Hybridní válka Kremlu na Balkáně? V černohorském puči figuruje jméno vyhoštěného ruského diplomata

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 22. 2. 2017 18:27
Černou Horu rozděluje názor vládních a opozičních politiků na vstup do Severoatlantické aliance. Loňský pokus o státní převrat v této malé balkánské republice má nejasné pozadí. Řada médií ale ukazuje na Rusko. To vehementně popírá, že by se o puč pokoušelo. Scénář ale odpovídá ruské taktice hybridní války, říká rusista Libor Dvořák. Moskva navíc na Balkáně otevřeně podporuje i separatistické ambice Srbů v Bosně a Kosovu, kde zajišťují pořádek jednotky NATO.
Prezidenti Ruska a Srbska Vladimir Putin a Tomislav Nikolič.
Prezidenti Ruska a Srbska Vladimir Putin a Tomislav Nikolič. | Foto: Reuters

Podgorica - Na Balkáně se aktuálně neválčí tanky nebo raketomety. Jde o válku hybridní, kterou Rusko praktikuje pomocí mnoha prostředků - včetně propagandy, tvrdí řada expertů. 

Boj o vliv mezi Ruskem a NATO v tomto strategickém evropském regionu se podle nich přiostřuje. 

Moskva označila za absurdní nedávné nové výroky prokurátora Černé Hory Milivoje Katniče, že do tamního pokusu o převrat loni v říjnu byli zapleteni lidé, jednající na pokyn ruského státu.

Podle Katniče nešlo jen o skupinu srbských a ruských radikálních nacionalistů, kteří chtěli odstranit černohorského premiéra Mila Djukanoviče a zabránit tak vstupu malé balkánské republiky do NATO. Za pokusem o převrat byla podle Katniče ruská vláda.  

Britský list The Telegraph s odvoláním na své zdroje napsal, že i podle vlády v Londýně byla Moskva přímo zapojena do černohorského pokusu o puč. Pro své tvrzení přitom vychází z informací britské rozvědky.

Proruští nacionalisté?

V Černé hoře se měla loni podle kremelského plánu dostat k moci opoziční Demokratická fronta, která se orientuje na Rusko a nechce vstoupit do Severoatlantické aliance.

"Hranice mezi extremistickými nacionalistickými silami a těmi, kdo pracují pro ruský stát, není úplně zřetelná," upozorňuje pro Aktuálně.cz rusista a redaktor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

"Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov sice tvrdí, že obvinění směrem k černé hoře jsou nepodložená, ale v této kauze figurují dvě konkrétní ruská jména," dodává a poukazuje na Eduarda Širokova, bývalého zástupce vojenského atašé na ruském velvyslanectví ve Varšavě.

"Odtud musel odejít kvůli podezření ze špionáže (v roce 2014 - pozn red.). Ale kdo mu vydal pokyn, to asi nemáme šanci se dozvědět. Každopádně tato černohorská kauza zapadá do scénáře hybridní války, ke které se Rusové sami přihlásili a realizují ji," dodává Dvořák.

Podle něj je mezi Černou Horou a Srbskem rozdíl v tom, jak se staví k Rusku. V Černé Hoře sdílí proruské sympatie mnohem méně politiků i obyvatel.

"Pseudostát Kosovo"

Rusko se taky snaží podporovat srbské politiky v Bosně a Kosovu, kteří usilují o odtržení Srby ovládaných území.

Moskva například podpořila loňské referendum bosenských Srbů. To má vést k rozdělení současné federace v Bosně a Hercegovině, která se skládá z muslimsko-chorvatské a srbské části.

Ruský velvyslanec v Bělehradě Alexandr Čepurin napsal komentář pro srbský deník Politika, ve kterém uvedl, že "Rusko podpoří Srbsko ve snaze zabránit vytvoření umělého pseudostátu Kosovo".

Ruští představitelé přitom na kritiku anexe Krymského poloostrova na východě Ukrajiny často reagují otázkou, proč Západ uznal odtržení Kosova, ale Krymu nikoliv.

Kosovo nemá vlastní armádu. Bezpečnostní úkoly tam pořád plní vojáci členských zemí NATO. Problémy a napětí mezi albánskou většinou a srbskou menšinou přetrvávají.

Srbský prezident Tomislav Nikolič například pohrozil, že Srbsko vyšle své vojáky do Kosova, pokud budou životy tamních Srbů v ohrožení.

Vláda v Bělehradě vede rozhovory o vstupu do Evropské unie, o NATO ale zájem nemá. 

Obrat v Bulharsku

Moskva se navíc může těšit i z příznivé změny v Bulharsku, kterou přinesly prezidentské volby na konci loňského roku. 

Mandát po nich ukončil zřejmě nejvíce protiruský politik na Balkáně, bývalý bulharský prezident Rosen Plevnelijev. Ten kritizoval Kreml za válku na Ukrajině a vystupoval taky proti stavbě plynovodu South Stream, který slouhodobě prosazuje ruská vláda a měl podle původních plánů vést přes bulharské území.  

Listopadové prezidentské volby v Bulharsku ale vyhrál socialisty podporovaný bývalý velitel letectva Rumen Radev. Ten je naopak k Moskvě vstřícný a přeje si ukončení protiruských sankcí ze strany Evropské unie.

Nikola Džokić se na večeru magazínu Hospodářských novin Ego! rozpovídal o dospívání na válkou rozděleném Balkáně. | Video: Nikola Džokić
 

Právě se děje

Další zprávy