Srbská vláda váhá s vydáním nacionalisty Šešelje do Haagu

ČTK ČTK
4. 4. 2015 18:38
Premiér s vydáním radikála Vojislava Šešelje Mezinárodnímu trestnímu tribunálu v Haagu nepospíchá. Čeká na to, až se uzdraví.
Vojislav Šešelje
Vojislav Šešelje | Foto: Aktuálně.cz

Bělehrad - Srbský premiér Aleksandar Vučič dal najevo, že radikála Vojislava Šešelje zpátky do Haagu Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) jen tak poslat nemíní.

Pondělní nařízení soudců, aby se ultranacionalista vrátil, dostalo srbskou vládu do úzkých a Vučič rozhodnutí označil za "nemorální".

Šešelj, který ve vazbě ICTY strávil téměř 12 let, trpí rakovinou tlustého střeva a má metastázy.

Soudní senát mu loni na podzim dočasným propuštěním umožnil, aby se léčil v Srbsku pod podmínkou, že nebude kontaktovat svědky ani oběti figurující v jeho procesu a že se vrátí, jakmile k tomu bude vyzván.

Radikál ale hned po příletu do Bělehradu 12. listopadu řekl, že do Haagu zpátky dobrovolně nepůjde. Podle soudců tribunálu právě tímto prohlášením porušil dané podmínky, a musí se proto vrátit do Haagu. Vučič na to reagoval obviněním, že cílem puštění a nyní požadovaného vrácení Šešelje je vyvíjet tlak na srbskou vládu.

"Úkolem je chránit našeho občana"

Premiér dnes prohlásil, že kabinet rozhodne o případném předání radikála teprve až poté, co obdrží zprávu o tom, že se Šešelj uzdravil, kvůli čemuž byl také do Srbska tribunálem poslán.

"Šešelj je srbským občanem. O jeho politice si nic dobrého nemyslím, ale naším úkolem je chránit našeho občana a jeho ústavní práva," řekl Vučič.

Srbsko velmi stojí o vstup do Evropské unie, a vláda se proto snaží o dalekosáhlé reformy. Zintenzivnil se i boj proti kriminalitě a stíhání zločinů spáchaných v devadesátých letech při válečných konfliktech, jež provázely rozpad bývalé Jugoslávie.

Nevoli ale v Bruselu vyvolává rozhodné odmítání Bělehradu uznat nezávislost bývalé provincie Kosova. Zejména se však nelíbí přátelské vztahy s Moskvou, které se odrážejí v neochotě Srbů přidat se k západním sankcím vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy