Ve stínu vražd a útoků. Afghánistán hledá svou budoucnost, Tálibán má ale navrch

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
10. 1. 2021 16:47
Mladý novinář Bismilláh Adil Ajmak se před pár dny vracel z venkova, kde navštívil svou rodinu, když na jeho vůz zaútočila skupina střelců. Útoků na politiky, novináře a atentátů na civilní cíle je v Afghánistánu v poslední době čím dál víc. A uprostřed rostoucího násilí se rozhoduje o budoucí podobě země bez amerických vojáků.
Po jednom z posledních útoků v Kábulu. Bezpečnostní situace se pro Afghánce v posledních měsících horší.
Po jednom z posledních útoků v Kábulu. Bezpečnostní situace se pro Afghánce v posledních měsících horší. | Foto: Reuters

Ajmak, šéfredaktor místní rozhlasové stanice, se stal už pátým zabitým novinářem v Afghánistánu za poslední dva měsíce. Množství cílených vražd i útoků na civilisty v posledních měsících roste. Ozbrojenci cílí na úředníky, politiky či obhájce lidských práv. 

V prosinci neznámí útočníci zavraždili televizní hlasatelku. V listopadu přišel o život bývalý plukovník afghánské armády, otec jedné z mála afghánských starostek. Zariga Ghafáriová vykonává tuto funkci v konzervativní provincii Vardak nedaleko Kábulu. Sama přežila několik pokusů o vraždu, chodí jí výhrůžky. "Byl to Tálibán. Chtějí mě zlomit, a proto zavraždili mého otce," uvedla pro americký list New York Times

Islamistické hnutí Tálibán se k útokům ani stále častějším atentátům nehlásí. Využívá je ale k propagandě a k tomu, aby argumentoval, že afghánská vláda je příliš slabá na to, aby dokázala udržet v zemi bezpečnost. Přitom s centrální vládou tento týden Tálibán znovu obnovil mírová jednání. Společně mají dojít k dohodě o příměří a politickém plánu pro budoucí vládu.

Společná jednání začala v katarské metropoli Dauhá už v září, ztroskotala ale na byrokratických průtazích a dalekosáhlých debatách o detailech. Teprve v prosinci se obě strany dohodly na pravidlech rozhovorů. Krveprolití mezitím narůstá a zahraniční pozorovatelé se shodují, že tálibánci mají při jednání navrch.

Kontrolují zhruba polovinu země, kde nemá centrální vláda žádný nebo jen malý vliv. Podle nezávislého afghánského analytika Ibrahima Bahisse má Tálibán kromě vyjednávání i druhou strategii a tou je násilí. "Jejich cílem je dostat se k moci. Ať už toho dosáhnou prostřednictvím rozhovorů, nebo bojů, obojí pro ně znamená náklady, které jsou ochotni nést," vysvětluje.

Dvacet let od invaze spojenců

Loni v únoru Tálibán uzavřel dohodu se Spojenými státy, podle níž by se měly zahraniční jednotky ze země do jara 2021 postupně stáhnout. USA plánují odchod skoro poloviny z bezmála pěti tisíc vojáků do 20. ledna. Na oplátku se Tálibán zavázal usednout k jednomu stolu s vládou v Kábulu.

Afghánistán čekají letos velké změny a významné milníky. Na podzim uplyne 20 let od americké intervence a svržení vlády Tálibánu. Spojené státy zahájily 7. října 2001 letecké útoky proti islamistům, které obvinily z toho, že poskytují útočiště teroristické organizaci al-Káida, zodpovědné za atentáty z 11. září 2001. Hnutí oficiálně porazily, povstalci ale nikdy nepřestali útočit. 

Americký prezident Donald Trump se proto loni rozhodl, že z Afghánistánu američtí vojáci odejdou. Tálibán doufá, že jeho nástupce Joe Biden se dohody bude držet. "Islámský emirát by rád zdůraznil nově zvolenému americkému prezidentovi a budoucí vládě, že dodržení této dohody je nejrozumnějším a nejúčinnějším nástrojem, jak ukončit konflikt mezi našimi zeměmi," reagoval Tálibán v listopadu na výsledky prezidentských voleb.

Termín Islámský emirát je státní uspořádání, které v Afghánistánu vyhlásilo hnutí Tálibán po převzetí moci v roce 1996. Povstalcům rostla popularita po odchodu sovětských vojsk, slibovali stabilitu a pořádek. Když převzali kontrolu nad Kábulem, zavedli v zemi brutální právo šaría.

Strach z práva šaría

Obyvatelé Afghánistánu se teď bojí, že s mírovou dohodou a odchodem Američanů se tálibánští povstalci vrátí k moci a zvrátí veškerý společenský pokrok, který země za 19 let udělala. Například ženská práva a svobody se v zemi obnovily až v roce 2001, do té doby nemohly dívky chodit do školy a nevěrné manželky byly popravovány. Popravy navíc byly veřejné a často na nich byla povinná účast.

Protože se povstalecká vláda řídila radikálním výkladem práva šaría, nařizovala brutální tresty jako uříznutí prstů nebo vytrhávání nehtů, bičování, kamenování nebo sekání rukou i za drobné přestupky. Nesměly se hrát karetní hry, tančit na veřejnosti, fotografovat, zrušilo se i televizní vysílání.

I teď se Tálibán snaží v rozhovorech s kábulskou vládou vyjednat takovou formu vlády, která by zohledňovala přísné islámské právo. Tálibánci například tvrdí, že podporují ženská práva, ale jen v rámci přísného islámského práva. To nejspíš znamená stejné represe, jaké Afghánky pamatují z 90. let.

Debaty se podle amerického listu New York Times často zaseknou právě na výkladu termínů, jako je "islámský", o kterém mají obě strany odlišné představy. "Tálibán tvrdí, že chce islámský systém, ale neuvádí, jaký druh," uvedl člen vyjednávacího týmu, afghánský politik Abdul Mansúr, s tím, že existuje skoro tolik islámských systémů, kolik je islámských zemí. 

Video: Tálibánci zastřelili dívce rodiče. "Popadla jsem zbraň a dva z nich zabila," vypověděla.

Tálibánci zastřelili Afghánce Kamar Gulové rodiče. "Popadla jsem zbraň a dva z nich zabila," vypověděla dívka. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 6 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy