"Abych nezůstal bezbranný tváří v tvář krajně pravicovému atentátníkovi," říká jeden z nich, starosta ze spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Původně si přál zůstat v anonymitě, podle listu Süddeutsche Zeitung se ale jedná o sociálního demokrata Christopha Landscheidta.
Jeho příběh připomíná tragický případ Waltera Lübckeho, vysoce postaveného úředníka ve městě Kassel. Loni v červnu ho někdo doma zastřelil. Policisté podezřívají pravicového radikála, na Lübckeho měl zaútočit kvůli jeho názorům na migraci. Požadavek na zbrojní průkaz úřady Landscheidtovi zamítly a politik se proti rozhodnutí brání u správního soudu v Düsseldorfu.
Otázka ozbrojování politiků se tím dostala do pozornosti německé veřejnosti. Šéfka vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová ho jako řešení obavy politiků z násilí odmítá. "Není to správná cesta," řekla médiím. Své představitele by podle ní měl lépe chránit stát.
Úřady se podle spolkového ministerstva vnitra vloni zabývaly více než 1200 případy politicky motivované kriminality, většina z nich měla pravicově extremistické pozadí.
S šéfkou konzervativců souhlasí také zástupci koaliční Sociální demokracie (SPD). "Je děsivé, kolik nenávisti a výhrůžek tihle lidé utrží. Nesmí se ale stát, že se každý uchýlí k sebeozbrojování," nechala se slyšet ministryně financí Christina Lambrechtová. Německo se v reakci na situaci již dříve rozhodlo vyčlenit státní zástupce, kteří se zabývají zejména podobnými případy. Specialisty na útoky proti politikům zavedla také policie.
Uprchlíci i ekologie
Podle průzkumu mezi více než tisícovkou starostů, který si vloni objednal pořad veřejnoprávní televize ARD Report München, má víc než 40 procent z německých starostů zkušenost s nenávistnými zprávami, pokusy o zastrašování a dalšími útoky. Případy se týkaly každého dvanáctého města nebo obce a počet útoků narostl za poslední dva roky o čtvrtinu.
Německá asociace měst a obcí varuje, že útoky na místní politiky se stávají plošným problémem. "Od roku 2015 jich výrazně přibylo, zejména proti těm, kteří se angažují v pomoci uprchlíkům," říká Marc Elxnat, který v asociaci působí. Dalším tématem, které útoky vyvolává, je pak podle něj podpora obnovitelných zdrojů energie.
Landscheidt se do hledáčku extremistů dostal poté, co nechal ve své obci odstranit plakáty malé krajně pravicové strany Die Rechte (Ti praví). "Věšíme nejen plakáty," stálo na jednom z nich. Následně někdo zveřejnil jeho adresu, telefonní číslo i přesné umístění kanceláře a extremisté slíbili, že "se za ním zastaví".
Kvůli podpoře uprchlíků chodily výhrůžky také primátorce Kolína nad Rýnem Henriette Rekerové. Pokus o vraždu před pěti lety málem nepřežila. O dva roky později někdo nožem zranil starostu západoněmecké obce Altena Andrease Hollsteina.
Podle pořadu Report München došlo k fyzickému napadání starostů v osmi procentech všech obcí po celém Německu.
Například případ starostky východoněmeckého Arnsdorfu nedaleko Drážďan Martiny Angermannové ale ukazuje, že nejde jen o strach z násilí. Politička odešla do důchodu předčasně vloni na podzim po 18 letech v úřadu. "Měsíce ji slovně napadali, vyhrožovali jí a pokoušeli se ji zastrašit. Měli ji 'vyřídit'," popsal situaci jeden z šéfů zemské organizace Sociální demokracie v Sasku, jejíž členkou politička byla.
Arnsdorf a Angermannová se dostali do povědomí Němců už před třemi lety. Tehdy skupina čtyř místních "vzala spravedlnost do svých rukou" a stahovacími pásky připoutala ke stromu psychicky nemocného žadatele o azyl z Iráku. Angermannová čin opakovaně odsoudila a stala se kvůli tomu terčem útoků, včetně výhrůžek zabitím. Proces s pachateli byl mezitím pozastaven.
"Může to vést až k tomu, že o úřad starostů bude stát méně a méně lidí," obává se dlouhodobých dopadů útoků Elxnat z Německé asociace měst a obcí.
