Barbarství, které znechutilo svět. Obří buddhové přežili invaze i války, tálibánce ne

Martin Novák Martin Novák
9. 3. 2021 6:03
Buddhisté rádi stavěli a stavějí obrovské podobizny zakladatele jejich učení. Některé sochy v Japonsku, Číně, Indii, Thajsku nebo Barmě jsou vysoké přes sedmdesát metrů. Dvojice obřích buddhů v afghánském Bámjánu byla světovým unikátem. Postavy vysoké 38 a 55 metrů vytesali buddhističtí mniši do skalního masivu už v 6. století našeho letopočtu.
Socha Buddhy v Bamjánu v roce 1963 a po zničení.
Socha Buddhy v Bamjánu v roce 1963 a po zničení. | Foto: UNESCO/A Lezine/Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0

Sochy přečkaly mnohé. Příchod islámu, tažení mongolského Čingischána, britskou i sovětskou invazi do Afghánistánu, občanskou válku i několik zemětřesení. Přesně před dvaceti lety ale neodolaly výbušninám, tankům, raketám a především fanatismu hnutí Tálibán, které se po dobytí Bámjánu rozhodlo sochy zničit.

Islamisté z Tálibánu světovou kulturní památku zničili půl roku před 11. zářím 2001. Teroristické útoky na USA vedly k americké odvetné akci proti al-Káidě v Afghánistánu. A protože Tálibán byl jejím spojencem a hostitelem, obrátila se ofenziva i proti němu a ještě na konci roku 2001 se jeho režim zhroutil. Mnohé se v Afghánistánu podařilo obnovit, slavné sochy ale zatím nikoliv. Pokusy znovu velkého a malého buddhu postavit ve skalních výklencích skončily u toho, že to není technicky proveditelné.

Tálibán se v druhé polovině 90. let zmocnil moci ve válkou sužovaném Afghánistánu s tím, že zavede vládu podle vzorů počátku islámu a nenechá se nikým v zahraničí ovlivňovat. Některé jeho kroky vyvolávaly ve světě údiv a zděšení, například zákaz vycházení žen na ulici bez mužského doprovodu, zákaz sledování filmů nebo poslouchání hudby.

Hnutí dobývalo jednu část Afghánistánu za druhou a v roce 1999 si podrobilo i těžko přístupnou centrální oblast Hazádžarát, pojmenovanou podle jejích obyvatel Hazárů, kteří na rozdíl od ostatních Afghánců vyznávají šíitský islám. Tálibán to považoval za odpadlictví a Hazárům vyhrožoval, že buď přestoupí k většinovému sunnitskému islámu, nebo zemřou. Všichni obyvatelé ve strachu z islamistických fanatiků opustili Bámján, největší město regionu. Před Tálibánem prchali, kam se dalo.

Zapovězené modlouctívání

V opuštěném Bámjánu zbylo jen několik lidí, které Tálibán zajal. A spolu s nimi i dvě sochy buddhů, považované za symbol města. Tato památka byla kdysi jedna z hlavních turistických atrakcí celého Afghánistánu. Například v 60. letech, kdy byla země bezpečná a tolerantní, sem jezdilo mnoho příznivců hnutí hippies z USA i západní Evropy.

Skalní masiv v Bamjánu, ve kterém byly umístěny obří sochy Buddhy.
Skalní masiv v Bamjánu, ve kterém byly umístěny obří sochy Buddhy. | Foto: UNESCO/Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0 igo

V únoru 2001 Tálibán oznámil, že sochy zničí, protože se prý jedná o v islámu zapovězené modlouctívání. Pozdější svědectví uvádějí, že hnutí chtělo tímto způsobem zatlačit na okolní svět, aby uznal jeho legitimní vládu nad Afghánistánem a ukončil ekonomické sankce.

Existuje však také verze, podle níž tálibánského vůdce Muhammada Umara naštvala nabídka ze zahraničí k financování opravy buddhů, zatímco svět uplatňoval vůči jeho režimu hospodářské embargo.

"Na oslavu zabili a upekli devět krav"

O tom, co se dělo na začátku března 2001 v Bámjánu, vypověděl místní obyvatel Mirza Husajn pro televizi BBC. Tálibán ho spolu s dalšími zajatci pochytanými ve městě a okolí donutil, aby vylezl na buddhy a umístil tam nálože s dynamitem. Původně se tálibánci pokoušeli sochy zničit střelbou z tanků a protitankových střel, ty ale příliš nezmohly. Po sérii výbuchů se nakonec podařilo oba buddhy zničit. Zbyly po nich jen prázdné výklenky.

Pohled na skalní masiv v afghánském Bámjánu, kde se nacházela socha Buddhy.
Pohled na skalní masiv v afghánském Bámjánu, kde se nacházela socha Buddhy. | Foto: Reuters

"Přivezli výbušniny v náklaďácích a donutili nás, ať vyvrtáme do soch díry a nálože tam nacpeme. Trvalo celkem asi pětadvacet dní, než z buddhů nic nezbylo. Velitelé Tálibánu pak tančili, stříleli do vzduchu a na oslavu zabili a upekli devět krav," popsal Mirza Husajn.

Zejména asijské země s buddhistickou tradicí destrukce památky pobouřila. V Indii propukly násilné demonstrace proti muslimům a útoky na mešity. "Z hlediska globálního public relations to byla pro islám katastrofa," poznamenal tehdy bývalý pákistánský velvyslanec ve Velké Británii Akbar Ahmed.

Podobnou zuřivost při ničení památek pak ukázala o dekádu později v Iráku a Sýrii teroristická organizace Islámský stát. Džihádisté srovnali se zemí mnohé předislámské stavby, šíitské mešity a také hrobky, které považovali za odporující islámu. Poničili vykopávky v syrské Palmýře a v Iráku zbytky Nimrudu, někdejšího hlavního města Asyrské říše. Islámský stát také zničil mnoho artefaktů v mosulském muzeu.

Video: Afghánské dívce zabil Tálibán rodiče. Pomstila se

Tálibánci zastřelili Afghánce Kamar Gulové rodiče. "Popadla jsem zbraň a dva z nich zabila," vypověděla dívka. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 4 minutami

Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost udělila Nadace Charty 77 všem zdravotním sestrám

Cenu Františka Kriegla, která se uděluje za občanskou statečnost či mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a demokracii se porota letos rozhodla symbolicky udělit všem zdravotním sestrám. Jejich jménem cenu převezme předsedkyně České asociace sester Martina Šochmanová,.

"Na sestřičkách leží největší tíha té nejobyčejnější drobné práce, potkávání se s těžkými osudy. Svou službu vykonávají neokázale, laskavě a bez ohledu na to, že se samy během pandemie mohly stát obětí covidu-19. Zaslouží si naši úctu i dík," uvedl člen poroty Jaroslav Veis.

 

Zdroj: Domácí
Aktualizováno před 20 minutami

Německá CDU podpořila jako kandidáta na kancléře Armina Lascheta

Vedení německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové jasně podpořilo kandidaturu svého předsedy Armina Lascheta na kancléře v zářijových parlamentních volbách. Na tiskové konferenci to prohlásil generální tajemník CDU Paul Ziemiak, který uvedl, že podpora není konečným rozhodnutím. Postoj CDU totiž pověřuje Lascheta, aby se nyní dohodl s bavorským premiérem a šéfem Křesťanskosociální unie (CSU) Markusem Söderem, kdo z této dvojice nakonec konzervativní unii CDU/CSU do voleb povede. Laschet prohlásil, že se Söderem bude hovořit ještě v pondělí.

Výsledek schůzky vedení CDU ohlásil ještě před tiskovou konferencí hesenský premiér Volker Bouffier. Předsednictvo podle Bouffiera konstatovalo, že předseda strany a premiér Severního Porýní-Vestfálska Laschet je mimořádně vhodný kandidát na kancléřský úřad. "Zároveň jsme ho požádali, aby s Markusem Söderem projednal další postup," řekl Bouffier. CDU by chtěla, aby jasno bylo do týdne.

Další zprávy