Vojáci zpochybňují výsledek voleb, které znovu vyhrála Národní liga pro demokracii v čele se Su Ťij. Cesta k moci pro političku nebyla jednoduchá, a v posledních letech navíc na Západě získala řadu odpůrců.
Otec nyní vězněné premiérky, generál Aun Schan, je považovaný za nejvýraznější postavu barmské nezávislosti. Sám se jí ale o šest měsíců nedožil, zemřel v šestatřiceti letech, když ho i s jeho ministry v roce 1947 zastřelil konkurenční politik. Su Ťij tehdy byly jen necelé dva roky.
Generálové poté v Barmě převzali moc převratem v roce 1962. Su Ťij patřila k ikonám boje za lidská práva a demokracii. S přestávkami kvůli svým disidentským aktivitám strávila přes 15 let za mřížemi nebo v domácím vězení.
Barmu ovládly velké protesty v roce 1988, které ale armáda násilně potlačila. Obětí tehdy byly tisíce. Právě v té době se Su Ťij do země vrátila, aby se starala o svou nemocnou matku. Do nepokojů se ale okamžitě zapojila a založila Národní ligu pro demokracii.
"Jako dcera svého otce jsem nemohla zůstat netečná ke všemu, co se dělo," řekla v proslovu v Rangúnu, tehdejším hlavním městě, 26. srpna 1988. Vedla revoluci proti tehdejšímu diktátorovi, generálu Ne Winovi. Inspirovaná Martinem Lutherem Kingem nebo Mahátmou Gándhím se snažila o mírovou formu protestu. Neúspěšně. Následovaly další roky tvrdých represí a izolace země.
V domácím vězení
Disidentka sice vyhrála volby v roce 1990, její strana dostala skoro šedesát procent hlasů, ale generálové odmítli předat moc. Vojenskou juntou byla držena v domácím vězení za ohrožování státu až do roku 1995.
Tehdy se také dostala do širšího povědomí i na Západě, kde sílil tlak na její propuštění. Získala dvě prestižní ocenění. V roce 1990 Cenu Andreje Sacharova a o rok později i Nobelovu cenu za mír, na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel.
Pod "domácím dohledem" byla znovu od září 2000 do května 2002 a od května 2003 do listopadu 2010. Během té doby se objevovaly jen kusé zprávy či záznamy z jejího života. Neměla přístup ani k televizi, směla jen poslouchat rádio.
Další krvavé potlačení nepokojů armáda provedla během takzvané šafránové revoluce v roce 2007. Lidé se tehdy vzbouřili proti skokovému zvýšení cen benzinu a plateb za elektřinu. Vojáci zastřelili nejméně jednatřicet lidí.
Vstup do politiky
V roce 2011 předala barmská armáda oficiálně moc civilní vládě. Po doplňovacích volbách do parlamentu v dubnu 2012 Su Ťij získala vůbec poprvé poslanecké křeslo. V té době, krátce před svou smrtí, jí Václav Havel poslal dopis, ve kterém srovnával osud Barmy s tím českým a doufal v demokratickou budoucnost asijské země. Politička ho označila za blízkého přítele a velkého humanistu.
V roce 2015 její - do té doby opoziční - Národní liga pro demokracii vyhrála první svobodné parlamentní volby v zemi a o rok později se Tchin Ťjo, blízký spolupracovník Su Ťij, stal prvním civilním prezidentem Barmy za více než padesát let.
Su Ťij se po vyhraných volbách nemohla sama stát prezidentkou. Zakazoval jí to zákon, podle kterého hlavou státu nesmí být člověk, jehož manžel, manželka či děti jsou cizími státními příslušníky. Starý parlament, ovládaný armádou, tak musel schválit zvláštní legislativu. Vůdkyně Národní ligy pro demokracii má z manželství s britským historikem Michaelem Arisem dva syny, kteří mají britské občanství.
Politička nicméně prohlásila, že bude řídit zemi bez ohledu na to, koho parlament oficiálně zvolí hlavou státu, a ve vládě od roku 2016 zaujímá pozici "státního poradce", která odpovídá funkci premiéra. Zároveň ale zastává i post ministryně zahraničí.
