K jednomu z dokumentů, které nebyly určené veřejnosti, se nyní dostal deník Die Welt. Na základě svědectví účastníka schůzky v budově kancléřství v Berlíně zrekonstruoval dramatické jednání v listopadu před třemi lety.
Dokument je přímo nazván "Možnost odmítnutí těch, kteří na německých hranicích žádají o ochranu". Vypracovali ho experti ministerstva vnitra a dospěli k názoru, že vrácení běženců zpět do Rakouska by nebylo porušením ani zákonů Německa, ani smluv o Evropské unii. S odůvodněním, že žadatelé měli žádat o ochranu v první zemi EU, na jejíž území vstoupili. Což byly ve většině případů Řecko nebo Itálie.
V té době byla situace kritická. Do Německa přicházelo tolik utečenců, že nebylo možné všechny důsledně kontrolovat. V září jich bylo 164 tisíc, v listopadu už 206 tisíc.
Podle listu Die Welt si politici i policisté uvědomovali, že takový stav není dlouhodobě udržitelný a něco se musí udělat. Proto se v listopadu debatovalo o uzavření hranice. Nikoliv poprvé.
Výsostně politické rozhodnutí
Předchozí debata skončila 13. září pozdě večer, kdy Merkelová i přes nesouhlas šéfa spolkové policie Dietera Romanna rozhodla o přijetí všech, kteří hranici s Rakouskem překročí. Odůvodnila to složitou humanitární situací lidí, kteří už byli dlouho na cestě, a také obavou, zda by odmítnutí běženců bylo v souladu s německou ústavou.
Kancléřka ale po poradě s ministrem vnitra Thomasem de Maizierem v listopadu rozhodla, že se nic měnit nebude. "Rozhodnutí nechat hranici otevřenou pro žadatele o azyl bylo tedy výsostně politickým rozhodnutím," píše reportér německého listu Die Welt Manuel Bewarder.
Během listopadového jednání dokonce bavorský premiér Horst Seehofer hrozil, že spolkovou vládu zažaluje u ústavního soudu kvůli nedostatečné ochraně hranic. "Nenechám se vydírat," zvolala však podle jednoho ze svědků Angela Merkelová.
Její napjatý vztah se Seehoferem kvůli uprchlické krizi a rozdílným názorům trvá doteď, přestože Seehofer je v její současné vládě ministrem vnitra. Jímž podle svého pondělního prohlášení hodlá zůstat i přes spekulace médií.
Vyšetřete to
List Die Welt už dříve zveřejnil informace, že vláda v Berlíně před třemi lety neposlala vojáky a policisty na hraniční přechody, protože se obávala reakcí na možné násilné střety s přicházejícími běženci.
Příliv uprchlíků po takzvané balkánské stezce nakonec výrazně zmírnila dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem na jaře 2016. Turecko slíbilo, že nebude Syřany, Iráčany, Afghánce a lidi z dalších států pouštět dále do Řecka výměnou za finanční pomoc EU. Dohodu s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem vyjednávala hlavně Merkelová, na její přípravě se kromě německých expertů významně podíleli také Rakušané.
Od dubna 2016 přichází do Německa měsíčně od deseti do sedmnácti tisíc žadatelů o azyl. Naopak počet těch, kterým úřady azyl zamítnou a jež čeká deportace, se v průměru pohybuje kolem dvou tisíc měsíčně.
Po zveřejnění dokumentu ministerstva vnitra se ozvala krajně pravicová a protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) a také svobodní demokraté (FDP). Obě strany žádají vytvoření speciálního vyšetřovacího výboru. Podle liberální FDP je nutné se dozvědět pravdu o tom, proč se statisíce lidí dostaly do Německa bez náležitého prověření.
"Nová zjištění vrhají světlo na praktiky paní Merkelové. Zásadní věci se projednávají v temných koutech. Rozhodnutí o tom, zda máme, či nemáme přijmout uprchlíky bez zákonných procedur a v rozporu s postupem na hranicích, přece musí přijmout parlament při debatě přístupné veřejnosti," prohlásil šéf opoziční FDP Christian Lindner.
Za neprůhledné rozhodování a nedostatečnou spolupráci s německými sousedy kritizuje Merkelovou i levicová opoziční strana Die Linke. Naopak křesťanští demokraté Angely Merkelové i sociální demokraté, kteří jsou součástí vládní koalice, vyšetřování odmítají.
