Smrtící nemoc znetvořuje dětem obličej. Nemohou se smát ani jíst, popisuje lékařka

Martin Novák Martin Novák
26. 6. 2019 6:20
Nemoc noma málokdo zná, málokdo o ní slyšel. Extrémně rychle postupuje a především - brutálně deformuje lidskou tvář. Anestezioložka Lékařů bez hranic Kristína Ožvoldová jezdí na kliniku ve městě Sokoto v Nigérii, která se na onemocnění specializuje.
Dítě trpící nemocí noma.
Dítě trpící nemocí noma. | Foto: Profimedia.cz

Ožvoldová v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz popisuje, že za šířením nemoci je špatná výživa a ústní hygiena. Zpočátku se objeví malý vřed v ústech, ale během několika dní se šíří a postupně požírá tkáně v ústech, které jí stojí v cestě. "Lidé mají otevřené rány na tváři. Největší a základní problém pro ně je dostat se do nemocnice. Někteří na to prostě nemají peníze nebo je moc daleko. Většina přichází pozdě v těžkém stavu," říká Ožvoldová.

Lékařka Kristína Ožvoldová.
Lékařka Kristína Ožvoldová. | Foto: Martin Novák

Nemoc noma většinou propuká u dětí ve věku od dvou do šesti let a devadesát procent pacientů ji nepřežije. Projekt Lékařů bez hranic v nigerijském Sokotu se věnuje dětem, které překonaly akutní stadium, ale přežívají se strašlivě znetvořenými tvářemi. Nemohou otevřít ústa, nedokážou jíst. Lidé, kteří nemoc přežili, se také musí vyrovnávat se stigmaty.

"Nechodí do školy, nemohou se vdát nebo oženit. Chirurgové se snaží operacemi obnovit základní funkce, jako jíst nebo třeba i smát se," popisuje anestezioložka z Bratislavy.

Co přesně způsobuje nemoc noma?

Infekce nomy pochází z bakterií, které máme všichni v ústech a normálně s nimi žijeme. Jedná se o infekční onemocnění, ale ne nakažlivé. Způsobuje ho extrémně špatná hygiena, u nemocných jde o selhání imunity. Lidé v jejich okolí obvykle nevědí, o co jde, a snaží se postupovat podle tradiční medicíny, čímž se bohužel ztrácí čas.

Když jste byla oslovena s nabídkou, abyste pracovala na klinice v Nigérii, kde se léčí tato nemoc, co vám v první chvíli prolétlo hlavou?

To vím velmi přesně. Dostala jsem nabídku po telefonu v angličtině a moje první reakce byla, že se budu muset doučit anglicky. Protože jsem netušila, co znamená noma. Nikdy jsem o takové nemoci neslyšela. Řekli mi ale, že to je normální. Je to vzácná choroba, o které prostě málokdo ví.

Chirurgické operace těchto případů jsou extrémně dlouhé?

Je to případ od případu. Některé i čtyři nebo pět hodin.

Jsou rekonstrukční chirurgové už dnes schopní tvář nemocného vrátit do normálního stavu?

Ne, to nejde. Jizvy na tváři zůstanou. Vždy u člověka, který měl nomu, poznáte, že má v obličeji zvláštní kůži, která tam jakoby nepatří. Zdroje, ze kterých lze kůži použít, jsou omezené. Většinou se používá kůže se stehen nebo z ramenou.

Nigérie je země pověstná nestabilitou. Podmínky ze strany vlády a úřadů jsou dobré?

Především je třeba říci, že na samotném nigerijském ministerstvu zdravotnictví donedávna ani netušili, že mají v zemi takovou nemoc. Čili i v tom je role Lékařů bez hranic. Snažíme se poukazovat na problémy, které mají, a zaangažovat je do toho. Není smysluplné, aby někdo ze zahraničí bez jejich účasti řešil jejich nemoc.

Klinika v Sokotu je provozovaná ministerstvem zdravotnictví, Lékaři bez hranic jsou aktivní v chirurgické části. K cílům mise patří naučit místní lékaře a jejich týmy nomu léčit.

Mezi vašimi pacienty jsou děti i dospělí?

Ano. Nemoc vzniká v dětství, ale jsou tam lidé, kteří s ní přežívají třeba dvacet let. Operovali jsme třeba i padesátiletého muže.

Je nějaký odhad, kolik lidí nomu má?

Velmi těžko to odhadovat, přesné statistiky nejsou. Světová zdravotnická organizace velmi hrubě odhaduje, že ročně onemocní přibližně 140 tisíc lidí. Každopádně mohu říci, že na klinice máme práci neustále. Neustálý přísun pacientů.

Jak mise zvládáte po fyzické a psychické stránce?

Fyzicky velmi dobře, s tím nemám problém. A vzhledem k tomu, že každý výjezd trvá zhruba tři týdny, většinou nemám čas podléhat nějakým depresím nebo nějak vyhořet. V tomto případě je opravdu dobré, že se členové týmu točí, že se střídáme v krátkých intervalech.

Podívejte se na rozhovor DVTV s šéfem české pobočky Lékařů bez hranic Pavlem Gruberem:

Selhala EU v uprchlické krizi, jak tvrdí Lékaři bez hranic? Duel šéfa jejich české pobočky Pavla Grubera a státního tajemníka Tomáše Prouzy. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy