Srbská vláda váhá s vydáním nacionalisty Šešelje do Haagu

ČTK ČTK
4. 4. 2015 18:38
Premiér s vydáním radikála Vojislava Šešelje Mezinárodnímu trestnímu tribunálu v Haagu nepospíchá. Čeká na to, až se uzdraví.
Vojislav Šešelje
Vojislav Šešelje | Foto: Aktuálně.cz

Bělehrad - Srbský premiér Aleksandar Vučič dal najevo, že radikála Vojislava Šešelje zpátky do Haagu Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) jen tak poslat nemíní.

Pondělní nařízení soudců, aby se ultranacionalista vrátil, dostalo srbskou vládu do úzkých a Vučič rozhodnutí označil za "nemorální".

Šešelj, který ve vazbě ICTY strávil téměř 12 let, trpí rakovinou tlustého střeva a má metastázy.

Soudní senát mu loni na podzim dočasným propuštěním umožnil, aby se léčil v Srbsku pod podmínkou, že nebude kontaktovat svědky ani oběti figurující v jeho procesu a že se vrátí, jakmile k tomu bude vyzván.

Radikál ale hned po příletu do Bělehradu 12. listopadu řekl, že do Haagu zpátky dobrovolně nepůjde. Podle soudců tribunálu právě tímto prohlášením porušil dané podmínky, a musí se proto vrátit do Haagu. Vučič na to reagoval obviněním, že cílem puštění a nyní požadovaného vrácení Šešelje je vyvíjet tlak na srbskou vládu.

"Úkolem je chránit našeho občana"

Premiér dnes prohlásil, že kabinet rozhodne o případném předání radikála teprve až poté, co obdrží zprávu o tom, že se Šešelj uzdravil, kvůli čemuž byl také do Srbska tribunálem poslán.

"Šešelj je srbským občanem. O jeho politice si nic dobrého nemyslím, ale naším úkolem je chránit našeho občana a jeho ústavní práva," řekl Vučič.

Srbsko velmi stojí o vstup do Evropské unie, a vláda se proto snaží o dalekosáhlé reformy. Zintenzivnil se i boj proti kriminalitě a stíhání zločinů spáchaných v devadesátých letech při válečných konfliktech, jež provázely rozpad bývalé Jugoslávie.

Nevoli ale v Bruselu vyvolává rozhodné odmítání Bělehradu uznat nezávislost bývalé provincie Kosova. Zejména se však nelíbí přátelské vztahy s Moskvou, které se odrážejí v neochotě Srbů přidat se k západním sankcím vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy