Atény - Řecko bude potřebovat nejméně pět let k tomu, aby se vymanilo ze současné krize. Předpokládá to ovšem, že vláda, která vzejde z nedělních opakovaných řeckých parlamentních voleb, přikročí k dalekosáhlým změnám systému vybírání daní a nakládání s veřejnými rozpočty.
Je o tom přesvědčen profesor Ioannis Katsoulakos z aténské Univerzity pro ekonomiku a obchod, s nímž Aktuálně.cz mluvilo v Aténách.
Prvotní příčinu dnešních řeckých potíží spatřuje v tom, že si země v minulosti půjčovala příliš velké objemy peněz, které nebyla následně schopna splácet.
"Ustavičné půjčky, a zejména půjčky ke krytí starých půjček, to bylo od základu špatně," říká Katsoulakos. "Po vstupu do eurozóny u nás navíc příliš rychle vzrostla cena práce a to se odrazilo i na slabém exportu."
Základní problém řeckých státních financí ale vidí v neplacení daní a rozsáhlé korupci.
"Korupce a daňové úniky, to jsou hlavní příčiny," zdůrazňuje. "V Řecku jsou největší z celé Evropské unie. Osoby samostatně výdělečné činné daně neplatí vůbec. Na rozdíl od zaměstnanců státního i soukromého sektoru. A to představují 45 procent práceschopného obyvatelstva."
"Loni jsme prováděli odhady celkové úrovně daňových úniků a dospěli jsme k částce 60 miliard eur, to je v podstatě totéž co státní rozpočet," upozorňuje Katsoulakos. "Konzervativní odhad je o polovinu nižší. Skutečná výše nezaplacených daní bude ležet někde uprostřed."
Pokud by se Řecku daňové úniky podařilo zlikvidovat beze zbytku, bylo by do pěti let bez dluhů. Ovšem za předpokladu, že by nezvyšovalo veřejné výdaje.
Řecké zadlužení se nyní pohybuje na úrovni 250 miliard eur. A to soukromí věřitelé zemi v březnu odpustili v rámci dohody s Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem 107 miliard.
Lesk a bída metropole
Na severoaténském předměstí Kifisia, obývaném vyšší střední třídou, není po krizi ani památky. Pokud pomineme dva vyhořelé vraky aut, které tu zbyly po protivládních nepokojích, jež loni v červnu propukly po oznámení dalších úsporných opatření socialistického kabinetu Jorgose Papandrea.
Výstavní vily ve středomořském stylu září novotou a luxusní vozy zaparkované na příjezdových cestách svědčí o tom, že zde bydlí právníci, lékaři a management firem.
"Pokud se naše společnost nezmění jako celek, zkolabuje," tvrdí devětapadesátiletý hlavní účetní jedné z nich, Stavros Thanos. "Platíme příliš mnoho státních zaměstnanců, nezaměstnaných a důchodců."
První dvě skupiny představují v jedenáctimilionovém Řecku s 5,5 milionu lidí v produktivním věku každá přibližně jeden milion osob. Důchodců jsou téměř tři miliony.
"Žili jsme dlouhé roky na dluh," pokračuje Thanos. "Půjčovali jsme si na všechno možné, ať již na platy ve státním sektoru, či na hypotéky na bydlení. Takhle to dál nejde."
Také on si je vědom rozsáhlé korupce ve státní správě a daňových úniků.
"Pokud chcete založit soukromou firmu, bez úplatků to nejde," říká. "Na každém kroku narážíte na obstrukce. Potřebujete sehnat několik desítek nejrůznějších razítek."
Aténská předměstí svědčí o tom, že jejich obyvatelstvo stále prosperuje. Čím víc se ale člověk blíží centru metropole, tím okatěji se projevuje bída posledních let.
Několikaposchoďové domovní bloky viděly novou omítku naposledy před půlstoletím, autobusy veřejné dopravy jsou otlučené a řada automobilů zaparkovaných u obrubníků patří spíše na vrakoviště. Ulice kolem ústředního náměstí Syntagma, nad nímž se tyčí budova parlamentu, jsou plné žebráků a čistotou rozhodně neoplývají.
Jak Řecko schvalovalo škrty:
Na chodnících se činí čističi bot a čtvrtina krámků má stažené rolety, protože zbankrotovaly. Manažer hotýlku v ulici Zinonos kropí chodník hadicí vlastníma rukama, protože své zaměstnance musel propustit. Po dláždění před ním tlačí obtloustlý mladík nákupní vozík a vytahuje z popelnic a odpadkových košů zmáčklé plechovky od piva a coca-coly.
"Nějak se živit musím," zamručí nevrle. Čím se živil předtím, kolik je mu let a jak se jmenuje, odmítá říct.
Někdejší bohémská čtvrť Metaxourgio je dnes jen stínem zašlé slávy.
"Ještě před pěti lety to tu vypadalo úplně jinak," říká majitel restaurace na rohu ulice Voultari. "Byly tu studentské penziony, jazzové bary a indická bistra. S krizí a přílivem imigrantů z Afriky všechno zmizelo. A pochybuji, že se to sem ještě někdy vrátí."
Jak z krize ven
Vládních škrtů, snižování mezd a zvyšování daní mají Řekové právě tak dost. Jaká opatření by ale sami doporučili, pořádně nevědí. Krize jim vzala všechny jistoty, slibů a proklamací již slyšeli od politiků všech stran desítky a začíná se jich zmocňovat rezignace.
"Bude to mimořádně obtížné," připouští profesor Katsoulakos. "Musíme se ale držet eurozóny a přijmout to, co nám radí Brusel. Potřebujeme dalekosáhlé změny ve všech ohledech. Ve vybírání daní i nakládání se státními penězi."
Memorandum podepsané řeckou vládou a trojkou, sestávající z EU, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky, předpokládá, že vláda vzešlá z nedělních voleb musí pro příští dva roky najít v rozpočtu 11,7 miliardy eur úspor.
To se však nelíbí ani jednomu z obou hlavních favoritů opakovaných voleb - Koalici radikální levice (SYRIZA) ani pravicové Nové demokracii.
Obě strany svým voličům slíbily, že memorandum otevřou. Že začnou s Bruselem o pomoci - kterou nutně potřebují - jednat znovu.
