Kosovo schválilo změnu ústavy, umožní vznik válečného soudu

ČTK ČTK
3. 8. 2015 23:37
Zvláštní soud pro potrestání válečných zločinů se má zabývat například zabitím stovek srbských civilistů či obchodováním s lidskými orgány.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Priština - Kosovský parlament dnes odsouhlasil změnu ústavy, která by měla umožnit vytvoření zvláštního soudu pro potrestání místních pachatelů údajných válečných zločinů spáchaných během bojů kosovských Albánců se srbskými silami v letech 1998 až 1999.

Jde například o zabití stovek srbských civilistů či o obchodování s lidskými orgány. O vládním návrhu poslanci hlasovali již podruhé, na konci června ho odmítli. Nyní změnu základního zákona podpořilo 82 ze 120 zákonodárců, uvedla agentura Reuters.

I když byla novela ústavy schválena, neznamená to, že soud může okamžitě vzniknout, uvedla agentura AP. Ještě je potřeba, aby zákonodárci odsouhlasili zákon, který vytvoření tribunálu umožní. V tomto hlasování nicméně stačí jen prostá většina, tedy 61 hlasů, a nikoli dvoutřetinová většina, jako tomu bylo v případě změn ústavy. Očekává se tedy, že zákon parlamentem projde.

"Zjistit pravdu o některých obviněných během války a po ní je těžkým úkolem, který musíme řešit," uvedl před hlasováním kosovský premiér Isa Mustafa.

Spojené státy a Evropská unie, velcí diplomatičtí i finanční stoupenci Kosova, již delší dobu tlačily na Prištinu, aby se k obviněním postavila čelem. Argumentovaly mimo jiné tím, že v případě nevytvoření podobného soudu by se tématem mohla začít zabývat Rada bezpečnosti OSN, kde má silné slovo Rusko, které je velkým zastáncem Srbska a které odmítá uznat nezávislost Kosova.

Soud by měl sídlit nejspíš v Nizozemsku, vzhledem k obavám ze zastrašování svědků a korupce v Kosovu. V jeho čele by měli být mezinárodní soudci a ze zahraničí mají pocházet i zástupci prokuratury.

Vedení kosovských Albánců v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku poté, co Kosovo jako bývalá jihosrbská oblast bylo od ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999 pod mezinárodní správou.

Konflikt, který si vyžádal životy asi 10 000 lidí, vypukl po ozbrojené vzpouře albánských separatistů. Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku. Bělehrad nezávislost Kosova odmítá uznat.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 38 minutami

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy