Národní garda je unikátní část americké armády. Její kořeny sahají skoro čtyři století dozadu - zpravidla se uvádí rok 1636, kdy se v kolonii Massachusetts Bay objevil první útvar domobrany. Od americké války za nezávislost hrála roli téměř v každém konfliktu doma i v zahraničí. V organizovanou a dobře fungující sílu se však vyvinula až během 20. století.
Dnes je gardistů dohromady okolo 450 tisíc. Jsou mezi nimi pěšáci, členové vzdušné obrany, zdravotníci i vojenští policisté. Zpravidla nežijí na vojenských základnách a většina z nich má v běžném životě civilní povolání nebo ještě studují. Jen malá část z nich je ve službě na plný úvazek.
While some GOP House members complain about having to walk through metal detectors, National Guard troops spent night sleeping on marble floors of the Capitol. pic.twitter.com/7odvIkoBOQ
— Greg Miller (@gregpmiller) January 13, 2021
Gardisté musí být občany USA nebo v nich mít trvalý pobyt. Musí také splňovat určité standardy, jako jsou výška, hmotnost nebo věk mezi 17 a 35 lety, mít dobrou fyzičku a ideálně středoškolský diplom. Na začátku si projdou desetitýdenním výcvikem a pak už cvičí pravidelně jen jeden víkend v měsíci. Každý rok musí odsloužit minimálně několik týdnů. Primárně přímo v americkém státě, kde žijí.
Často pomáhají doma v případě přírodních pohrom, hurikánů a záplav. V loňském roce byli povoláni také kvůli požárům sužujícím západní pobřeží USA nebo kvůli koronavirové pandemii.
Aktivuje je prezident i guvernéři států
Gardisty ale může prezident povolat i do války za hranicemi Spojených států. Tato možnost získala na oblibě zejména za prezidenta George Bushe mladšího po teroristických útocích na Světové obchodní centrum v září 2001. Od té doby bylo podle amerického think-tanku Rada pro mezinárodní vztahy (Council on Foreign Relations) povoláno do vojenských operací, včetně těch v Iráku a Afghánistánu, přes milion gardistů. Každý den jich ve světě slouží okolo 30 tisíc.
Potud se tedy podobají klasickým americkým armádním zálohám. Zvláštností Národní gardy je ale to, že prezident Spojených států není jediný, kdo ji může povolat. Mnohem častěji gardisty povolává guvernér amerického státu, ve kterém daný místní útvar Národní gardy sídlí.
Těchto útvarů je celkem 54. Po jednom má každý stát USA, tři patří americkým zámořským územím Portoriko, Guam a Panenské ostrovy a jeden má Washington, D.C.
Washingtonská organizace se jako jediná zodpovídá pouze prezidentovi a pravomoc ji řídit má od poloviny 20. století ministr obrany USA. Je to dáno specifickým postavením amerického hlavního města.
Z rozdvojeného a někdy kritizovaného velení vyplývá další specifikum Národní gardy: může plnit mise na federální úrovni stejně jako úkoly v rámci jednotlivých amerických států. Jen málokdy se stává, aby prezident povolal gardu bez souhlasu guvernéra příslušného státu, přestože i takové případy dějiny pamatují. Učinil tak například George Bush mladší během hurikánu Katrina v roce 2005.
Gardisté zasahují i během nepokojů
Na rozdíl od většiny klasických útvarů armády mohou gardisté plnit také roli orgánu vymáhajícího dodržování práva na území Spojených států - podobně jako policie. Děje se tak například během občanských nepokojů. Tyto případy ale opakovaně vzbuzují kritiku.
V roce 2020 například gardisté pomáhali uklidnit protirasistické protesty, které vypukly po zabití černocha George Floyda minneapoliským policistou.
Even during this dark time in the history of America, we find reasons for hope. It was my privilege today to personally thank members of the National Guard who are working protect our nation’s Capitol. Thank you for your commitment to our American democracy. pic.twitter.com/20VnePSyYP
— Nancy Pelosi (@SpeakerPelosi) January 13, 2021
Pro uklidnění občanských nepokojů může gardisty za normální situace povolat pouze guvernér a gardisté po tu dobu také zůstávají pod kontrolou příslušného státu. Jako příklad se často uvádí nasazení Národní gardy při krvavých nepokojích v Detroitu v roce 1967.
Prezident naopak v takových situacích nesmí gardisty povolat. Hlava státu by se musela odvolat na přes dvě stě let starý zákon, tzv. Insurrection Act. To se však v dějinách USA stalo pouze několikrát. Neučinil tak zatím ani prezident Donald Trump, přestože tím při protestech po Floydově smrti hrozil.
National Guard troops lined the interior of the Capitol in an all-hands on deck effort to fortify security after last week's deadly riot. More here: https://t.co/m3ugpG0v7z pic.twitter.com/deE0hbsnfs
— Reuters (@Reuters) January 13, 2021
Naposledy byli gardisté povoláni minulý týden poté, co dav příznivců odcházejícího prezidenta Trumpa vpadl do budovy Kongresu, kde právě probíhalo jednání, jež mělo potvrdit Trumpova volebního soupeře Joea Bidena coby vítěze prezidentského klání. Gardisté byli v tomto případě aktivováni nejen z Washingtonu, D.C., ale také z okolních států.
Na Bidenovu inauguraci ve středu 20. ledna má dohlížet až 20 tisíc z nich.
