Paříž - Francouzi rozhodovali v neděli ve druhém kole místních voleb, které vyvolaly pozdvižení ve vládnoucí straně prezidenta Nicolase Sarkozyho. V prvním kole si totiž připsala výrazný úspěch extrémně pravicová Národní fronta.
Průběžné výsledky ukazují, že Socialistická strana získala 36 procent hlasů, strana prezidenta Sarkozyho 18 procent a krajní pravice 11 procent. Pokud by Národní fronta postavila kandidáta ve všech obvodech, odpovídal by její výsledek až 25 procentům.
Volby tak odrážejí náladu národa rok před prezidentskými volbami a předurčí, zda protiimigrantská Národní fronta získá několik místních radnic jako předzvěst případného budoucího většího podílu na moci.
Preference prezidenta Sarkozyho jsou na historickém minimu. I proto se jeho strana UMP snaží vzít extrémní pravici část voličů tvrdou linií proti integraci největší francouzské národnostní menšiny - muslimů.
15 % pro extrémní pravici
V prvním kole komunálních voleb získala nejvíce hlasů Socialistická strana s 25 procenty následovaná Sarkozyho UMP se 17 procenty hlasů. V těsném závěsu za ní skončila Národní fronta s 15 procenty, což je pro stranu volební rekord.
To vše krátce po zveřejnění průzkumů veřejného mínění, které naznačily, že by v prezidentských volbách mohla Sarkozyho porazit Marine Le Penová, důrazná dvaačtyřicetiletá právnička, která vedení Národní fronty převzala po svém otci, bývalém prašutistovi Jean Marie Le Penovi.
On sám přitom šokoval Evropu, když roku 2002 postoupil do druhého kola prezidentských voleb.
Strana má sice od té doby svěžejší tvář, stále se jí však nedaří zbavit se své extrémistické image. V sobotu oznámila, že se zbavila svého člena, když jeden internetový deník otiskl jeho fotku, jak hajluje.
Nacionalistům nahrává i nízká účast
Ve volbách do místních samospráv může volit celkem přes 21 milionů lidí, v prvním kole odvolilo 9,5 milionu lidí. V posledním měření sil před rozhodujícím prezidentským a parlamentním kláním v druhém čtvrtletí 2012 tak francouzské hlasování vykazuje rekordní neúčast ve výši 56 procent.
Radnice ve Francii rozhodují o každodenním provozu obcí, ale i výstavbě silnic a škol, nebo o rozdělování některých dávek.
Podívejte se, jak tvrdě Sarkozy vytáhl proti Romům
Francouzský volební systém upřednostňuje širší volební uskupení a velké strany, Národní fronta nepočítala s tím, že získá velké množství křesel. Doufala proto v zisk alespoň nějakých hlasů, které by ji zbavily nálepky strany vyvrhelů sbírajících protestní hlasy.
Opozice: Raději Sarkoyzho, než Le Penovou
Opoziční Socialistická strana, která zřejmě rozšíří svou dominanci nad místními samosprávami, už vyzvala své podpůrce, aby v situaci, kdy to je Sarkozy, nebo Národní fronta, volili v druhém kole Sarkozyho.
Sarkozy zase vyzval své voliče, aby ve stejné situaci v opačném gardu bojkotovali Národní frontu, volbu socialistů ale výslovně nedoporučil.
Mezi kandidáty nedělních voleb byl mimo jiné i partner Marine Le Penové Louis Aliot. A také Anne-Christine Royalová, sestřenice Segolene Royalové, která v roce 2007 prohrála prezidentské volby se Sarkozym.
Úspěch integrace muslimů ve svých zemích v poslední době zpochybnila německá kancléřka Angela Merkelová i britský ministerský předseda David Cameron. Nulová životní perspektiva mladých muslimů narozených ve francouzských předměstích přitom v minulosti opakovaně přerostala v masové násilnosti.
Sarkozyho popularita klesá i díky škrtům a reformám, podívejte se
