Jak se projeví zavedená opatření?

Hygienici z českých úřadů i Světové zdravotnické organizace (WHO) opakují, že jimi zaváděná opatření mohou zabránit nejhoršímu scénáři. Následující graf jejich slova potvrzuje.

Epidemiologové z Británie a Nizozemska srovnali řadu faktorů: nakažlivost koronaviru, rychlost jeho šíření, smrtnost (neboli podíl zemřelých na počtu nakažených), jak dlouho je nakažlivý a jestli se přenáší ještě předtím, než se projeví první příznaky. Bez zavedení jakýchkoliv opatření se podle nich nakazí asi 60 procent populace. Toto číslo ale klesá při zavedení opatření jako karanténa, rušení hromadných akcí, zavírání škol a pracovišť a izolace měst nebo zemí.

Vrchol rozšíření nákazy. Jak dlouho bude trvat a kdy nastane, není jasné, protože zatím není k dispozici dost dat, která by ho dokázala přesně předpovědět.

počet známých případů

Zaváděná opatření takto zmírňují nejhorší fázi.

Pokud jsou opatření odvolána příliš brzy, může se nákaza rozšířit znovu.

Epidemie začíná, počet případů se zdvojnásobuje každé čtyři až sedm dní.

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

počet měsíců

Zdroj: thelancet.com

Co když koronavirus srovnáme s chřipkou nebo ebolou?

Řada lidí zaváděná opatření odmítá s argumentem, že Covid-19 je „nová chřipka“. Jak ale upozorňuje Světová zdravotnická organizace, jedná se o dvě odlišná onemocnění, která se podobají pouze způsobem projevu a přenosu. Jeden nositel nového koronaviru může nakazit víc dosud zdravých lidí, a až bude k dispozici dostatek dat, pravděpodobně se potvrdí i aktuální odhad, že má větší úmrtnost než chřipka.

Naopak ptačí chřipka, ebola nebo i pravé neštovice jsou mnohem více smrtící. Spalničky, které se po letech znovu v Evropě šíří v souvislosti s odporem k očkování, jsou zase nakažlivější a potenciálně stejně smrtelné.

Následující graf počítá s tím, že míra smrtnosti nového koronaviru je pod třemi procenty (tedy zemře méně než 30 lidí z 1000 nakažených) a že jeden infikovaný může nemoc předat dvěma až čtyřem dalším. V případě koronaviru se ale jedná o odhad, nemá proto na grafu konkrétní bod. Podle Adama Kucharskiho z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny bude pravděpodobná smrtnost ve výši 0,5 až dvě procenta (tedy že zemře pět až 20 lidí z každých 1000 nakažených). Britští a nizozemští vědci ji odhadují na 0,3 až jedno procento.

Epidemie se chovají explozivně

Podle zatím dostupných dat je možné očekávat, že pokud nebudou jednotlivé země nákazu dostatečně „brzdit“, rozšíří se podobně, jako se to stalo například v Itálii. Při srovnání počtu známých nakažených lze vidět, že rychlost šíření zatím v řadě zemí skutečně kopíruje italskou zkušenost. Podle epidemiologa Romana Prymuly je Itálie „tři týdny před Českem“.

kliknutím na přeškrtnutý název země si zobrazíte graf této země

Zdroj dat: Johns Hopkins University

Jak se na počtu nakažených projeví testování?

Velkou neznámou pro epidemiology i úřady zůstává počet nakažených, kteří jsou sice nositeli viru, ale nikdo je neotestoval, a proto se o nich neví. Mezi rekordmany v testování patří Jižní Korea, která provedla více než 4000 testů v přepočtu na milion obyvatel. I při započítání testů ze soukromých laboratoří, které se v oficiálních statistikách nemusí objevit, naopak zaostávají například Spojené státy. Česko k 11. březnu otestovalo 1358 lidí, provedlo tedy asi 127 testů na milion obyvatel.

Hlavní problémy: stará populace a nedostatek lůžek

Nový koronavirus zasahuje lidi nerovnoměrně. Zatímco organismus mladých a zdravých lidí se s ním může vypořádat bez problémů, pro ty starší je snadno smrtelný. Ve srovnání s chřipkou je také větší podíl nemocných ve vážném stavu, a tak musí být v nemocnici.

Podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), nasbíraných pouze na základě případů z Evropy, zažívá 80 procent nakažených mírný průběh nemoci. Těžkými příznaky trpí 14 procent lidí a šest procent kritickými. Tito lidé, zejména staří a jinak nemocní, mohou trpět zánětem plic a velmi špatně se jim dýchá, proto často potřebují plicní ventilaci. Podle Světové zdravotnické organizace je podíl lidí s vážnými příznaky u běžné chřipky nižší.

Množství lidí, kteří mohou na onemocnění zemřít, se často liší podle toho, jak je daná populace stará. Zatímco riziko úmrtí pro nakaženého člověka mladšího 40 let je asi 0,2 procenta, nad 60 let už je to 3,6 procenta a nad 80 let bezmála 15 procent.

Itálie má společně s Japonskem jednu z nejstarších populací na světě, Čína naopak velmi mladou. Právě na země s průměrně starším obyvatelstvem vyvíjí nový koronavirus největší nápor.

V Itálii se problém násobí nedostatkem lůžek s umělou plicní ventilací. Podle epidemiologa Romana Prymuly má české zdravotnictví těchto lůžek zatím dost, stačila by pro až 2500 nemocných. Ventilace je klíčová pro přežití asi pětiny nemocných s nejtěžším průběhem.

Čína tyto údaje neposkytuje. V roce 2012 pouze uvedla počet všech lůžek, kterých je v přepočtu na tisíc obyvatel 4,2. Na celém světě bylo v roce 2011 všech lůžek 2,7 na tisíc obyvatel.

Data: OECD, Evropská komise, Světová banka