Nevyhrožovali jen tak. Tito Američané se kvůli zvolení Trumpa přestěhovali do Kanady

Radka Zítková Radka Zítková
26. 10. 2020 6:55
Je to už předvolební evergreen. Prominentní Američané, kteří nesouhlasí s jedním z kandidátů na prezidenta, prohlašují, že se po jeho zvolení přestěhují do Kanady. V roce 2016 mezi nimi byli třeba raper Snoop Dogg nebo herečka a zpěvačka Barbra Streisandová. Neudělali to. Server Aktuálně.cz ale mluvil s těmi odpůrci Donalda Trumpa, kteří se na sever skutečně přesunuli.
Foto: Aktuálně.cz

Z volební noci v listopadu 2016 si Robin Vargas pamatuje hlavně pocit úzkosti. Se svou tehdejší manželkou seděl na gauči v jejich domě v Jižní Karolíně a sledoval, jak se stát po státu postupně zbarvuje do republikánské červené. Do posledních minut ale ani jeden z nich nevěřil, že Donald Trump zvítězí.

"Byl to naprostý šok. Tu variantu jsem si nepřipouštěl, všichni kolem mě volili stejně jako my. Připadalo mi to jako alternativní realita, která se prostě neděje," vzpomíná Vargas. "Až teď zpětně chápu, jak k tomu došlo, ale v ten moment jsem nerozuměl ničemu."

Robin Vargas s přítelkyní Sonjou. Vargas v Kanadě žije třetím rokem, brzy bude moct požádat o kanadské občanství.
Robin Vargas s přítelkyní Sonjou. Vargas v Kanadě žije třetím rokem, brzy bude moct požádat o kanadské občanství. | Foto: Robin Vargas

Vargas slyšel o celebritách i obyčejných lidech, kteří zvažovali přesun do Kanady, a tak okamžitě začal hledat, jestli splňuje potřebná kritéria. Byl jedním ze stovek tisíc Američanů, kteří tu noc přispěli k přetížení a paralyzování webových stránek kanadského ministerstva pro imigraci a občanství. "Snažil jsem se načíst ten web znovu a znovu, ale celou noc mi to hlásilo chybu systému," vypráví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Druhý den si už začal psát seznam věcí, které by bylo potřeba zařídit. "Začalo to spíš jako vtip, ale den ode dne mi to dávalo větší smysl. Nejen politicky, ale i z hlediska mých životních hodnot. Nesouhlasil jsem s tím, jakou chtěl mít Donald Trump Ameriku. Nebyl to jediný důvod, chtěl jsem i nějakou změnu, ale hrálo to roli." 

Jako Hispánec s kořeny v Mexiku měl problém hlavně s rasismem, který podle jeho slov v zemi narůstá. "S tím, jak se z Trumpa stával serióznější kandidát na prezidenta, se mi častěji stávalo, že na mě lidé měli rasistické narážky. Myslím, že tito lidé měli díky jeho kampani pocit, že na tom není nic špatného. Vůbec poprvé jsem se s tím začal setkávat i v práci," vysvětluje Vargas.

Printscreen přetížených stránek kanadského ministerstva pro imigraci během amerických prezidentských voleb, 9. 11. 2016
Printscreen přetížených stránek kanadského ministerstva pro imigraci během amerických prezidentských voleb, 9. 11. 2016 | Foto: cic.gc.ca

O několik měsíců později manželé zažádali v rámci programu pro zkušené profesionály o trvalé občanství v Kanadě. Na Silvestra 2017, více než rok po volbách, přijeli po 2 600 kilometrů dlouhé cestě do Halifaxu v Novém Skotsku. Do provincie, která se dlouhodobě potýká s odlivem mladých lidí do ekonomicky silnějších aglomerací kolem Toronta, Montrealu nebo Alberty a jež si na tom, že vítá "politické uprchlíky z Ameriky", udělala kampaň.

Jeden z jejích ostrovů dokonce spustil webové stránky Cape Breton if Donald Trump wins (v překladu "Cape Breton, pokud Donald Trump vyhraje", pozn. red.), které vybízejí k přesunu a před letošními americkými prezidentskými volbami znovu ožily. "Lidé nás tu většinou vítali, jsou přátelští, pomohli nám najít práci," vzpomíná 36letý Vargas.

Život Robina Vargase v krabicích poté, co 31. prosince 2017 přijel do svého nového bytu v Halifaxu v Kanadě.
Život Robina Vargase v krabicích poté, co 31. prosince 2017 přijel do svého nového bytu v Halifaxu v Kanadě. | Foto: Robin Vargas

Nyní, téměř o tři roky později, pracuje v pojišťovnictví a hudební produkci. Má novou partnerku, se kterou slaví kanadské svátky. "Nemůžu říct, jestli jsem teď víc Kanaďan nebo Američan, jsem něco mezi. Třeba na to, že tady Den díkůvzdání slaví o měsíc dřív než v Americe, jsem si ještě nezvykl," říká se smíchem. 

Demokracie, která se zvrhne v diktaturu

Podobně to vnímá i další Američan, který se kvůli Trumpovi rozhodl stát dvojím občanem, Stephen Schainbart. Na rozdíl od Vargase se o přesun do Kanady začal zajímat už před minulými volbami. "Znal jsem Trumpa. Jsem Newyorčan, on je Newyorčan, poslouchám o Trumpovi celý život a nemyslím si, že je dobrý člověk, takže jsem se opravdu bál, co přijde," vypráví.

Stephen Schainbart v tričku, které symbolizuje jeho přesun do Kanady. Číslo 212 je telefonní předčíslí v New Yorku, 416 pak začátek většiny telefonů v Torontu.
Stephen Schainbart v tričku, které symbolizuje jeho přesun do Kanady. Číslo 212 je telefonní předčíslí v New Yorku, 416 pak začátek většiny telefonů v Torontu. | Foto: Stephen Shainbart

Jedním z jeho důvodů byla vlastní rodinná historie. Schainbartův otec byl původem z Polska a prošel za druhé světové války holokaustem. "Skrze jeho příběh vím, že demokracie může selhat a může se zvrhnout až v diktaturu. Nemyslel jsem si, že by to bylo (v USA) tak hrozné, ale nechtěl jsem to případně zjistit podobným způsobem jako můj otec."

Očekával, že vzhledem k tomu, jak se o stěhování do Kanady mluvilo v médiích, bude součástí větší imigrační vlny. "Připadalo mi, že se kvůli Trumpovi stěhuje celé hnutí. Ve skutečnosti mi ale většina Kanaďanů, které jsem tu potkal, říká, že jsem první Američan, o kterém vědí, že to opravdu udělal."

I z toho důvodu Schainbart o své stále ještě probíhající cestě za kanadským občanstvím napsal knihu I Actually Did it: Becoming Canadian Because of Trump (v překladu "Opravdu jsem to udělal: Stal jsem se kvůli Trumpovi Kanaďanem", pozn. red.).

Stěhování i kvůli covidu

Schainbart a Vargas jsou tak spíše výjimky, které původní myšlenku dotáhly do konce. Faktem ale je, že kanadské úřady opravdu zaznamenaly nárůst v žádostech o trvalý pobyt od Američanů. V roce 2016 a 2017 to bylo podle oficiálních statistik v průměru o necelé dva tisíce žádostí ročně víc než během prezidentství Baracka Obamy.

Za posledních dvacet let pak celkový nárůst představuje asi 20 procent - s maximy vždy během volebních nebo historických milníků.

Podle Schainbarta řadu lidí odradí složitá byrokracie. On sám se mohl přestěhovat nastálo do Toronta až tři roky po volbách - dva roky z New Yorku dojížděl. Jako klinický psycholog musel také nejdřív získat licenci pro práci v provincii Ontario, poté roční praxi a pak až mohl požádat o trvalý pobyt.

Osobně ale cítí, že nyní to řada lidí bere vážněji. Ozývají se mu nejen příbuzní a přátelé, ale i desítky neznámých lidí, kteří žádají o pomoc s přestěhováním po letošních prezidentských volbách.

"Někteří lidé zmiňují jako důvod covid-19 (Kanada má na rozdíl od USA povinné zdravotní pojištění, pozn. red.), drtivá většina ale zvažuje stěhování kvůli Trumpovi a celkové atmosféře ve Spojených státech," tvrdí Schainbart. 

Podle červnového průzkumu společnosti YouGov by přesun do Kanady kvůli volbám zvažovala až třetina Američanů, většinou z řad demokratů.

