srbskem a Kosovem o změně vzájemných hranic, o které se v posledních týdnech jednalo, by mohla povzbudit i nacionalisty v bosenské Republice srbské. Zvažovaná dohoda o výměně území by umožnila Srbsku udržet si kontrolu nad severními částmi Kosova, kde převážně žijí kosovští Srbové. Srbsko by se na oplátku vzdalo svých jižních oblastí, kde většinovou populaci tvoří kosovští Albánci.
Video: V Bosně se hromadí migranti mířící do Německa