Do Evropy se Su Ťij po 24 letech vrátila v červnu 2012. Navštívila Švýcarsko, Británii, Irsko, Francii a Norsko, kde formálně převzala Nobelovu cenu za mír. V září téhož roku odjela po dvaceti letech do USA, kde se setkala s americkým prezidentem Barackem Obamou a ve Washingtonu převzala Zlatou medaili, která je nejvyšším oceněním amerického Kongresu.
V říjnu 2012 se spolu s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou stala členem mezinárodního poradního výboru Nadace Forum 2000, která je svázaná s odkazem Václava Havla. V roce 2013 navštívila Česko jako host konference Forum 2000. Su Ťij měla oficiálně Česko navštívit v říjnu 2017, návštěvu však odložila. Politička tak nakonec přijela až předloni, kdy se zúčastnila Česko-barmského podnikatelského fóra a setkala se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) i prezidentem Milošem Zemanem.
Porušování lidských práv
Su Ťij je v Barmě i díky odkazu svého otce velmi populární. V roce 2015 se k ní upínaly velké naděje obyvatel. "Očekávání jsou obrovská, řekla bych až nerealistická. Například jeden Barmánec mi říkal, že až vyhraje Su Ťij, už nebudou chudí. Mnoho lidí asi bude zklamáno, že změny nepůjdou dost rychle," řekla tehdy pro Aktuálně.cz šéfka barmské kanceláře Člověka v tísni Tereza Grünvaldová.
Na mezinárodní scéně se ale v posledních letech ocitla pod palbou kritiky kvůli uprchlické krizi muslimské menšiny Rohingů. Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. Když rohingští povstalci v srpnu 2017 zaútočili na řadu stanovišť barmské policie, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení.
Ze země poté uprchlo přes 700 tisíc Rohingů. OSN označila razie za etnickou čistku. Převážně muslimská Gambie kvůli údajné genocidě Rohingů zažalovala v listopadu 2019 Barmu u Mezinárodního soudního dvora OSN. Tam zemi hájí přímo Su Ťij spolu s týmem právníků. Mezinárodní trestní tribunál Barmu kvůli stejným událostem vyšetřuje pro zločiny proti lidskosti.
Su Ťij vojenskou operaci v počátku podpořila, později odsoudila jakékoli porušování lidských práv. Její váhavý postoj ale vyvolal na mezinárodní scéně kritiku. Barmská politička byla zbavena řady mezinárodních poct, loni ji například vedení Evropského parlamentu formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení. Zbavena byla také ocenění Velvyslankyně svědomí, které jí udělila organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.
Diskutovalo se i odebrání Nobelovy ceny, to ale výbor odmítl s tím, že Su Ťij bylo ocenění uděleno na základě jejího politického aktivismu před ziskem ceny, a nikoliv následujícího potom, co cenu dostala.
V loňských listopadových parlamentních volbách získala většinu v barmském parlamentu opět její vládní strana Národní liga pro demokracii. Největším soupeřem jí tak jako v roce 2015 byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty.
Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody, a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla. Z hlasování byli vyloučeni Rohingové, což vyvolalo kritiku na domácí i zahraniční scéně.
Její podpora od převážně buddhistické populace ale zůstávala vysoká. A to i přesto, že se chudé barmské zdravotnictví jen velmi těžko vypořádávalo s pandemií covidu-19. Podle místní nezávislé organizace pro kontrolu voleb PACE stoupla podpora političky v roce 2020 na 79 procent, upozorňuje britský server BBC.
Bývalý americký velvyslanec v Barmě Mitchell Davis má pro politickou dráhu Su Ťij pochopení. "Její příběh toho vypovídá stejně o nás jako o ní. Možná že se vůbec nezměnila. Možná že vždy byla konzistentní a my jsme pouze neviděli všechny stránky její osobnosti," vysvětlil.
"Musíme být opatrní a nedělat z lidí jen ikony, které přesahují to, co znamená být člověkem," dodal diplomat pro BBC.