Zájem o stěhování vzrostl po prezidentské debatě na konci září, ve které se Donald Trump utkal se svým demokratickým rivalem Joem Bidenem. Prestižní americké deníky ji označily jako "nejchaotičtější v historii", "rétorickou rvačku" nebo přímo "peklo". Internetový vyhledávač Google následně zaznamenal výrazně větší trend v hledání hesla "how to move to Canada" (v překladu "jak se přestěhovat do Kanady", pozn. red.).

Zájem Američanů o vyhledávání informací o stěhování do Kanady 29. září, kdy se konala prezidentská debata, výrazně vzrostl.
Zájem Američanů o vyhledávání informací o stěhování do Kanady 29. září, kdy se konala prezidentská debata, výrazně vzrostl. | Foto: Google Trends

Desítky dotazů na stejné téma přišly do Halifaxu i Vargasovi. "Po té debatě se mi mnohem více začali ozývat přátelé, abych jim poradil, jak to udělat. Nedokážu odhadnout, kolik z nich to udělá doopravdy, ale někteří působí, že to myslí vážně." 

Do Bidenovy Ameriky se nevrátí

Oba Američané říkají, že se jim politika v rodné zemi sleduje těžko. Přiznávají, že od Trumpa čekali možná ještě razantnější kroky, se kterými by nesouhlasili, ale i tak je to podle nich "dostatečně špatné". Nelíbí se jim například obsazování postů Nejvyššího soudu, odpor proti zdravotnické reformě Obamacare, rasové nepokoje a Trumpovy údajné sklony k autoritářské politice.

Do Kanady by proto rádi přestěhovali své příbuzné. U Vargase je to složitější kvůli otci, který podle něj s nejvyšší pravděpodobností nesplňuje imigrační podmínky. Schainbart je ale odhodlaný sponzorovat kanadské občanství svého nyní 15letého syna, u kterého doufá, že časem půjde do Toronta na univerzitu. 

Americká imigrace do Kanady

Historie americké imigrace do Kanady sahá až do americké revoluce v 18. století, kdy na sever uteklo zhruba 100 tisíc Američanů, kteří cítili loajalitu k britské monarchii. Tisíce dalších, převážně černošského původu, pak v 19. století utíkaly před otrokářstvím a během občanské války.

V moderní historii nastala větší vlna v období vietnamské války, kdy se podle odhadů přestěhovalo do Kanady až 125 tisíc Američanů - zhruba čtvrtina z nich byli muži, kteří se tak chtěli vyhnout naverbování. Další imigrační anomálie pak přišly po teroristických útocích z 11. září 2001 a při invazi do Iráku v roce 2003.

Oba muži si však nechávají americké občanství a chystají se v nadcházejících volbách hlasovat pro Joea Bidena. Schainbart dokonce nedávno daroval demokratům peníze. O přesunu zpátky do Spojených států ale ani jeden z nich v případě Trumpovy porážky neuvažuje.

"Pokud Biden vyhraje, neznamená to, že se všechno ve Spojených státech zlepší. Těch čtyřicet procent Američanů, kteří by Trumpa volili a milovali i v případě, že by, jak on sám říká, někoho zastřelil na Páté avenue, tam budou dál. Nikam nezmizí. Otázkou je, koho zvolí příště a jestli nebude horší," říká Schainbart s tím, že minimálně rok a půl, tedy do doby, kdy by měl získat kanadské občanství, Toronto neopustí. 

Jak funguje volební systém USA

Svítání nad Bílým domem 20.ledna 2017.

V amerických prezidentských volbách mohou až na několik výjimek hlasovat všichni Američané starší 18 let, kteří se s předstihem registrují. Volí prezidenta i viceprezidenta, zájemci o oba posty proto vždy kandidují v tandemu. Američané svým hlasem fakticky jen "pověřují" k volbě svého zástupce, takzvaného volitele.

Celkem 538 volitelů po volbách zasedá ve sboru, kde reprezentují 50 amerických států a hlavní město Washington. Počet volitelů za každý stát odráží počet jeho obyvatel. Například nejlidnatější Kalifornie jich má 55, Texas 38, ale Vermont nebo Aljaška jen 3. 

