Podle britského listu The Financial Times na moskevské letiště Vnukovo tou dobou létala ze Sýrie letadla plná stodolarových a pětiseteurových bankovek. Přistála tu jednadvacetkrát. Hotovost byla nutná vzhledem k vytlačení Sýrie z finančního systému v důsledku západních sankcí, které postupně přitvrzovaly kvůli Asadovu stylu vlády. Podle expertů se Moskva tehdy stala doslova centrem pro obcházení systému.
Ze Sýrie vyvedené peníze údajně přispívaly na ruskou vojenskou podporu Asadova režimu a zároveň je syrský vůdce využíval pro své osobní účely. Dle údajů investigativní nevládní organizace Global Witness Asadova rodina v Rusku dlouhé roky významně investovala do nemovitostí. Do roku 2019 koupila ve dvou moskevských mrakodrapech byty v hodnotě nejméně 40 milionů dolarů (téměř miliarda korun). Celkové jmění rodiny Bašára Asada je americkým ministerstvem zahraničí odhadováno na dvě miliardy dolarů (okolo 48 miliard korun).
"Korupce za Asada nebyla okrajovou záležitostí ani vedlejším efektem konfliktu. Byl to způsob vlády," uvedl pro The Financial Times analytik Ejád Hamíd z lidskoprávní organizace Syrian Legal Development Programme. "Měli roky na to, aby se pokusili získat peníze, aby vytvořili soustavu, která se stane spolehlivým bezpečným přístavem," doplnil David Schenker, který v letech 2019 až 2021 působil jako náměstek ministra zahraničí USA pro otázky Blízkého východu.
Syrskou hotovost v uvedených letech přijímala Ruská finanční korporátní banka (RFC), která spadá pod ruskou státní akciovou společnost Rosoboronexport. Ta zprostředkovává vývoz a dovoz zbraňových a obranných systémů, produktů, technologií a služeb. Americké ministerstvo financí letos banku RFC shodou okolností sankcionovalo za to, že usnadňovala převody hotovosti, což umožnilo "miliony dolarů nezákonných transakcí, převodů cizích měn a vyhnutí se sankcím ve prospěch syrské vlády."
Financial Times dodávají, že zatímco ruské finanční instituce přijímaly hotovost ze Sýrie, další Asadův spojenec - Írán - vymýšlel různé cestičky, jak dostat do země tvrdou měnu. Teherán sankčnímu režimu čelí desítky let a má na tomto poli značné zkušenosti.
Samotný Asad přitom nyní, jak se ostatně již potvrzuje, bude v Rusku dle analytiků žít spíše v ústraní. Až toto pondělí na telegramovém účtu oficiálně potvrdil, že opustil Sýrii v neděli večer 8. prosince. Uvedl, že evakuován byl z ruské letecké základny Hmímím do Moskvy poté, co se základna stala terčem dronových útoků.
"Domnívám se, že se bude držet velmi při zemi, možná až do konce života," řekl pro britský deník The Guardian David Lesch, odborník na Sýrii z texaské Trinity University. Podle něj lze rovněž očekávat, že Asadova rodina bude pod přísným dohledem ruských bezpečnostních složek, ukrytá v nějakém odlehlém sídle. Nemusí to být ani v Moskvě.
Pro Asada je přitom hlavní prioritou, aby režim ruského prezidenta Vladimira Putina nebyl ochotný jej vydat. Svržený syrský vůdce čelí mezinárodnímu zatykači kvůli obvinění ze spoluúčasti na zločinech proti lidskosti kvůli použití chemických zbraní v roce 2013.
