Shořela plocha o velikosti Československa. Požár na Sibiři je ekologická katastrofa

Podívejte se na fotografie ze Sibiře.
Lesní požáry zuří na ploše 2,4 milionu hektarů, informovala v pondělí agentura TASS.
Podle agentury bojuje s požáry přes 600 hasičů, v minulém týdnu přitom zasahovaly v postižených oblastech téměř tři tisíce hasičů.
Plameny likvidují také hasicí letouny a vrtulníky, kterých bylo v sobotu sedm desítek.
Pomáhá i ruská armáda, kterou minulý týden povolal prezident Vladimir Putin.
Foto: Profimedia.cz
Simona Fendrychová Simona Fendrychová
2. 8. 2019 6:49
V odlehlých oblastech za severním polárním kruhem už od června zuří požáry. Pro arktickou oblast je to v létě běžný jev, ten se ale v posledních týdnech změnil na Sibiři v kalamitu. Oheň, šířící se ruskou tajgou, vyvolává obavy u klimatologů kvůli obrovskému množství oxidu uhličitého, který do ovzduší vypouští.

"Lesní požáry na východě Ruska už dávno přestaly být jen místním problémem. Proměnily se v ekologickou katastrofu s důsledky pro celý stát," stojí v prohlášení ruské kanceláře ekologické organizace Greenpeace.

Lesy hoří už od června na americké Aljašce a především na ruské Sibiři. Podle evropského meteorologického centra požáry v arktické oblasti letos vypustily do ovzduší celkem 125 megatun oxidu uhličitého.

První týdny na Sibiři nikdo nehasil. Gubernátor Krasnojarského kraje Alexander Uss si vysloužil kritiku, když prohlásil, že je zbytečné a ekonomicky nevýhodné požáry tajgy hasit. Celý svět tak pozoroval oheň šířící se sibiřskou krajinou, který se nikdo nesnažil zastavit.

Oblaka dýmu nad Sibiří zachycená satelitem NASA.
Oblaka dýmu nad Sibiří zachycená satelitem NASA. | Foto: NASA.gov

Postupem času začala kouřová mračna ohrožovat i obyvatele měst v Jakutsku, Krasnojarském kraji a v Irkutské oblasti. Dým pronikl i na území Mongolska, včetně hlavního města Ulánbátar.

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přišlo několik petic od organizací na ochranu životního prostředí, které podepsaly dohromady stovky tisíc lidí. Ve středu Moskva vyhlásila stav nouze a do boje s ohněm vyslala i armádu. Alexander Uss nakonec Putinovi a ministerstvu obrany poděkoval za pomoc.

Letní požáry v Arktidě přitom nejsou nic neobvyklého a většinou nepoutají tolik pozornosti. Jsou běžnou součástí ekosystému, a pokud neohrožují životy lidí, není většinou nutné je hasit. Jenže současná situace je mnohem horší.

"Je neobvyklé vidět v červnu v této zeměpisné šířce tak velké a dlouhotrvající požáry," uvedl pro britskou stanici BBC Mark Parrington z evropského meteorologického centra.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) požáry vypustily jen v červnu do ovzduší zhruba 50 megatun oxidu uhličitého, což je množství, které například celé Švédsko vyprodukuje za jeden rok. Je to i více než letní požáry v Arktidě vyprodukovaly během každého června mezi lety 2010 a 2018 dohromady.

V Krasnojarském kraji na Sibiři se závlahou požárů pomáhají letouny modelu Iljušin Il-76:

Letouny modelu Iljušin Il-76 pomáhají v Krasnojarském kraji na Sibiři se závlahou požárů | Video: Reuters

Teploty stoupají a zeleň mizí

Podle listu Financial Times se odhaduje, že letos požáry v Rusku zničily už 120 tisíc kilometrů čtverečních lesa. Pro srovnání: rozloha Československa v roce 1992 byla zhruba 128 tisíc kilometrů čtverečních.

Nejen že požáry vypouštějí obrovské množství emisí, ale navíc snižují i schopnost lesů absorbovat oxid uhličitý v budoucnosti. Mezi environmentalisty se také šíří obavy, že kouř, saze a žár urychlí růst teplot, které už teď způsobují tání permafrostu v severním Rusku.

A jako v začarovaném kruhu i klimatické změny zhoršují stav požárů. "Teploty v Arktidě rostou mnohem rychleji, než je celosvětový průměr. Jakmile požár vzplane, v teplejších podmínkách se mu daří lépe," vysvětluje Parrington.

Teploty na Sibiři loni překročily průměr až o osm stupňů Celsia, uvádí ruská meteorologická agentura.

Doutnající rašeliniště

V ruské tajze nehoří jen lesy, větší problém představují požáry rašelinišť. Ty trvají mnohem déle. Když hoří les, oheň stromy relativně rychle spálí. Požár rašeliniště ale funguje jinak, je podobný žhnoucí cigaretě. Spaluje rašelinu až ke kořenům - oheň dlouho doutná, ale neudusí se.

Rašeliniště na Sibiři jsou tak rozlehlá, že v nich může oheň vydržet přes zimu do dalšího léta a pak znovu zachvátit okolní lesy následující rok.

Nehoří ale jen Sibiř, požáry se šíří i na Aljašce. Letos tu už požár zasáhl oblast o celkové rozloze přes 800 tisíc hektarů. I v tomto případě vědci pozorují rychlejší nárůst teplot. Od konce letošního dubna je každý den teplejší než obvykle. Za poslední století tu pak průměrná teplota stoupla o dva stupně Celsia.

Oblaka dýmu nad Aljaškou zachycená satelitem NASA.
Oblaka dýmu nad Aljaškou zachycená satelitem NASA. | Foto: NASA.gov
 

Právě se děje

před 19 minutami

Střety v Jeruzalémě si vyžádaly přes 200 zraněných

Nejméně 200 Palestinců a šest izraelských policistů bylo zraněno při nočních střetech u jeruzalémské mešity Al-Aksá, oznámili v sobotu zdravotníci. V izraelské metropoli se po týdnech nepokojů očekává násilí i v dalších dnech. K uklidnění situace v sobotu Izrael vyzvala Evropská unie, Turecko blízkovýchodní zemi obvinilo z teroru vůči nevinným, informují tiskové agentury.

Nepokoje v Jeruzalémě propukly po zahájení postního měsíce ramadánu v polovině dubna, kdy Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde Arabové většinou scházejí k večerní modlitbě. V posledních dnech napětí podpořilo hrozící nucené vystěhování některých palestinských rodin z jejich domů ve východním Jeruzalémě.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Babiš požádal, aby státy EU zvážily kvůli Vrběticím vyhoštění ruských diplomatů

Premiér Andrej Babiš požádal, aby evropské státy zvážily vyhoštění alespoň jednoho ruského diplomata v solidaritě s Českou republikou kvůli kauze Vrbětice. Řekl to v sobotu novinářům po příchodu na neformální jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie v Portugalsku. O věci debatoval s lídry členských států v pátek večer.

Babiš vyzval, aby Evropská rada na příštím zasedání vrbětický útok odsoudila. "Musíme to brát vždycky tak, že když je napaden jeden členský stát, že to je vlastně napadení všech. Také jsem požádal, aby ještě zvážili vyhoštění alespoň jednoho diplomata. Uvidíme na příštím summitu, jak se k tomu postaví," poznamenal premiér.

Zdroj: ČTK
Další zprávy