Nastal čas muže, který chtěl být králem světa. Johnson bude novým britským premiérem

Podívejte se na výběr fotografií z politické kariéry Borise Johnsona.
V době, kdy byl starostou Londýna, si připsal plusové body za úspěšnou organizaci letních olympijských her v roce 2012. Jenže řada lidí si pamatuje také jeden konkrétní nepříliš lichotivý okamžik. Johnson se měl na kladce svézt do Victoria Parku, jednoho z míst oslav. Zůstal ale viset na půl cesty a organizátorům trvalo asi pět minut, než se ho podařilo sundat.
Po Londýně Johnson často jezdí na kole.
Ostatně jako starosta podpořil projekt sdílení jízdních kol. Londýňané tento program znají pod přezdívkou "Boris Bikes", tedy Borisova kola.
...
Foto: ČTK
Helena Truchlá Helena Truchlá
Aktualizováno 23. 7. 2019 13:12
Excentrický blonďák slaví triumfální vítězství. Čtyřiapadesátiletý Boris Johnson porazil v interním stranickém hlasování svého rivala, ministra zahraničí Jeremy Hunta a stal se novým předsedou britské Konzervativní strany. Podle očekávání se brzy stane novým premiérem Spojeného království po odcházející Therese Mayové.

Média Johnsona popisují jako drzého politika prahnoucího po moci, který se navíc nebojí "kreativně zacházet s pravdou". Kritici ho někdy označují za rasistu a chronického lháře, zároveň ale podle nich má nezpochybnitelné charisma, které z něj udělalo jednoho z nejoblíbenějších členů britské Konzervativní strany. Ta se u voličů v poslední době naopak propadá.

Boris Johnson jako dítě chtěl být "králem světa", vzpomíná jeden z dokumentaristů, který s ním natáčel film. Vystudoval prestižní chlapeckou internátní školu Eton a pokračoval na univerzitu v Oxfordu. Za sebou má dlouholetou kariéru jako novinář. 

Z prvního redaktorského postu v listu London Times ho v roce 1987 vyhodili, když si vymyslel citát o středověkém anglickém panovníkovi Eduardu II. Problém přitom nebyl v samotném Johnsonově tvrzení, že král ze 14. století měl mít intimní vztah s mladým chlapcem, ale že jako zdroj pro tuto informaci použil historika z Oxfordské univerzity, shodou okolností vlastního kmotra. Ten si stěžoval a nadřízený Johnsona propustil.

Pak se uchytil v deníku Daily Telegraph a stal se zpravodajem v Bruselu. Město znal tehdy teprve čtyřiadvacetiletý Johnson dobře ze svých dětských let, jeho otec byl od konce 70. let jedním z prvních přímo zvolených členů Evropského parlamentu. 

Kritikou evropské integrace, které dal naplno průchod během kampaně za brexit v roce 2016, Johnson nešetřil ani ve svých tehdejších textech. Nařízení přijímaná v Bruselu vykresloval jako byrokratické nesmysly. "Reagujeme na jeho útoky, máme ale problém s tím, že naše odpovědi nejsou vtipné," cituje jednoho z tehdejších evropských úředníků list New Yorker.

Na závěr novinářské kariéry Johnson působil v konzervativním týdeníku The Spectator, který až do roku 2005 vedl. O tři roky později se stal starostou Londýna a svou pozici znovu obhájil v roce 2012.

V čele města stál v době, kdy se zde konaly letní olympijské hry. Johnsona tehdy proslavil incident, kdy během jedné z oslav zůstal viset na kladce, která ho měla dopravit do londýnského Victoria Parku, a to se dvěma britskými vlaječkami v rukou. Tehdejší premiér a Johnsonův přítel David Cameron to komentoval slovy: "Pro jakéhokoliv jiného politika by to byla katastrofa. Pro Borise to byl absolutní triumf."

Boris Johnson s vlaječkami.
Boris Johnson s vlaječkami. | Foto: Profimedia.cz

Druhá šance

Podle blízkých lidí, se kterými mluvili novináři listu The Guardian, je Johnson vděčný za to, že nyní dostal druhou šanci ucházet se o nejvyšší politickou funkci v zemi. "Boris se vzpírá pravidlům politiky a skutečnost, že dostal další šanci, je toho jen dalším příkladem," cituje deník jeden ze svých nejmenovaných zdrojů. 

Johnson chtěl být premiérem už před třemi lety. Bylo to poté, co se stal jednou z hlavních tváří kampaně za odchod Velké Británie z Evropské unie. Postavil se tak svému příteli Davidu Cameronovi, který referendum o brexitu vyhlásil - sám ale opuštění EU odmítal.

"Chci lepší podmínky pro lidi této země, ušetřit jim peníze a vzít si zpátky kontrolu," prohlašoval Johnson. Po Británii jezdil autobusem, který zdobil dnes už proslulý slib založený na lži, že brexit Británii ušetří 350 milionů liber týdně.

Když referendum skutečně skončilo ve prospěch britského odchodu, Cameron rezignoval a Johnson se stal jedním z favoritů na jeho místo. V závěru chaotické kampaně ho ale opustil jeden z klíčových spojenců, současný ministr životního prostředí Michael Gove. I on se letos ucházel o křeslo lídra konzervativců, do finále ale neprošel, Hunt ho předstihl od dva hlasy.

Gove se tehdy nechal slyšet, že Johnson není "schopen vést nebo vybudovat tým" pro úkol, který před ním leží, tedy pro uskuteční brexitu. Johnson soupeření vzdal, premiérkou se stala Theresa Mayová a on jejím ministrem zahraničí.

Boris 2.0

Tentokrát na to šel Johnson jinak. Už v červenci 2018 opustil ministerské křeslo. Rezignoval poté, co Mayová představila své vládě brexitovou dohodu s Bruselem. Od té doby patřil mezi nejhlasitější kritiky premiérky.

Obklopil se týmem zkušených poradců a stratégů. Ti zpracovali detailní přehled o tom, jakou šanci na podporu Johnson má u každého z celkem 313 konzervativních poslanců, kteří v první fázi o novém šéfovi strany hlasují.

V posledních týdnech prý Johnson absolvoval až 16 schůzek s možnými podporovateli, a taktika se mu vyplatila. Hned v prvním kole hlasování získal více než třetinu všech hlasů a i dál drtivě porážel své protikandidáty.

Jeho tým se ho během kampaně snažil udržovat spíš v ústraní - vyhnul se první televizní debatě i veřejným vystoupením. Zmenšila se tak pravděpodobnost, že se mu povede nějaký "přešlap", jakých má za sebou celou řadu.

V minulosti například napsal báseň o tureckém prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, ve které popisoval, jak tento politik souloží s kozou. Tvrdil také, že bývalý americký prezident Barack Obama nejspíš nemá rád britské impérium, protože je napůl Keňan.

O ženách oděných do burek, tradičního muslimského oděvu, který ponechává na obličeji odkrytou jen úzkou štěrbinu v oblasti očí, napsal, že "vypadají jako schránky na dopisy".

Noční můra Johnson

O tom, že se Johnson stal novým předsedou konzervativců, nakonec rozhodli řadoví členové strany, u kterých je velmi oblíbený.

Jako nový premiér bude mít složitý úkol vyvést zemi z Evropské unie. Johnson tvrdí, že tak učiní "s dohodou nebo bez dohody". Navzdory varováním, že takzvaný divoký brexit bez přechodného období pro postupné rozvázání vztahů s EU by byl těžkým zásahem pro britskou ekonomiku. Nechal se také slyšet, že Británie do Bruselu nepošle dohodnutou platbu ve výši 39 miliard liber. 

Pro řadu evropských politiků je podle amerického deníku The New York Times představa, že by s Johnsonem měli vyjednávat, noční můrou. Měli by se na ni ale začít připravovat.

Video: Deset nezapomenutelných okamžiků Borise Johnsona

Bývalý britský ministr zahraniční Boris Johnson má největší šanci stát se premiérem. Podívejte se na 10 nezapomenutelných okamžiků s ním. | Video: Asociated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 25 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy