Brutální vraždu novináře Pearla teroristé natočili. Teď je únosce volný, jde z vězení

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 25. 3. 2021 10:26
Osmnáct let v pákistánském vězení seděl Chálid Umar Šajch. Sedmačtyřicetiletý muž hrál v roce 2002 klíčovou roli při vraždě, která šokovala svojí brutalitou. Původní rozsudek zněl smrt, nakonec z toho nebude ani doživotí. Pákistánský Nejvyšší soud ve čtvrtek nařídil Šajcha propustit, definitivně rozhodl o jeho odchodu z vězení v Karáčí. Zamítl tak výhrady obžaloby i rodiny zavražděného novináře.
Vražda novináře Daniela Pearla | Video: Reuters

Americký novinář Daniel Pearl zmizel na začátku roku 2002 v pákistánském Karáčí. Pracoval pro deník Wall Street Journal na reportážích o islamistech spojených s organizací al-Káida.

Za pět týdnů dostal americký konzulát v Karáčí balíček s videozáznamem Pearlovy smrti. Muž v masce mu nožem uřízl hlavu. Byla to první vražda provedená takovým způsobem a snímaná kamerou. Přibylo jich až v posledních letech, zejména v době rozmachu teroristické organizace Islámský stát v Iráku a Sýrii. Videa zveřejňovaná na internetu a sociálních sítích sloužila džihádistům k propagandě a zastrašování.

Chálid Umar Šajch nebyl přímo vrahem novináře. Vylákal ho ale na schůzku do restaurace a potom ho s dalšími třemi muži unesl a předal do rukou jednoho z předáků al-Káidy a organizátorů útoků z 11. září Chálida Šajcha Muhammada. Ten Pearla osobně zavraždil.

Americká vláda s propuštěním Chálida Umara Šajcha nesouhlasí, protestuje také rodina Daniela Pearla a pákistánská vláda se proti rozsudku dříve odvolala. S Šajchem mají vyjít na svobodu i tři muži, kteří mu pomáhali v Karáčí reportéra unést. Nový ministr zahraničí USA Antony Blinken rozhodnutí označil za urážku obětí terorismu a potvrdil, že Spojené státy požádají Pákistán o vydání Šajcha.

Nebezpečná půda

Daniel Pearl se specializoval na muslimské země. Pro novináře jako on představovaly teroristické útoky al-Káidy z 11. září 2001 a válka proti terorismu mnoho námětů pro reportáže a analýzy. V té době pracoval ve Wall Street Journal jako zpravodaj z jižní Asie. To znamenalo především pohybovat se v Pákistánu, kde měly al-Káida a afghánské hnutí Tálibán mnoho spolupracovníků a sympatizantů.

Pákistánská vláda a prezident Parvíz Mušaraf se sice po 11. září přihlásili ke Spojeným státům jako jejich spojenec, ale část vlivné a mocné pákistánské rozvědky ISI nadále spolupracovala s Tálibánem a al-Káidou.

Pearl se snažil proniknout k duchovnímu Mubaraku Alímu Gílánímu. Spekulovalo se totiž o tom, že jeden z teroristů al-Káidy, Brit Robert Reid, je s ním ve spojení. Reid se neúspěšně pokoušel odpálit bombu ve své botě na palubě letadla American Airlines, letícího 22. prosince 2001 z Paříže do Miami.

Americký novinář se ale pustil na velmi nebezpečnou půdu. Přes prostředníky se dostal až k Chálidovi Umaru Šajchovi, který mu však zatajil svoji skutečnou identitu. Slíbil, že ho přiveze na rozhovor s duchovním Gíláním. Namísto toho Pearla předal lidem z al-Káidy, kteří ho uvěznili ve sklepě jednoho domu na okraji Karáčí.

Kdysi talentovaný šachista

Pákistánská policie zjistila, že Gílání o setkání s Pearlem nevěděl. Sám tvrdil, že s únosem nemá nic společného. Chálida Umara Šajcha zatkli policisté 12. února 2002, ostatky Pearla nalezli na zahradě domu v Karáčí až 16. května stejného roku. Chálid Umar Šajch přiznal únos, ale ne vraždu. Hájil se tím, že o úmyslu členů al-Káidy usmrtit novináře nevěděl a ani se ho nezúčastnil. Soud ho ale za podíl na vraždě poslal na popravu, která se však neuskutečnila.

Chálid Umar Šajch se narodil a vyrůstal v Londýně. Byl talentovaným šachistou a dostal se na prestižní London School of Economics, pak ale propadl ideologii džihádismu a odešel do táborů al-Káidy v Afghánistánu a Pákistánu. Bývalý pákistánský prezident Parvíz Mušaraf ve své knize pamětí In the Line of Fire (V linii ohně) napsal, že Šajch byl zároveň informátorem britské rozvědky MI6, ale není to potvrzené z jiných zdrojů.

Bolestivé vzpomínky na zmizení a pak smrt svého manžela sepsala Mariane Pearlová v knize nazvané Mighty Heart. Na jejím základě pak vznikl film s českým názvem Síla srdce, kde Pearlovou hrála Angelina Jolie. Štáb některé exteriéry natáčel skutečně v Karáčí, ale všechny scény s herci se odehrávaly z bezpečnostních důvodů v indickém městě Púne. To však v Indii vyvolalo demonstrace, protože někteří Indové se cítili dotčení faktem, že filmový štáb používá jejich zemi pro natáčení filmu o nepřátelském Pákistánu.

Pearlův vrah a jeden z hlavních organizátorů 11. září Chálid Šajch Muhammad sedí od roku 2006 jako vězeň na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy