reklama
 
 

Shořela plocha o velikosti Československa. Požár na Sibiři je ekologická katastrofa

2. 8. 2019 6:49
V odlehlých oblastech za severním polárním kruhem už od června zuří požáry. Pro arktickou oblast je to v létě běžný jev, ten se ale v posledních týdnech změnil na Sibiři v kalamitu. Oheň, šířící se ruskou tajgou, vyvolává obavy u klimatologů kvůli obrovskému množství oxidu uhličitého, který do ovzduší vypouští.

"Lesní požáry na východě Ruska už dávno přestaly být jen místním problémem. Proměnily se v ekologickou katastrofu s důsledky pro celý stát," stojí v prohlášení ruské kanceláře ekologické organizace Greenpeace.

Lesy hoří už od června na americké Aljašce a především na ruské Sibiři. Podle evropského meteorologického centra požáry v arktické oblasti letos vypustily do ovzduší celkem 125 megatun oxidu uhličitého.

První týdny na Sibiři nikdo nehasil. Gubernátor Krasnojarského kraje Alexander Uss si vysloužil kritiku, když prohlásil, že je zbytečné a ekonomicky nevýhodné požáry tajgy hasit. Celý svět tak pozoroval oheň šířící se sibiřskou krajinou, který se nikdo nesnažil zastavit.

Postupem času začala kouřová mračna ohrožovat i obyvatele měst v Jakutsku, Krasnojarském kraji a v Irkutské oblasti. Dým pronikl i na území Mongolska, včetně hlavního města Ulánbátar.

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přišlo několik petic od organizací na ochranu životního prostředí, které podepsaly dohromady stovky tisíc lidí. Ve středu Moskva vyhlásila stav nouze a do boje s ohněm vyslala i armádu. Alexander Uss nakonec Putinovi a ministerstvu obrany poděkoval za pomoc.

Letní požáry v Arktidě přitom nejsou nic neobvyklého a většinou nepoutají tolik pozornosti. Jsou běžnou součástí ekosystému, a pokud neohrožují životy lidí, není většinou nutné je hasit. Jenže současná situace je mnohem horší.

"Je neobvyklé vidět v červnu v této zeměpisné šířce tak velké a dlouhotrvající požáry," uvedl pro britskou stanici BBC Mark Parrington z evropského meteorologického centra.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) požáry vypustily jen v červnu do ovzduší zhruba 50 megatun oxidu uhličitého, což je množství, které například celé Švédsko vyprodukuje za jeden rok. Je to i více než letní požáry v Arktidě vyprodukovaly během každého června mezi lety 2010 a 2018 dohromady.

V Krasnojarském kraji na Sibiři se závlahou požárů pomáhají letouny modelu Iljušin Il-76:

Letouny modelu Iljušin Il-76 pomáhají v Krasnojarském kraji na Sibiři se závlahou požárů | Video: Reuters |  01:17

Teploty stoupají a zeleň mizí

Podle listu Financial Times se odhaduje, že letos požáry v Rusku zničily už 120 tisíc kilometrů čtverečních lesa. Pro srovnání: rozloha Československa v roce 1992 byla zhruba 128 tisíc kilometrů čtverečních.

Nejen že požáry vypouštějí obrovské množství emisí, ale navíc snižují i schopnost lesů absorbovat oxid uhličitý v budoucnosti. Mezi environmentalisty se také šíří obavy, že kouř, saze a žár urychlí růst teplot, které už teď způsobují tání permafrostu v severním Rusku.

A jako v začarovaném kruhu i klimatické změny zhoršují stav požárů. "Teploty v Arktidě rostou mnohem rychleji, než je celosvětový průměr. Jakmile požár vzplane, v teplejších podmínkách se mu daří lépe," vysvětluje Parrington.

Teploty na Sibiři loni překročily průměr až o osm stupňů Celsia, uvádí ruská meteorologická agentura.

Doutnající rašeliniště

V ruské tajze nehoří jen lesy, větší problém představují požáry rašelinišť. Ty trvají mnohem déle. Když hoří les, oheň stromy relativně rychle spálí. Požár rašeliniště ale funguje jinak, je podobný žhnoucí cigaretě. Spaluje rašelinu až ke kořenům - oheň dlouho doutná, ale neudusí se.

Rašeliniště na Sibiři jsou tak rozlehlá, že v nich může oheň vydržet přes zimu do dalšího léta a pak znovu zachvátit okolní lesy následující rok.

Nehoří ale jen Sibiř, požáry se šíří i na Aljašce. Letos tu už požár zasáhl oblast o celkové rozloze přes 800 tisíc hektarů. I v tomto případě vědci pozorují rychlejší nárůst teplot. Od konce letošního dubna je každý den teplejší než obvykle. Za poslední století tu pak průměrná teplota stoupla o dva stupně Celsia.

autor: Simona Fendrychová | 2. 8. 2019 6:49

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama