Nevyhrožovali jen tak. Tito Američané se kvůli zvolení Trumpa přestěhovali do Kanady

Radka Zítková Radka Zítková
26. 10. 2020 6:55
Je to už předvolební evergreen. Prominentní Američané, kteří nesouhlasí s jedním z kandidátů na prezidenta, prohlašují, že se po jeho zvolení přestěhují do Kanady. V roce 2016 mezi nimi byli třeba raper Snoop Dogg nebo herečka a zpěvačka Barbra Streisandová. Neudělali to. Server Aktuálně.cz ale mluvil s těmi odpůrci Donalda Trumpa, kteří se na sever skutečně přesunuli.
Foto: Aktuálně.cz

Z volební noci v listopadu 2016 si Robin Vargas pamatuje hlavně pocit úzkosti. Se svou tehdejší manželkou seděl na gauči v jejich domě v Jižní Karolíně a sledoval, jak se stát po státu postupně zbarvuje do republikánské červené. Do posledních minut ale ani jeden z nich nevěřil, že Donald Trump zvítězí.

"Byl to naprostý šok. Tu variantu jsem si nepřipouštěl, všichni kolem mě volili stejně jako my. Připadalo mi to jako alternativní realita, která se prostě neděje," vzpomíná Vargas. "Až teď zpětně chápu, jak k tomu došlo, ale v ten moment jsem nerozuměl ničemu."

Robin Vargas s přítelkyní Sonjou. Vargas v Kanadě žije třetím rokem, brzy bude moct požádat o kanadské občanství.
Robin Vargas s přítelkyní Sonjou. Vargas v Kanadě žije třetím rokem, brzy bude moct požádat o kanadské občanství. | Foto: Robin Vargas

Vargas slyšel o celebritách i obyčejných lidech, kteří zvažovali přesun do Kanady, a tak okamžitě začal hledat, jestli splňuje potřebná kritéria. Byl jedním ze stovek tisíc Američanů, kteří tu noc přispěli k přetížení a paralyzování webových stránek kanadského ministerstva pro imigraci a občanství. "Snažil jsem se načíst ten web znovu a znovu, ale celou noc mi to hlásilo chybu systému," vypráví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Druhý den si už začal psát seznam věcí, které by bylo potřeba zařídit. "Začalo to spíš jako vtip, ale den ode dne mi to dávalo větší smysl. Nejen politicky, ale i z hlediska mých životních hodnot. Nesouhlasil jsem s tím, jakou chtěl mít Donald Trump Ameriku. Nebyl to jediný důvod, chtěl jsem i nějakou změnu, ale hrálo to roli." 

Jako Hispánec s kořeny v Mexiku měl problém hlavně s rasismem, který podle jeho slov v zemi narůstá. "S tím, jak se z Trumpa stával serióznější kandidát na prezidenta, se mi častěji stávalo, že na mě lidé měli rasistické narážky. Myslím, že tito lidé měli díky jeho kampani pocit, že na tom není nic špatného. Vůbec poprvé jsem se s tím začal setkávat i v práci," vysvětluje Vargas.

Printscreen přetížených stránek kanadského ministerstva pro imigraci během amerických prezidentských voleb, 9. 11. 2016
Printscreen přetížených stránek kanadského ministerstva pro imigraci během amerických prezidentských voleb, 9. 11. 2016 | Foto: cic.gc.ca

O několik měsíců později manželé zažádali v rámci programu pro zkušené profesionály o trvalé občanství v Kanadě. Na Silvestra 2017, více než rok po volbách, přijeli po 2 600 kilometrů dlouhé cestě do Halifaxu v Novém Skotsku. Do provincie, která se dlouhodobě potýká s odlivem mladých lidí do ekonomicky silnějších aglomerací kolem Toronta, Montrealu nebo Alberty a jež si na tom, že vítá "politické uprchlíky z Ameriky", udělala kampaň.

Jeden z jejích ostrovů dokonce spustil webové stránky Cape Breton if Donald Trump wins (v překladu "Cape Breton, pokud Donald Trump vyhraje", pozn. red.), které vybízejí k přesunu a před letošními americkými prezidentskými volbami znovu ožily. "Lidé nás tu většinou vítali, jsou přátelští, pomohli nám najít práci," vzpomíná 36letý Vargas.

Život Robina Vargase v krabicích poté, co 31. prosince 2017 přijel do svého nového bytu v Halifaxu v Kanadě.
Život Robina Vargase v krabicích poté, co 31. prosince 2017 přijel do svého nového bytu v Halifaxu v Kanadě. | Foto: Robin Vargas

Nyní, téměř o tři roky později, pracuje v pojišťovnictví a hudební produkci. Má novou partnerku, se kterou slaví kanadské svátky. "Nemůžu říct, jestli jsem teď víc Kanaďan nebo Američan, jsem něco mezi. Třeba na to, že tady Den díkůvzdání slaví o měsíc dřív než v Americe, jsem si ještě nezvykl," říká se smíchem. 

Demokracie, která se zvrhne v diktaturu

Podobně to vnímá i další Američan, který se kvůli Trumpovi rozhodl stát dvojím občanem, Stephen Schainbart. Na rozdíl od Vargase se o přesun do Kanady začal zajímat už před minulými volbami. "Znal jsem Trumpa. Jsem Newyorčan, on je Newyorčan, poslouchám o Trumpovi celý život a nemyslím si, že je dobrý člověk, takže jsem se opravdu bál, co přijde," vypráví.

Stephen Schainbart v tričku, které symbolizuje jeho přesun do Kanady. Číslo 212 je telefonní předčíslí v New Yorku, 416 pak začátek většiny telefonů v Torontu.
Stephen Schainbart v tričku, které symbolizuje jeho přesun do Kanady. Číslo 212 je telefonní předčíslí v New Yorku, 416 pak začátek většiny telefonů v Torontu. | Foto: Stephen Shainbart

Jedním z jeho důvodů byla vlastní rodinná historie. Schainbartův otec byl původem z Polska a prošel za druhé světové války holokaustem. "Skrze jeho příběh vím, že demokracie může selhat a může se zvrhnout až v diktaturu. Nemyslel jsem si, že by to bylo (v USA) tak hrozné, ale nechtěl jsem to případně zjistit podobným způsobem jako můj otec."

Očekával, že vzhledem k tomu, jak se o stěhování do Kanady mluvilo v médiích, bude součástí větší imigrační vlny. "Připadalo mi, že se kvůli Trumpovi stěhuje celé hnutí. Ve skutečnosti mi ale většina Kanaďanů, které jsem tu potkal, říká, že jsem první Američan, o kterém vědí, že to opravdu udělal."

I z toho důvodu Schainbart o své stále ještě probíhající cestě za kanadským občanstvím napsal knihu I Actually Did it: Becoming Canadian Because of Trump (v překladu "Opravdu jsem to udělal: Stal jsem se kvůli Trumpovi Kanaďanem", pozn. red.).

Stěhování i kvůli covidu

Schainbart a Vargas jsou tak spíše výjimky, které původní myšlenku dotáhly do konce. Faktem ale je, že kanadské úřady opravdu zaznamenaly nárůst v žádostech o trvalý pobyt od Američanů. V roce 2016 a 2017 to bylo podle oficiálních statistik v průměru o necelé dva tisíce žádostí ročně víc než během prezidentství Baracka Obamy.

Za posledních dvacet let pak celkový nárůst představuje asi 20 procent - s maximy vždy během volebních nebo historických milníků.

Podle Schainbarta řadu lidí odradí složitá byrokracie. On sám se mohl přestěhovat nastálo do Toronta až tři roky po volbách - dva roky z New Yorku dojížděl. Jako klinický psycholog musel také nejdřív získat licenci pro práci v provincii Ontario, poté roční praxi a pak až mohl požádat o trvalý pobyt.

Osobně ale cítí, že nyní to řada lidí bere vážněji. Ozývají se mu nejen příbuzní a přátelé, ale i desítky neznámých lidí, kteří žádají o pomoc s přestěhováním po letošních prezidentských volbách.

"Někteří lidé zmiňují jako důvod covid-19 (Kanada má na rozdíl od USA povinné zdravotní pojištění, pozn. red.), drtivá většina ale zvažuje stěhování kvůli Trumpovi a celkové atmosféře ve Spojených státech," tvrdí Schainbart. 

Podle červnového průzkumu společnosti YouGov by přesun do Kanady kvůli volbám zvažovala až třetina Američanů, většinou z řad demokratů.

Zájem o stěhování vzrostl po prezidentské debatě na konci září, ve které se Donald Trump utkal se svým demokratickým rivalem Joem Bidenem. Prestižní americké deníky ji označily jako "nejchaotičtější v historii", "rétorickou rvačku" nebo přímo "peklo". Internetový vyhledávač Google následně zaznamenal výrazně větší trend v hledání hesla "how to move to Canada" (v překladu "jak se přestěhovat do Kanady", pozn. red.).

Zájem Američanů o vyhledávání informací o stěhování do Kanady 29. září, kdy se konala prezidentská debata, výrazně vzrostl.
Zájem Američanů o vyhledávání informací o stěhování do Kanady 29. září, kdy se konala prezidentská debata, výrazně vzrostl. | Foto: Google Trends

Desítky dotazů na stejné téma přišly do Halifaxu i Vargasovi. "Po té debatě se mi mnohem více začali ozývat přátelé, abych jim poradil, jak to udělat. Nedokážu odhadnout, kolik z nich to udělá doopravdy, ale někteří působí, že to myslí vážně." 

Do Bidenovy Ameriky se nevrátí

Oba Američané říkají, že se jim politika v rodné zemi sleduje těžko. Přiznávají, že od Trumpa čekali možná ještě razantnější kroky, se kterými by nesouhlasili, ale i tak je to podle nich "dostatečně špatné". Nelíbí se jim například obsazování postů Nejvyššího soudu, odpor proti zdravotnické reformě Obamacare, rasové nepokoje a Trumpovy údajné sklony k autoritářské politice.

Do Kanady by proto rádi přestěhovali své příbuzné. U Vargase je to složitější kvůli otci, který podle něj s nejvyšší pravděpodobností nesplňuje imigrační podmínky. Schainbart je ale odhodlaný sponzorovat kanadské občanství svého nyní 15letého syna, u kterého doufá, že časem půjde do Toronta na univerzitu. 

Americká imigrace do Kanady

Historie americké imigrace do Kanady sahá až do americké revoluce v 18. století, kdy na sever uteklo zhruba 100 tisíc Američanů, kteří cítili loajalitu k britské monarchii. Tisíce dalších, převážně černošského původu, pak v 19. století utíkaly před otrokářstvím a během občanské války.

V moderní historii nastala větší vlna v období vietnamské války, kdy se podle odhadů přestěhovalo do Kanady až 125 tisíc Američanů - zhruba čtvrtina z nich byli muži, kteří se tak chtěli vyhnout naverbování. Další imigrační anomálie pak přišly po teroristických útocích z 11. září 2001 a při invazi do Iráku v roce 2003.

Oba muži si však nechávají americké občanství a chystají se v nadcházejících volbách hlasovat pro Joea Bidena. Schainbart dokonce nedávno daroval demokratům peníze. O přesunu zpátky do Spojených států ale ani jeden z nich v případě Trumpovy porážky neuvažuje.

"Pokud Biden vyhraje, neznamená to, že se všechno ve Spojených státech zlepší. Těch čtyřicet procent Američanů, kteří by Trumpa volili a milovali i v případě, že by, jak on sám říká, někoho zastřelil na Páté avenue, tam budou dál. Nikam nezmizí. Otázkou je, koho zvolí příště a jestli nebude horší," říká Schainbart s tím, že minimálně rok a půl, tedy do doby, kdy by měl získat kanadské občanství, Toronto neopustí. 

