Hybridní válka Kremlu na Balkáně? V černohorském puči figuruje jméno vyhoštěného ruského diplomata

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 22. 2. 2017 18:27
Černou Horu rozděluje názor vládních a opozičních politiků na vstup do Severoatlantické aliance. Loňský pokus o státní převrat v této malé balkánské republice má nejasné pozadí. Řada médií ale ukazuje na Rusko. To vehementně popírá, že by se o puč pokoušelo. Scénář ale odpovídá ruské taktice hybridní války, říká rusista Libor Dvořák. Moskva navíc na Balkáně otevřeně podporuje i separatistické ambice Srbů v Bosně a Kosovu, kde zajišťují pořádek jednotky NATO.
Prezidenti Ruska a Srbska Vladimir Putin a Tomislav Nikolič.
Prezidenti Ruska a Srbska Vladimir Putin a Tomislav Nikolič. | Foto: Reuters

Podgorica - Na Balkáně se aktuálně neválčí tanky nebo raketomety. Jde o válku hybridní, kterou Rusko praktikuje pomocí mnoha prostředků - včetně propagandy, tvrdí řada expertů. 

Boj o vliv mezi Ruskem a NATO v tomto strategickém evropském regionu se podle nich přiostřuje. 

Moskva označila za absurdní nedávné nové výroky prokurátora Černé Hory Milivoje Katniče, že do tamního pokusu o převrat loni v říjnu byli zapleteni lidé, jednající na pokyn ruského státu.

Podle Katniče nešlo jen o skupinu srbských a ruských radikálních nacionalistů, kteří chtěli odstranit černohorského premiéra Mila Djukanoviče a zabránit tak vstupu malé balkánské republiky do NATO. Za pokusem o převrat byla podle Katniče ruská vláda.  

Britský list The Telegraph s odvoláním na své zdroje napsal, že i podle vlády v Londýně byla Moskva přímo zapojena do černohorského pokusu o puč. Pro své tvrzení přitom vychází z informací britské rozvědky.

Proruští nacionalisté?

V Černé hoře se měla loni podle kremelského plánu dostat k moci opoziční Demokratická fronta, která se orientuje na Rusko a nechce vstoupit do Severoatlantické aliance.

"Hranice mezi extremistickými nacionalistickými silami a těmi, kdo pracují pro ruský stát, není úplně zřetelná," upozorňuje pro Aktuálně.cz rusista a redaktor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

"Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov sice tvrdí, že obvinění směrem k černé hoře jsou nepodložená, ale v této kauze figurují dvě konkrétní ruská jména," dodává a poukazuje na Eduarda Širokova, bývalého zástupce vojenského atašé na ruském velvyslanectví ve Varšavě.

"Odtud musel odejít kvůli podezření ze špionáže (v roce 2014 - pozn red.). Ale kdo mu vydal pokyn, to asi nemáme šanci se dozvědět. Každopádně tato černohorská kauza zapadá do scénáře hybridní války, ke které se Rusové sami přihlásili a realizují ji," dodává Dvořák.

Podle něj je mezi Černou Horou a Srbskem rozdíl v tom, jak se staví k Rusku. V Černé Hoře sdílí proruské sympatie mnohem méně politiků i obyvatel.

"Pseudostát Kosovo"

Rusko se taky snaží podporovat srbské politiky v Bosně a Kosovu, kteří usilují o odtržení Srby ovládaných území.

Moskva například podpořila loňské referendum bosenských Srbů. To má vést k rozdělení současné federace v Bosně a Hercegovině, která se skládá z muslimsko-chorvatské a srbské části.

Ruský velvyslanec v Bělehradě Alexandr Čepurin napsal komentář pro srbský deník Politika, ve kterém uvedl, že "Rusko podpoří Srbsko ve snaze zabránit vytvoření umělého pseudostátu Kosovo".

Ruští představitelé přitom na kritiku anexe Krymského poloostrova na východě Ukrajiny často reagují otázkou, proč Západ uznal odtržení Kosova, ale Krymu nikoliv.

Kosovo nemá vlastní armádu. Bezpečnostní úkoly tam pořád plní vojáci členských zemí NATO. Problémy a napětí mezi albánskou většinou a srbskou menšinou přetrvávají.

Srbský prezident Tomislav Nikolič například pohrozil, že Srbsko vyšle své vojáky do Kosova, pokud budou životy tamních Srbů v ohrožení.

Vláda v Bělehradě vede rozhovory o vstupu do Evropské unie, o NATO ale zájem nemá. 

Obrat v Bulharsku

Moskva se navíc může těšit i z příznivé změny v Bulharsku, kterou přinesly prezidentské volby na konci loňského roku. 

Mandát po nich ukončil zřejmě nejvíce protiruský politik na Balkáně, bývalý bulharský prezident Rosen Plevnelijev. Ten kritizoval Kreml za válku na Ukrajině a vystupoval taky proti stavbě plynovodu South Stream, který slouhodobě prosazuje ruská vláda a měl podle původních plánů vést přes bulharské území.  

Listopadové prezidentské volby v Bulharsku ale vyhrál socialisty podporovaný bývalý velitel letectva Rumen Radev. Ten je naopak k Moskvě vstřícný a přeje si ukončení protiruských sankcí ze strany Evropské unie.

Nikola Džokić se na večeru magazínu Hospodářských novin Ego! rozpovídal o dospívání na válkou rozděleném Balkáně. | Video: Nikola Džokić
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy