Lesní požáry jsou v létě na Sibiři a vůbec na severním polárním kruhu běžné každým rokem. Může je zažehnout například blesk, a pokud neohrožují obydlené oblasti, většinou je hasiči vůbec nehasí. Dostat techniku do odlehlých oblastí je komplikované a drahé. Letošek je ale výjimkou. Vítr kouř odvál na jih a oheň se šířil na větším území než obvykle. Za poslední tři roky se oblast zasažená letními požáry ztrojnásobila, informovala CNN s odkazem na ruské zdroje.
Požár do ovzduší vypouští obrovské množství oxidu uhličitého, které podle odborníků může urychlovat globální oteplování. Zároveň je ale horšící se situace s požáry za severním polárním kruhem následkem toho samého jevu. Arktická oblast se ohřívá rychleji než zbytek planety - na Sibiři se to kromě stále větších požárů projevuje táním věčně zmrzlé půdy, takzvaného permafrostu.
LOOK: The head of a wolf, which died 40,000 years ago, was discovered in Siberia pic.twitter.com/6bUebi0wdX
— Bloomberg TicToc (@tictoc) June 14, 2019
Když letos v červnu našel v Jakutsku místní muž téměř dokonale zachovalou hlavu 40 000 let starého vlka, měli vědci důvod k radosti i obavám zároveň. Unikátní archeologický nález je zároveň smutnou připomínkou toho, jak permafrost na Sibiři nezadržitelně taje.
Kdysi zmrzlá půda neodkrývá jen ostatky prehistorických zvířat. Uvolňuje vodu, která způsobuje povodně, ničí lidská obydlí a mění migrační trasy zvířat, na jejichž lovu jsou domorodci závislí.
Potřebujeme zimu
"Všechno se mění a lidé se snaží přijít na to, jak se tomu přizpůsobit," postěžoval si americkému deníku The New York Times třiašedesátiletý farmář Afanasij Kudrin z Nalimsku, vesničky na severovýchodním cípu Sibiře. "Potřebujeme, aby se vrátila zima, ale zatím je stále tepleji a tepleji," dodal.
V Jakutsku se někdy i o několik týdnů postupně prodlužuje léto, které by mělo trvat od června do začátku září. Lednové teploty se tu nyní pohybují kolem minus 45 stupňů Celsia, což místní podle New York Times označují za "chladno". Standard ale bývá kolem minus šedesáti stupňů. Průměrné celoroční teploty dosahují minus 7,5 stupně Celsia, před pár desítkami let to bylo minus deset. Právě teplejší zimy a delší léta způsobují tání permafrostu, který pokrývá asi 90 procent Jakutska.
Celou situaci na Sibiři zhoršují ještě dřevorubci. Kácení lesů přispívá k oteplování, a navíc obnažuje půdu, která je pak náchylnější k erozi a hůř zadržuje vodu, což způsobuje pravidelné záplavy. Letos v červnu při povodních na jihovýchodě Sibiře zemřely desítky lidí. Zmíněný Nalimsk zaplavila voda každý rok posledních pět let v kuse. Kromě škod na majetku vznikají bažiny, ve kterých se daří komárům. I tady obyvatelé bojují s hejny otravného hmyzu. Zato přichází méně sobů, kachen, v jezerech je méně ryb. Lidé jsou nuceni si maso kupovat. Ukládají ho do zmrzlé země vykopaných sklepů, které dříve fungovaly jako přírodní mrazáky, teď ale jejich stěny tají.
Země se propadá
"V určitý moment se dokonce mluvilo o opuštění vesnice, ale lidé nechtějí odejít," vysvětluje těžkou situaci vesnice Sredněkolymsk předsedkyně Sdružení domorodých obyvatel Oktjabrina Novoseltsevacevová. "Přišli by o všechno, jejich kultura by zmizela."
Global climate change is often imperceptible. But in Siberia, melting permafrost is puncturing the landscape with gigantic sinkholes that you can watch grow before your eyes: https://t.co/eIKaeAeBJQ pic.twitter.com/JGhbVBf5SR
— CNN International (@cnni) August 6, 2019
Pro místní je Moskva a ruská politika vzdálená, stejně jako je pro ruské orgány vzdálená tato odlehlá oblast a její problémy. Hasit požáry je příliš nákladné, řešit důsledky klimatických změn v řídce osídleném regionu také.
Ubývání permafrostu už ale trápí i hlavní město Jakutsk, ve kterém žije asi 300 tisíc lidí. Změna v půdě poškodila na tisíc budov.
Permafrost tvoří celkem asi dvě třetiny ruského území. Tam, kde nejvíce taje, se země doslova propadá. Největší kráter se nachází nedaleko města Batagaj v Jakutsku. Původně se tu těžilo dřevo. Vedla sem cesta, která se postupem času proměnila v potok, který se stále prohluboval a rozšiřoval, až z jeho koryta vznikl kráter. Každý rok se prohloubí až o 15 metrů.
