Pro zvládání velké nákazy koronavirem, která ochromila milionová čínská města a šíří se za hranice, je potřeba transparentnosti a spolupráce. Peking má ale ve zvyku mít věci pod kontrolou, a když tomu tak náhodou není, alespoň to nedávat najevo.
S nově objeveným koronavirem 2019-nCov, kterým se během měsíce nakazily tisíce lidí a 170 jich zemřelo, celý svět sleduje, jestli se Čína poučila z dřívějších chyb, nebo některé informace tutlá.
Na titulní stránce novin ve Wu-chanu se informace o koronaviru objevily až několik týdnů poté, co se nákaza objevila. Ještě 10. ledna státní televize CCTV informovala o tom, že virus je pod kontrolou. Necelé dva týdny nato úřady město uzavřely. Ještě předtím ho ale stihlo podle starosty opustit na pět milionů lidí, tedy takřka polovina obyvatel.
Čínská komunistická strana disponuje jedním z nejrozsáhlejších systémů sledování a sociální kontroly na světě. Přesto se na sociálních sítích objevuje kritika toho, jak vláda epidemii zvládá. Číňané například ukazují realitu přeplněných nemocnic a kritizují vládu.
O krůček napřed
Aby obešli přísnou cenzuru internetu, používají nejrůznější hesla. Namísto o čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi například tweetují o Donaldu Trumpovi a svou frustraci z šířícího se viru a selhání režimu vyjadřují narážkami na Černobyl.
Díky úspěšnému seriálu televizní stanice HBO o tragické havárii jaderné elektrárny v roce 1986 se i v Číně stal Černobyl symbolem toho, jak utajováním informací může totalitní vláda způsobit katastrofu obřích rozměrů. "V jakékoliv době, v jakékoliv zemi, je to stejné. Všechno tutlat," objevilo se v diskusním fóru o seriálu. "To je socialismus," zareagoval jiný uživatel.
Taková kritika ze sociálních sítí ale mizí. Státní cenzura cíleně maže všechno, co označuje za fámy. A například diskusní stránky o seriálu Černobyl už nejsou dostupné.
"Čínské sociální sítě jsou plné hněvu. Ne proto, že by na toto téma nedošlo k cenzuře, ale navzdory silné cenzuře," popsal pro list The New York Times Siao Čchiang, výzkumník v oblasti digitálních práv a svobody na internetu z vysoké školy School of Information v Berkeley v Kalifornii. "Je možné, že cenzura ještě přitvrdí, je to součást snahy mít tenhle příběh pod kontrolou," dodal.
To znamená ukazovat, jak vláda boj s neznámým koronavirem úspěšně zvládá. Sama přitom s fakty může manipulovat. Příkladem je narychlo postavená zcela nová nemocnice ve Wu-chanu. Tisíce nemocných lidí zatěžují už tak přetížený zdravotní systém a v místních nemocnicích docházejí lékařské pomůcky i lůžkové kapacity. Úřady se proto rozhodly postavit během dvou týdnů nové lékařské zařízení.
Státní média zveřejnila snímek už dostavěného křídla nemocnice. Americký server BuzzFeed ale upozornil na to, že budova vypadá úplně stejně jako bytový modulový dům, který stojí skoro tisíc kilometrů daleko ve městě Čching-tao.
#Update: After 16 hours of construction, the 1st building of Huoshenshan Hospital in #Wuhan has completed on Monday. The hospital is expected to be handed over to the military on Feb 2 upon completion and put into use for #coronavirus patients. pic.twitter.com/ino3U8vW0H
— People's Daily, China (@PDChina) January 27, 2020
Seznam obětí nesedí
Objevují se ale i závažnější případy, které ukazují, že i samotní Číňané jsou skeptičtí k tomu, jaké informace o nákaze jim jejich vláda poskytuje. Každý den se počet nakažených zvyšuje o desítky nových pacientů.
Americký deník Washington Post minulý týden zveřejnil příběh 65leté ženy z Wu-chanu, která onemocněla na konci prosince. Co zprvu vypadalo jako běžné nachlazení, se postupně zhoršovalo a žena opakovaně navštěvovala místní nemocnici. V polovině ledna ji hospitalizovali na infekčním oddělení, kde o několik hodin později zemřela.
Přestože měla příznaky nákazy koronavirem a lékařský personál její rodině sdělil, že mají podezření, že byla nakažená, úřady ji nezařadily na seznam obětí a v lékařské zprávě má pouze uvedeno, že zemřela na těžký zápal plic.
"Lidé ve Wu-chanu se velmi zlobí, ale donedávna to byl jen místní problém," popsal pro deník Washington Post Ta-li Jang, politolog z Chicagské univerzity. "Teď, když se virus dostal z Wu-chanu, stal se národním problémem. Vzhledem k tomu, jak je systém centralizovaný, musí se do toho vložit prezident Si Ťin-pching a jednat rozhodně," dodává s tím, že pokud se ukáže, že situace je horší, než se zdá, bude to mít pro něj a jeho vládu vážné následky.
Koronavirus 2019-nCov
Nový koronavirus s názvem 2019-nCov zabil přes 420 lidí, více než dvacet tisíc osob je nakažených. Mimo Čínu jsou potvrzeny desítky případů, první úmrtí oznámily Filipíny a Hongkong. V Česku se zatím ani jedno podezření nepotvrdilo. Virus způsobuje onemocnění dýchacích cest od obyčejné chřipky až po smrtelně nebezpečný zápal plic. Nefungují na něj antibiotika ani běžné léky proti chřipce. V karanténě se ocitly miliony Číňanů z ohnisek nákazy. Některé země jako USA, Česko nebo Itálie zrušily či omezily přímou leteckou dopravu s Čínou. České ministerstvo zahraničí doporučuje do části Číny zasažené virem vůbec necestovat. Informace o riziku nákazy průběžně aktualizuje na webových stránkách. Situaci mapuje také Světová zdravotnická organizace.
