Letošek byl začátkem konce Angely Merkelové. Češi na jejím odchodu prodělají

Ondřej Houska Ondřej Houska
27. 12. 2018 7:32
Angela Merkelová na podzim oznámila, kdy skončí v politice. Z postu šéfky německých křesťanských demokratů (CDU) už odešla, kancléřkou zůstane nejdéle do roku 2021. Pak už kandidovat nebude. Merkelová tak reagovala na propad obliby její CDU. V Česku ztratila kvůli migraci popularitu už před několika lety. Fakt, že se letos přiblížil její politický konec, je ale přitom pro Česko špatnou zprávou.
Dojatá Angela Merkelová na sjezdu CDU v Hamburku.
Dojatá Angela Merkelová na sjezdu CDU v Hamburku. | Foto: Reuters

Angelu Merkelovou mělo podle průzkumů ještě před pěti lety rádo 70 procent Čechů. Pak ale přišla migrační krize a německá kancléřka se v Česku stala jednou z nejvíce nenáviděných političek. Za její přístup k migraci ji kritizují prakticky všechny zdejší politické strany.

Pro Česko přitom vůbec nebude jednoduché vyrovnat se s faktem, že Merkelová zahájila svůj odchod z politiky a nejpozději za tři roky už Německu vládnout nebude. Šéfkou svých křesťanských demokratů není už od začátku prosince.

V čele vlády chce zůstat do konce tohoto volebního období, tedy do podzimu 2021. Není ale vyloučené, že odejde ještě dřív. "Je jednoznačné, že odhází ten nejpřijatelnější možný partner, jakého Česko mohlo v Berlíně mít," říká o Merkelové Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů.

Ve funkci předsedkyně CDU Merkelovou před necelým měsícem nahradila Annegret Krampová-Karrenbauerová. Tato osmapadesátiletá politička prakticky celý život působila v malé spolkové zemi Sársko, která leží na samém západě Německa. Do centrální berlínské politiky přestoupila teprve letos. "Kulturně má mnohem blíž k Francii, Belgii nebo Lucembursku než k zemím střední Evropy. Bude pro ně mít výrazně menší pochopení než Merkelová," upozorňuje Eberle.

Krampová-Karrenbauerová má jakožto šéfka CDU velkou šanci na to, že se jednoho dne stane německou kancléřkou. Také klíčové osobnosti další tradiční německé strany, sociální demokracie (SPD), přitom nemají s Českem či střední Evropou prakticky žádné zkušenosti.

Merkelová naproti tomu žila až do roku 1989 v komunistickém Východním Německu, pár měsíců strávila na studiích v tehdejším Československu. I díky tomu má pochopení pro země bývalého sovětského bloku. Ač se to kvůli sporům ohledně migrace nemuselo úplně zdát, Merkelová byla ve skutečnosti klíčovým spojencem Česka a dalších zemí střední a východní Evropy, například na summitech lídrů členských států Evropské unie v Bruselu.

Politické odcházení Merkelové letos nabralo poměrně rychlý spád. Ještě loni na podzim konzervativní blok tvořený její CDU a bavorskými křesťanskými sociály (CSU) opět přivedla k dalšímu volebnímu vítězství, už čtvrtému za sebou. Zařadila se tak po bok velkých kancléřů německé poválečné minulosti, Konrada Adenauera a Helmuta Kohla.

Je pravdou, že CDU/CSU dostala jen třetinu hlasů, což byl nejhorší výsledek od roku 1949. Zároveň ale trochu zapadl fakt, že zhruba stejně dostala ve všech volbách za posledních 12 let, s výjimkou mimořádného výsledku v roce 2013, kdy měla přes 40 procent.

Merkelová z voleb každopádně vyšla oslabená. Nakonec obnovila vládu velké koalice se sociálními demokraty. Kabinetem ale od počátku zmítaly vážné spory. A to především uvnitř samotného konzervativního bloku CDU/CSU.