Jak funguje volební systém USA

Svítání nad Bílým domem 20.ledna 2017.

V amerických prezidentských volbách mohou až na několik výjimek hlasovat všichni Američané starší 18 let, kteří se s předstihem registrují. Volí prezidenta i viceprezidenta, zájemci o oba posty proto vždy kandidují v tandemu. Američané svým hlasem fakticky jen "pověřují" k volbě svého zástupce, takzvaného volitele.

Celkem 538 volitelů po volbách zasedá ve sboru, kde reprezentují 50 amerických států a hlavní město Washington. Počet volitelů za každý stát odráží počet jeho obyvatel. Například nejlidnatější Kalifornie jich má 55, Texas 38, ale Vermont nebo Aljaška jen 3. 

Volitelé při následné přímé volbě prezidenta nemusí respektovat názor lidí, kteří je pověřili, v drtivé většině případů tomu tak ale je. S výjimkou států Nebraska a Maine se přepočet hlasů na volitele řídí principem "vítěz bere vše": i kdyby Trump nebo Biden získal v některém státě jen o jediný voličský hlas víc, budou všichni volitelé daného státu hlasovat právě pro něj. Prezidentem se tak může stát kandidát, kterého v celých USA podpoří v absolutních číslech méně občanů, ale získá absolutní většinu (tedy alespoň 270) volitelských hlasů. Bylo tomu tak i při posledním souboji mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou v roce 2016.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Při nehodě na kole zemřel známý německý architekt Helmut Jahn

Známý německý architekt Helmut Jahn v sobotu zemřel v důsledku nehody na jízdním kole, bylo mu 81 let. V neděli o tom informovala agentura AP. Jahn stál například za projekty berlínského Sony Centra a mezinárodního letiště Suvarnabhumi v Bangkoku či za renovací administrativní budovy Evropské komise nazvané podle Karla Velikého (Charlemagne) v Bruselu.

Jahn se narodil v roce 1940 v Německu, v roce 1966 však odešel do Chicaga. Jeho profesionální kariéra začala v roce 1967. Ve Spojených státech patří mezi jeho velké projekty například chicagské kongresové centrum McCormick Place. Jahn se podílel rovněž na návrhu budovy J. Edgara Hoovera, tedy ústředí Federálního úřadu pro vyšetřování FBI ve Washingtonu, napsala AP.

Podle policie do Jahna jedoucího na kole v sobotu odpoledne v obci Campton Hills západně od Chicaga narazily dva automobily, když nezastavil na křižovatce, kde byla značka stop. Architekt zemřel na místě nehody.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 43 minutami

Frankfurt remizoval doma s Mohučí a přišel o čtvrtou příčku

Frankfurt pouze remizoval doma 1:1 s Mohučí a po 32. kole německé fotbalové ligy přišel o čtvrté místo, které zajišťuje účast v Lize mistrů. Mohuč potvrdila na hřišti favorita skvělou formu a neprohrála podeváté v řadě. Český záložník Vladimír Darida odehrál závěrečných 17 minut při bezbrankové remíze Herthy Berlín s Bielefeldem.

Mohuč dokonce až do 86. minuty vedla po trefě Karima Onisiwa, v závěru ale srovnal střídající Ajdin Hrustic. Frankfurt ztratil body potřetí z posledních čtyř utkání a pustil před sebe Dortmund, který si v sobotu poradil s Lipskem. Dvě kola před koncem ztrácí na Borussii jeden bod.

Na sestupovém 17. místě zůstává Kolín nad Rýnem, který doma podlehl 1:4 devátému Freiburgu. Kolín ztrácí dva body na barážovou příčku, na které zůstal Bielefeld. Hertha má stejně bodů, ale lepší skóre a zápas k dobru.

Německá fotbalová liga - 32. kolo:

Kolín nad Rýnem - Freiburg 1:4 (50. Andersson - 18. Petersen, 20. Demirovič, 90.+3 Grifo, 90.+6 Schmid), Eintracht Frankfurt - Mohuč 1:1 (86. Hrustic - 11. Onisiwo), Hertha Berlín - Bielefeld 0:0.

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 32 23 5 4 92:40 74
2. Lipsko 32 19 7 6 57:28 64
3. Wolfsburg 32 17 9 6 57:32 60
4. Dortmund 32 18 4 10 69:44 58
5. Eintracht Frankfurt 32 15 12 5 63:48 57
6. Leverkusen 32 14 9 9 51:35 51
7. Mönchengladbach 32 12 10 10 59:52 46
8. Union Berlín 32 11 13 8 47:41 46
9. Freiburg 32 12 8 12 49:47 44
10. Stuttgart 32 11 9 12 54:52 42
11. Hoffenheim 32 10 9 13 49:52 39
12. Mohuč 32 9 9 14 35:51 36
13. Augsburg 32 9 6 17 32:49 33
14. Hertha Berlín 31 7 10 14 38:49 31
15. Brémy 32 7 10 15 34:51 31
16. Bielefeld 32 8 7 17 23:51 31
17. Kolín nad Rýnem 32 7 8 17 33:60 29
18. Schalke 31 2 7 22 20:80 13
před 59 minutami

Francouzský prezident Macron vyzval ve Štrasburku k rychlejší a silnější EU

Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli vyzval na začátku konference o budoucnosti Evropské unie k vytvoření silnější a rychlejší sedmadvacítky. Podle něj se během pandemie covidu-19 ukázalo, že EU někdy nepostupuje dostatečně rychle, a občas jí chybí ambice. Celkově ale evropský model společnosti v krizi obstál, řekl Macron v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku.

"Naše evropská demokracie je demokracií kompromisu a rovnováhy, což je ctnost, kterou musíme chránit," uvedl Macron. Podle něj se během epidemie ukázalo, že evropské státy umí spolupracovat na zásadních tématech, například na očkování či plánech obnovy. Francouzský prezident řekl, že celkově evropský sociální i hospodářský model v krizi obstál. Unie ale prokázala svou slabost v momentech, kdy byla závislá na někom jiném, dodal.

V rámci konference o budoucnosti Evropské unie byl spuštěn webový portál, kde občané EU mohou sdělit své představy o budoucnosti sedmadvacítky. Na jaře roku 2022 se má sejít plenární schůze složená z europoslanců, poslanců národních parlamentů a občanů. Závěry konference budou předloženy Evropské komisi, Evropské radě a Evropskému parlamentu. Předsedkyně Evropské komise vyzvala k účasti na debatě hlavně mladé lidi, pro které je současná doba "mimořádně významná".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Tortorella skončil po šesti letech jako trenér hokejistů Columbusu

U hokejistů Columbusu skončil po šestiletém angažmá trenér John Tortorella. Vedení Blue Jackets den po zápase s Detroitem, kterým se pro ně uzavřela tato sezona NHL, oznámilo, že po vzájemné dohodě s koučem neprodlouží smlouvu.

Dvaašedesátiletý Tortorella dovedl po svém příchodu Columbus čtyřikrát za sebou do play off, v prvních 15 sezonách od vzniku klubu přitom tým do vyřazovacích bojů prošel jen dvakrát. Letos se mužstvu nedařilo a od posledního místa v Centrální divizi ho nemohla zachránit ani závěrečná výhra 5:4 v prodloužení nad Detroitem. Do bojů o Stanleyův pohár nepostoupil Columbus poprvé od roku 2016.

Tortorella nasbíral během 20 sezon v NHL 673 vítězství, což z něj dělá nejúspěšnějšího amerického trenéra ligy. V roce 2004 dovedl Tampu Bay k zisku titulu, působil i v New York Rangers a ve Vancouveru.

Další zprávy