Paříž - Koho zaujmout, aby mě postup do druhého kola neminul? Socialistická prezidentská kandidátka Segoléne Royalová se rozhodla pro ženy. Šlápla však mimo.
Na svém posledním předvolebním mítinku v severofrancouzském Achicourtu veřejně prohlásila: "Potřebuji hlasy žen, proto právě je chci nyní oslovit."
Vyzvala je, aby spolu s ní začaly psát novou kapitolu francouzské historie.
Svět nás sleduje, dejte hlas mně
"Celý svět nás sleduje," dodala s nadějí, že právě ona by se mohla stát historicky první francouzskou prezidentkou.
Profily prezidetských kandidátů NAJDETE ZDE
Přestože její prosba by se mohla považovat za revoluční, tradičně rovnostářskou Francii popudila. Vždyť všichni francouzští občané jsou si rovni, nehledě na pohlaví, rasu či náboženství.
Tento krok by se tak třiapadesátileté Royalové nemusel před nedělními volbami vyplatit.
Francie volí prezidenta
- Francouzské volby možná rozhodnou muslimové
- Prezidentem chce být i komunista. Rudý pošťák
- Le Penovi věří dělníci, senzaci ale nezopakuje
- Sázka na prezidenta? Za půl milionu!
"Jde o špatnou strategii, naprosto kontraproduktivní," tvrdí francouzská komentátorka Michele Fitoussiová pro deník New York Times.
"Ženy budou volit Royalovou, pokud budou věřit tomu, že je opravdu tou pravou osobou pro prezidentský úřad. Ne proto, že je žena. Pochybuje o naší inteligenci, když nás žádá o podobnou věc," dodala.
Sarkozy mluví ke všem
Nicolas Sarkozy naopak veřejně prohlásil, že žádnou speciální výzvu směrem k ženám nemá.
"Důležité je mluvit ke všem občanům," řekl. "Prezident je mužem národa. Nikoliv mužem strany či sekty."
Pochyby o tom, zda může být žena prezidentkou, přitom francouzská společnost dávno nemá.
Zatímco v roce 1972 s tím souhlasilo pouze 52 procent dotázaných, tento rok o tom nepochybuje celých 94 procent Francouzů.
Šance Royalové na prezidentský úřad tak nejsou zanedbatelné. Apelem na ženy ale zřejmě nevyhraje.
Netypická socialistka
Ségolene Royalová přesto není tradiční socialistka.
Její volební program "sto námětů" zahrnuje jak tradiční socialistické požadavky jako zvýšení minimální mzdy, zvýšení důchodů, výstavbu sociálních bytů či bezplatnou zdravotní péče do šestnácti let, tak závazky typické pro modernější třetí cestu.
Mluví o výhodných půjčkách pro studenty, o multikulturalismu či o komunitním řešení problémů.
A k tomu předkládá další iniciativy. Hormonální antikoncepce zdarma, lokální občanské rady kontrolující chod samosprávy a ekologické přísliby jako energie z obnovitelných zdrojů, nová daň pro kamiony nebo vyšší ekologické standardy při výrobě automobilů.
V zahraniční politice podle ní Francie musí být Spojeným státům solidním partnerem, ale neměla by se stát vazalem Washingtonu.