Volitelé při následné přímé volbě prezidenta nemusí respektovat názor lidí, kteří je pověřili, v drtivé většině případů tomu tak ale je. S výjimkou států Nebraska a Maine se přepočet hlasů na volitele řídí principem "vítěz bere vše": i kdyby Trump nebo Biden získal v některém státě jen o jediný voličský hlas víc, budou všichni volitelé daného státu hlasovat právě pro něj. Prezidentem se tak může stát kandidát, kterého v celých USA podpoří v absolutních číslech méně občanů, ale získá absolutní většinu (tedy alespoň 270) volitelských hlasů. Bylo tomu tak i při posledním souboji mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou v roce 2016.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Ve Francii obžalovali čtyři policisty kvůli zbití černocha, tvrdili, že je sám napadl

Pařížská prokuratura obžalovala čtyři policisty podezřelé z fyzického napadení hudebního producenta černé pleti. S odvoláním na justiční zdroje o tom dnes informovala agentura AFP. Dva z obžalovaných podle ní zůstanou ve vazbě, dva budou pod dohledem čekat na proces na svobodě.

Incident v 17. pařížském obvodu, kvůli kterému čelí policisté obžalobě, se odehrál v sobotu 21. listopadu. Hudební producent Michel Zecler uvádí, že šel po ulici bez roušky, která je povinná kvůli šíření koronaviru. Když spatřil policejní auto, vešel do domu, ve kterém je nahrávací studio, aby se vyhnul pokutě. Policisté pak podle něj vstoupili za ním, k čemuž neměli oprávnění, a začali ho bít.

Trojice strážníků zpočátku tvrdila, že je Zecler napadl. Záběry z kamery, kterou ve čtvrtek zveřejnil server Loopsider, ale ukazují brutální zásah policistů proti Zeclerovi. Čtvrtý policista, který přišel jako posila, vhodil do nahrávacího studia slzný granát.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

V Libereckém kraji do rána nasněžilo, silničáři radí opatrnost

V Libereckém kraji do rána nasněžilo, silničáři doporučují opatrnost. Hlavní tahy jsou většinou holé a vlhké po chemickém ošetření. Bez větších problémů je sjízdná i silnice 10 na Harrachov a k hraničnímu přechodu do Polska.

Pozor by si podle silničářů měli dát motoristé ve vyšších polohách, kde na silnicích nižších tříd leží ujetá vrstva sněhu krytá posypem. Na 16 silnicích hlavně v Jizerských horách a Krkonoších je povinná zimní výbava. Uzavřená je silnice 290 kolem přehrady Souš v Jizerských horách, ta se ale s prvním sněhem pro dopravu uzavírá. Auta tudy opět projedou až na jaře.

Teploty v Libereckém kraji dnes ráno klesají až k minus třem stupňům, většinou je oblačno. Podle meteorologů se přes den ještě může objevovat sněžení. Teploty vystoupají maximálně na dva stupně nad nulou, v horách bude mrznout po celý den.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Biden představil svůj tým pro komunikaci, budou v něm jenom ženy

Nově zvolený americký prezident Joe Biden představil svůj komunikační tým, který tvoří pouze ženy. Ředitelkou komunikace Bílého domu se stane mluvčí Bidenova volebního štábu Kate Bedingfieldová. Bidenovou tiskovou mluvčí pak bude Jen Psakiová, která byla mluvčí ministerstva zahraničí za vlády Baracka Obamy, uvedla agentura Reuters.

Mluvčí viceprezidentky Kamaly Harrisové bude Symone Sandersová, která byla hlavní poradkyní kampaně Bidena a Harrisové. Ředitelkou pro komunikaci příští první dámy Jill Bidenové bude Elizabetha Alexanderová, mluvčí Bidena v době, kdy zastával funkci viceprezidenta. Dalšími členkami týmu budou Karin Jeanová-Pierrová, Ashley Etiennová a Pili Tobarová.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Prezident Zeman žádá po šéfovi BIS jména špionů i detaily živých operací, píše server

Podle serveru iRozhlas si prezident Miloš Zeman vyžádal u šéfa Bezpečnostní a informační služby (BIS) Michala Koudelky jména ruských špionů v Česku, lidí, kteří s nimi spolupracují, a také seznam operací, které tu provádějí. "Podle expertů je takový úkol ale problematický - každá zpravodajská služba brání svoje zdroje a takto podrobnými informacemi by mohlo dojít k jejich prozrazení," píše server. 

Zdroj: Domácí
Další zprávy