Zahájíme novou fázi ukrajinské revoluce, varuje Pravý sektor

Barbora Roubalová
28. 7. 2015 18:30
Předseda nacionalistické organizace Dmytro Jaroš chce dostat prezidenta Porošenka a vládu před soud. Kyjev se ale bát nemusí.
Příznivci nacionalistického uskupení Pravý sektor uspořádali na kyjevském Majdanu demonstraci proti vládní politice. Vůdce Dmytro Jaroš požadoval vypsání referenda o nedůvěře současnému kabinetu. | Video: Radio Free Europe/Radio Liberty

Kyjev - Stovky příznivců radikálního Pravého sektoru se před pár dny sešly, aby demonstrovaly proti postupům vlády na západě Ukrajiny.

Předseda nacionalistické organizace Dmytro Jaroš vyzval k vyhlášení referenda. Chce dostat prezidenta Petra Porošenka a vládu před soud.

Obviňuje je, že místo aby se soustředili na válku na východě, řeší situaci v Zakarpatské oblasti. Naráží na incident v Mukačevu, kde při divoké přestřelce mezi stoupenci Pravého sektoru a policií zemřeli tři lidé a desítka dalších byla zraněna.

Kyjev okamžitě reagoval: po přestřelce odvolal gubernátora, propustil celníky, zatkl několik členů radikální organizace (další se schovávají v horách). Jaroš teď tvrdí, že od Majdanu nedošlo ke změně politického režimu, pouze se "změnila jména". A varuje, že Pravý sektor otevře novou fázi ukrajinské revoluce.

Nepopulární v Kyjevě i u voličů

Bitva v Mukačevu, při níž se uprostřed vilové čtvrti střílelo i z granátometů a kulometů, byla podle všeho vyřizováním účtů mezi pašeráky, kteří jsou v oblasti velmi aktivní. Pravému sektoru ale spojení s kontrabandem na západě země nedělá dobrou reklamu.

Pro Kyjev je rozpoutání "války gangů" v Zakarpatsku nepřijatelné. I proto, že oblast hraničí s Evropskou unií. A nestabilita může jakákoliv jednání s EU zásadně zkomplikovat.

Populární však Pravý sektor není ani mezi běžnými Ukrajinci

"Pravý sektor je oficiálně zaregistrovaná politická strana. Její podpora ve volbách na podzim minulého roku však byla minimální," připomíná analytik z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška. 

S 2,3 procenta hlasů zůstala daleko od pětiprocentní hranice potřebné pro vstup do parlamentu. V případném referendu by tedy Ukrajince momentálně těžko přesvědčila, aby se zbavili svého prezidenta Porošenka.

Hlavní úkol: boj proti separatistům

Ani v budoucnu se nedá čekat, že by byl Pravý sektor u voleb úspěšný.

"Dlouhodobě podceňují každodenní politickou práci a nedisponují velkými penězi. Jedná se vlastně o politickou stranu, jejíž členská základna se pohybuje ve válečné zóně nebo na základnách,“ popisuje Martin Laryš z Centra pro bezpečnostní analýzy a prevenci.

Významnější roli než na politické scéně sehrává Pravý sektor v bojích na východě země. Vedení války proti separatistům vnímají nacionalisté jako svůj hlavní úkol.

Sám Jaroš je od dubna letošního roku náměstkem ministra obrany.

 "Na rozdíl od ukrajinské vlády není Pravý sektor ochoten přijímat žádné kompromisy a dle slov jeho velitelů budou bojovat, dokud nezískají zpátky nejen Donbas, ale i Krym," vysvětluje Laryš.

Jedna z odnoží Pravého sektoru se pak zabývá charitativní činností. Právě ta ale může být zástěrkou pro nekalé obchody, kontraband a zapojení do organizovaného zločinu.

"Pozice Pravého sektoru v rámci ukrajinského bezpečnostního systému je dvojaká," tvrdí politolog a bezpečnostní expert Miroslav Mareš.

"Na jednu stranu bojují za ukrajinské bezpečnostní zájmy, na straně druhé si nárokují moc mimo standardní politické mechanismy. Někdy i pomocí brutálních prostředků. Nejsou pouze výplodem ruské propagandy, i když ta je samozřejmě masivně využívá k diskreditaci Ukrajiny jako celku," říká.

Kyjev se bát nemusí

Pravý sektor o sobě dal poprvé vědět během takzvaného Euromajdanu. "Důvodem protestů na Majdanu bylo primárně nepodepsání asociační dohody s EU. Pravý sektor se tak zformoval až v pozdější fázi revoluce," připomíná Michal Lebduška.

Nacionalistům tehdy šlo o svržení tehdejší vlády. "Rozhodně nebyli zásadní hnací silou protestů, což byl dojem, který se snažila vytvořit ruská média. Obešlo by se to i bez nich. Když skončil Euromajdan, členská základna Pravého sektoru čítala jen stovky lidí," tvrdí.

Pro srovnání: Mnohem úspěšnější než Pravý sektor bývala krajně pravicová strana Svoboda. Ta se v roce 2012 dokonce stala jednou z hlavních opozičních stran, když získala přes deset procent hlasů.

"Pravý sektor je nyní zřejmě nejsilnější z ultrapravicových skupin, svoje mocenské pozice hájí ale i Národně-sociální shromáždění a další organizace," popisuje Mareš skupiny na pravém kraji ukrajinského politického spektra. Kyjev se ho však - navzdory radikální rétorice a výhrůžkám na demonstracích - obávat nemusí.

"Na boj proti ukrajinským armádním jednotkám nemá zdroje a je si toho vědom," tvrdí  Martin Laryš. "Navíc ani nedisponuje těžkou vojenskou technikou," dodává.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 8 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy