Shořela plocha o velikosti Československa. Požár na Sibiři je ekologická katastrofa

Foto: Profimedia.cz
Simona Fendrychová Simona Fendrychová
2. 8. 2019 6:49
V odlehlých oblastech za severním polárním kruhem už od června zuří požáry. Pro arktickou oblast je to v létě běžný jev, ten se ale v posledních týdnech změnil na Sibiři v kalamitu. Oheň, šířící se ruskou tajgou, vyvolává obavy u klimatologů kvůli obrovskému množství oxidu uhličitého, který do ovzduší vypouští.

"Lesní požáry na východě Ruska už dávno přestaly být jen místním problémem. Proměnily se v ekologickou katastrofu s důsledky pro celý stát," stojí v prohlášení ruské kanceláře ekologické organizace Greenpeace.

Lesy hoří už od června na americké Aljašce a především na ruské Sibiři. Podle evropského meteorologického centra požáry v arktické oblasti letos vypustily do ovzduší celkem 125 megatun oxidu uhličitého.

První týdny na Sibiři nikdo nehasil. Gubernátor Krasnojarského kraje Alexander Uss si vysloužil kritiku, když prohlásil, že je zbytečné a ekonomicky nevýhodné požáry tajgy hasit. Celý svět tak pozoroval oheň šířící se sibiřskou krajinou, který se nikdo nesnažil zastavit.

Oblaka dýmu nad Sibiří zachycená satelitem NASA.
Oblaka dýmu nad Sibiří zachycená satelitem NASA. | Foto: NASA.gov

Postupem času začala kouřová mračna ohrožovat i obyvatele měst v Jakutsku, Krasnojarském kraji a v Irkutské oblasti. Dým pronikl i na území Mongolska, včetně hlavního města Ulánbátar.

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přišlo několik petic od organizací na ochranu životního prostředí, které podepsaly dohromady stovky tisíc lidí. Ve středu Moskva vyhlásila stav nouze a do boje s ohněm vyslala i armádu. Alexander Uss nakonec Putinovi a ministerstvu obrany poděkoval za pomoc.

Letní požáry v Arktidě přitom nejsou nic neobvyklého a většinou nepoutají tolik pozornosti. Jsou běžnou součástí ekosystému, a pokud neohrožují životy lidí, není většinou nutné je hasit. Jenže současná situace je mnohem horší.

"Je neobvyklé vidět v červnu v této zeměpisné šířce tak velké a dlouhotrvající požáry," uvedl pro britskou stanici BBC Mark Parrington z evropského meteorologického centra.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) požáry vypustily jen v červnu do ovzduší zhruba 50 megatun oxidu uhličitého, což je množství, které například celé Švédsko vyprodukuje za jeden rok. Je to i více než letní požáry v Arktidě vyprodukovaly během každého června mezi lety 2010 a 2018 dohromady.

V Krasnojarském kraji na Sibiři se závlahou požárů pomáhají letouny modelu Iljušin Il-76:

Letouny modelu Iljušin Il-76 pomáhají v Krasnojarském kraji na Sibiři se závlahou požárů | Video: Reuters

Teploty stoupají a zeleň mizí

Podle listu Financial Times se odhaduje, že letos požáry v Rusku zničily už 120 tisíc kilometrů čtverečních lesa. Pro srovnání: rozloha Československa v roce 1992 byla zhruba 128 tisíc kilometrů čtverečních.

Nejen že požáry vypouštějí obrovské množství emisí, ale navíc snižují i schopnost lesů absorbovat oxid uhličitý v budoucnosti. Mezi environmentalisty se také šíří obavy, že kouř, saze a žár urychlí růst teplot, které už teď způsobují tání permafrostu v severním Rusku.

A jako v začarovaném kruhu i klimatické změny zhoršují stav požárů. "Teploty v Arktidě rostou mnohem rychleji, než je celosvětový průměr. Jakmile požár vzplane, v teplejších podmínkách se mu daří lépe," vysvětluje Parrington.

Teploty na Sibiři loni překročily průměr až o osm stupňů Celsia, uvádí ruská meteorologická agentura.

Doutnající rašeliniště

V ruské tajze nehoří jen lesy, větší problém představují požáry rašelinišť. Ty trvají mnohem déle. Když hoří les, oheň stromy relativně rychle spálí. Požár rašeliniště ale funguje jinak, je podobný žhnoucí cigaretě. Spaluje rašelinu až ke kořenům - oheň dlouho doutná, ale neudusí se.

Rašeliniště na Sibiři jsou tak rozlehlá, že v nich může oheň vydržet přes zimu do dalšího léta a pak znovu zachvátit okolní lesy následující rok.

Nehoří ale jen Sibiř, požáry se šíří i na Aljašce. Letos tu už požár zasáhl oblast o celkové rozloze přes 800 tisíc hektarů. I v tomto případě vědci pozorují rychlejší nárůst teplot. Od konce letošního dubna je každý den teplejší než obvykle. Za poslední století tu pak průměrná teplota stoupla o dva stupně Celsia.

Oblaka dýmu nad Aljaškou zachycená satelitem NASA.
Oblaka dýmu nad Aljaškou zachycená satelitem NASA. | Foto: NASA.gov
 

Právě se děje

před 59 minutami

Za ubytování v Praze zaplatí lidé od ledna 21 korun za den, městu poplatek vynese 370 milionů ročně

Ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku. Vláda rozhodla o sloučení obou poplatků od nového roku v jediný. Praha díky tomu může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Informace vyplývá z důvodové zprávy ke změně vyhlášky, kterou schválili pražští zastupitelé.

Podle novely zákona může být poplatek od ledna maximálně 21 korun za osobu a den, od roku 2021 budou moci obce podle svého rozhodnutí vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože současný poplatek je "směsně nízký", řekl. Dosud platil rekreační nebo lázeňský poplatek maximálně 15 korun za osobu a den a poplatek z ubytovací kapacity šest korun za lůžko a den.

Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel. Neplatí se za první den pobytu a jen pokud ubytování nepřekročí 60 po sobě následujících dní. Osvobozeni od platby jsou lidé starší 70 let a lidé ubytovaní v souvislosti se sezonní prací. Nad rámec zákona Praha osvobodila od poplatku skupiny dětí a mládeže v ubytovnách sdružení dětí a mládeže, pokud cena za ubytování nepřesáhne trojnásobek poplatku za osobu a den.

před 1 hodinou

Praha vypíše nový tendr na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce, bude stát 2 miliardy korun

Hlavní město vypíše tendr s odhadovanou hodnotou dvě miliardy korun na dostavbu vyhořelého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. V pátek to schválili zastupitelé. Začít stavět by se mohlo koncem příštího roku. Město už jednu zakázku vypsalo, ale současné vedení magistrátu ji zrušilo, podle něj byla neaktuální. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.

Další zprávy