Priština - Kosovský prezident Hashim Thaçi v úterý předložil parlamentu návrh zákona, jehož schválením by se dosavadní lehce vyzbrojené Kosovské bezpečnostní síly (KSF) přeměnily v pravidelnou armádu. Tento krok už vyvolal negativní reakci srbského premiéra Aleksandara Vučiče. Bělehrad stále odmítá uznat jednostranně vyhlášenou nezávislost Kosova a má v tom podporu například Ruska a Číny.
"Transformace KSF v armádu je normální krok svrchovaného a nezávislého státu," řekl podle agentury AP prezident při seznamování parlamentu se svým návrhem. Cílem této iniciativy je podle něj "ochrana svrchovanosti a územní celistvosti, udržení míru a obrana zájmů Kosovské republiky" a také přispět k "budování a ochraně regionálního a globálního míru a stability".
KSF mají nyní zhruba 4000 příslušníků a dalších 2500 záložníků. Podle Thaçiho plánu by se početní stav pravidelných ozbrojených sil měl zvýšit na 5000 příslušníků a 3000 záložníků.
S vytvořením regulérní armády Kosova, jehož obyvatelstvo tvoří z přibližně 90 procent Albánci, nesouhlasí srbská menšina a její poslanci v zákonodárném sboru. Tento odpor proti navrhovanému zákonu se podle Thaçiho zakládá na stanovisku, které "má, jak známo, původ v Srbsku". "Kosovo nemůže dovolit, aby jeho osud závisel na něčím milosrdenstvím," zdůraznil prezident mimo jiné v této souvislosti.
Srbský premiér Vučić, který v dubnu bude kandidovat v prezidentských volbách, již dnes prohlásil, že "Srbsko nikdy nebude souhlasit s vytvořením kosovské armády". "Víme, co je (součástí) Srbska a nikomu to nedáme," zdůraznil podle regionálních médií.
Kosovské bezpečnostní síly vznikly v roce 2009 s tím, že mají být multietnickým bezpečnostním sborem, který se bude zpočátku zapojovat především do civilních krizí či naléhavých situací. KSF nahradily Ochranný sbor Kosova (TMK), jehož úkolem bylo pomáhat při obnově země a zasahovat v případě živelních pohrom či jiných mimořádných událostí.
TMK tvořili příslušníci rozpuštěné Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), která ve druhé polovině devadesátých let zahájila teroristickými akcemi boj za odtržení autonomní oblasti Kosova od Srbska. Na ozbrojenou vzpouru albánských separatistů Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku. Ozbrojený konflikt z let 1998 a 1999 si vyžádal asi 10 000 mrtvých.