Spor sesterských stran: ztratily pak obě

Vedení CSU stupňovalo kritiku Merkelové přístupu k migraci. Přestože sama kancléřka už před delší dobou výrazně přitvrdila svůj původní vstřícný postoj k žadatelům o azyl, její sesterská bavorská strana chtěla přitvrdit ještě víc.

Nejspíš i kvůli těmto hádkám se podpora CDU propadala. A výrazně ztratila i CSU. "Já nesu zodpovědnost," prohlásila Merkelová poté, co CDU utrpěla ztráty v říjnových volbách ve spolkové zemi Hesensko -  a také v průzkumech veřejného mínění. Merkelová v reakci na to oznámila svůj konec v čele strany. Stejný krok udělal i její hlavní spojenec (a přitom zároveň velký kritik) šéf CSU Horst Seehofer.

Aby nedošlo k omylu - křesťanským demokratům se stále daří docela dobře. Podle průzkumů by jim v době voleb v Hesensku dalo hlas necelých 30 procent Němců, což je číslo, které by jim jiné tradiční politické strany napříč Evropou mohly závidět. Včetně těch českých. Faktem ale je, že CDU byla zvyklá na výrazně lepší výsledky.

Nebylo tajemstvím, že kdyby si Merkelová mohla sama vybrat, kdo jí v čele strany nahradí, byla by to Annegret Krampová-Karrenbauerová. Vzhledem k jejímu komplikovanému jménu jí samotní Němci zcela běžně přezdívají AKK. S kancléřkou se sice neshoduje ve všem, ale i ona patří do politického středu. Merkelová si ji zvolila především proto, že jí je blízká svými umírněnými názory. 

Na prosincovém sjezdu nakonec delegáti Krampovou-Karrenbauerovou do čela CDU opravdu zvolili, byť jen velmi těsně. Dá se to brát jako další příznak toho, že autorita Merkelové uvnitř strany upadá.

Krampová-Karrenbauerová nejspíš dál zpřísní německou politiku vůči žadatelům o azyl. Zároveň ale opakuje to, na čem se shodnou prakticky všechny německé politické strany - tedy že lidem, kteří skutečně prchají před válkami, Německo pomůže.

S populisty ne

Nová šéfka CDU se také jasně distancovala od Alternativy pro Německo (AfD), protiimigrační pravicově populistické strany, která tvrdě kritizuje přístup vlády k migrantům a někteří její členové mají blízko k neonacismu. "Neměli bychom přejímat slovník AfD," řekla Krampová-Karrenbauerová s tím, že spolupráce s touto stranou není pro CDU možná.

Právě migrace v Německu podkopala popularitu Merkelové. Bylo by ale hodně zjednodušené tvrdit, že odchází kvůli svému rozhodnutí z roku 2015, kdy do Německa vpustila několik set tisíc žadatelů o azyl, kteří se tísnili v sousedních zemích.

"Merkelové se stalo to, co je osudem každého politika, který je ve funkci mnoho let - okoukala se," tvrdí analytik Jakub Eberle. "O tom, kdy nastane Merkelové konec, bychom se teď určitě bavili, i kdyby žádná uprchlická krize nebyla. Vždyť CDU vede 18 let, Německo 13 let. To je strašně dlouhá doba," upozorňuje.

Videokomentář: Nová předsedkyně CDU nebude kopií Angely Merkelové.

Nová předsedkyně CDU nebude kopií Merkelové. Německo čeká změna, tvrdí Ondřej Houska | Video: Ondřej Houska, Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 50 minutami

Ant Group, divize čínské Alibaby, získá z prodeje akcií až 35 miliard dolarů, nejvíce v historii

Společnost Ant Group, která je finančně technologickou divizí čínského internetového prodejce Alibaba, získá z prodeje akcií až 35 miliard dolarů (zhruba 808 miliard Kč). Bude to největší primární veřejná nabídka akcií (IPO) v historii. V pondělí to uvedl server CNBC.

Firma nabídne akcie na burzách v Šanghaji a Hongkongu. Pokud vše půjde hladce, předstihne tato nabídka loňskou nabídku akcií energetické společnosti Saudi Aramco, v té době největší na světě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy