První informace o útoku na největší ukrajinskou dětskou nemocnici přišly před pondělním polednem, kdy celou zemí zněl letecký poplach. Okupanti útočili na infrastrukturu i obytné domy. Protivzdušné obraně se podařilo zlikvidovat 30 z 38 vystřelených ruských raket, jedna nesestřelená zasáhla toto zdravotnické zařízení.
Moskva následně odmítla, že by na objekt úmyslně cílila a přišla rovnou s několika scénáři, co se údajně mělo stát. Podle jednoho střela mířila jinam, ale její trajektorie byla narušena ukrajinskou protivzdušnou obranou. V nemocničním křídle nemocnice prý skončila náhodou. Rusové přitom na civilní cíle systematicky útočí od prvního dne invaze, která začala 24. února 2022.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová následně tvrdila, že na vině je Ukrajina, protože umístila protileteckou obranu do obytné oblasti, píše list Financial Times. Na internetu se začaly také šířit zprávy o tom, že raketu vystřelili sami Ukrajinci nebo že byla vyrobená ve Spojených státech.
Investigativní servery i velká zahraniční média proto začaly záběry z útoku, stejně jako vznesená obvinění, ověřovat. Všichni došli ke stejnému výsledku: střela na Ukrajinu přiletěla z ruského území a dopadla přesně tam, kam ruská armáda zamýšlela.
Vyvracení dezinformací
Německá stanice Deutsche Welle vyvrátila, že by na dětskou nemocnici dopadla raketa ukrajinské protivzdušné obrany, jak naznačoval hojně sdílený snímek, kolující na sociálních sítích. Redakci se rychle podařilo určit, že je dva roky starý.
Captured on camera a second before it hit a children’s cancer hospital on Monday, the Kh-101 is one of Russia’s most advanced cruise missiles and critical to its intensifying air strike campaign against Ukrainehttps://t.co/VhOmaITJHs pic.twitter.com/1c8tP9xHfn
— Financial Times (@FT) July 10, 2024
Známý investigativní server Bellingcat ze záběrů útoku určil, jakou zbraní byl proveden. Pomocí speciálního 3D modelu vyloučil, že by šlo o americkou raketu, jak tvrdil jeden dezinformační účet. Z videí lze po jejich přiblížení poznat, že zbraň má krátká křídla, motor a specifický ocas. Přesně tak jsou konstruovány ruské střely s plochou dráhou letu Ch-101. Tomu odpovídají i snímky fragmentů z místa tragédie.
Ukrajinský web Molfar, specializující se na analýzu informací z otevřených zdrojů, zase ověřoval, jestli trajektorii ruské střely mohla pozměnit ukrajinská protivzdušná obrana. Ze zveřejněných záběrů investigativci došli k závěru, že střela měla typickou sestupnou trajektorii. Raketa zároveň nevykazovala známky poškození, i tuto zprávu proto vyloučili a označili za dezinformaci.
"Ruské střely téměř pokaždé letí tam, kam je ruské armáda zacílí. Pokud ruská raketa trefila nemocnici, tak armáda mířila na nemocnici," citují Financial Times Pavla Luzina, působícího na americké Tufts University.
Fabian Hoffmann z Univerzity v Oslu doplňuje, že ruské útoky tohoto typu mají dva účely. Jedním je navýšení nákladů pro Kyjev, který musí po útocích zničené budovy opravovat nebo stavět znovu. "Chtějí tím i terorizovat populaci a podkopávat její morálku," doplnil druhý, psychologický motiv takového bombardování.
Jména i adresy vojáků
Server Molfar navíc využil veřejně dostupných dat i svých zdrojů ve vládě, aby identifikoval útvary ruské armády, zodpovědné za pondělní raketové údery. Konkrétně šlo o čtyři jednotky ruského letectva, z nich dvě sídlí na základnách Engels a Šajkovka. Web také zveřejnil jména, adresy, data narození i telefonní čísla 29 vojáků, kteří v jedné z uvedených jednotek působí.
Rusové v pondělí nevraždili jen v dětské nemocnici v Kyjevě. Po jejich ostřelování po celé Ukrajině zemřelo 40 lidí a dalších 200 utrpělo zranění.
Součástky ze Západu
Použitá střela s plochou dráhou letu Ch-101, odpalovaná ze strategických bombardérů, je jednou z nejpokročilejších ruských zbraní. Než v únoru 2022 začala plnohodnotná invaze na Ukrajinu, vyráběly jich ruské továrny ročně 56, nyní je to 420.
Z trosek střel je navíc zřejmé, že Moskva k jejich výrobě používá komponenty západních firem, například ze Švýcarska nebo Spojených států. Továrny na ně leží v Asii, nejčastěji v Číně, Malajsii nebo na Filipínách.
Protože je vyrábí ze součástek, jejichž hlavním účelem není vojenské užití, nevztahují se na ně západní sankce uvalené na Rusko, popisuje deník Financial Times.
