Su Ťij je v domácím vězení. Barmská armáda oznámila změny v kabinetu

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 1. 2. 2021 15:58
Barmská armáda v pondělí vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž se vedení Barmy ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain a oznámil změny v kabinetu. Su Ťij je podle posledních zpráv v domácím vězení v metropoli Neipyijtu.
Vojáci uzavřeli vstup do hlavního města Barmy | Video: Reuters
Vojáci v ulicích barmského hlavního města Neipyijto. | Foto: Reuters
Vojáci v ulicích barmského hlavního města Neipyijto. | Foto: Reuters
Vojáci v ulicích barmského hlavního města Neipyijto. | Foto: Reuters
Vojáci v ulicích barmského hlavního města Neipyijto. | Foto: Reuters

Armáda své kroky zdůvodnila podvody při loňských listopadových volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. V pondělí se mělo konat ustavující zasedání nového parlamentu.

Už minulý týden se objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci. Ta ale ještě v sobotu odmítla, že by plánovala převrat.

Mluvčí vládní strany Národní liga pro demokracii (NLD), kterou vede někdejší disidentka Su Ťij, v noci na pondělí agentuře Reuters řekl, že Su Ťij, prezident Win Myin a další přední činitelé byli zadrženi v časných ranních hodinách místního času a že očekává i své zatčení. Vyzval obyvatele země, aby nejednali unáhleně a konali v souladu se zákonem. Poté už se ho agentuře Reuters nepodařilo kontaktovat.

Server BBC posléze s odvoláním na svého zpravodaje v jihovýchodní Asii uvedl, že na ulicích barmské metropole Neipyijta i největšího města země Rangúnu jsou vojáci. Poté začaly přicházet zprávy, že v obou městech je přerušeno telefonní a internetové spojení.

Su Ťij vyzvala v prohlášení, které zveřejnila její strana NLD, že by lidé neměli přijmout vojenský převrat a měli by proti němu protestovat. "Kroky armády jsou kroky, které mají zemi zavést zpět do diktatury," citovala z výzvy agentura Reuters. NLD zveřejnila prohlášení na své oficiální stránce na Facebooku a uvedla, že tento apel Su Ťij napsala ještě před dnešním vojenským převratem. K protestu proti převratu se připojili také představitelé rohingských uprchlíků v sousední Bangladéši.

V listopadových volbách získala většinu v barmském parlamentu stejně jako v roce 2015 strana NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla Barmě pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.

Parlamentní volby se neuskutečnily v některých částech země, z nichž mnohé obývají etnické menšiny, protože k tomu podle vlády nebyla vhodná bezpečnostní situace. Za toto rozhodnutí si vláda vysloužila kritiku z domova i ze zahraničí. Znemožněno hlasovat měla i většina příslušníků muslimského etnika Rohingů, které převážně buddhistická Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.

Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes 700 tisíc příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kvůli tomu, že masakrům Rohingů nezabránila, čelila kritice i Su Ťij, která je od roku 2016 de facto šéfkou vlády. V zemi, která má na 55 milionů obyvatel, ale má ale stále velkou moc armáda, která mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy.

"Extrémně alarmující"

Spojené státy, Austrálie, generální tajemník OSN a další země vyjádřily znepokojení nad zprávami o převratu a vyzvaly armádu k propuštění Su Ťij i dalších politiků. Informovaly o tom agentura AP a Reuters. Japonsko, Indie či Singapur doufají v demokratický dialog, naopak Thajsko označilo převrat ze "interní věc" Barmy.

Su Ťij se zastalo i Česko. "Vyjadřujeme naši podporu legitimnímu vedení země," uvedlo ministerstvo zahraničí.

K propuštění Su Ťij a jejích kolegů vyzvala i organizace Amnesty International (AI). "Zatčení Aun Schan Su Ťij a dalších politiků je extrémně alarmující," uvedla regionální zástupkyně Ming Juová. Odsoudila také vypnutí telefonního a internetového spojení, navíc v době kdy Barma také bojuje s epidemií covidu-19.

Zadržení šéfky nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij a další barmských politiků odsoudil i generální tajemník OSN António Guterres. Jeho mluvčí Stéphane Dujarric uvedl, že takový vývoj je vážnou ranou demokratickým reformám v zemi, a vyzval velení barmské armády, aby respektovalo vůli barmského lidu a lidská práva a základní svobody.

"Vyzýváme barmské vojenské velení, aby propustilo všechny vládní činitele a lídry občanské společnosti a respektovalo vůli barmského lidu tak, jak byla vyjádřena v demokratických volbách 8. listopadu," citovala Reuters šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena.

Japonsko apelovalo na Barmu, aby nepřerušovala demokratický vývoj v zemi. "Je důležité, aby příslušné strany vyřešily situaci pokojně dialogem a v souladu s demokratickým procesem," uvedl hlavní tajemník japonské vlády Kacunobu Kató. Podobně se vyjádřil i Singapur a Indie, jejichž ministerstva zahraničí rovněž vyzvaly k dialogu a demokratickému řešení.

Thajský vicepremiér Pravit Vongsuvan na dotaz novinářů ohledně převratu v Barmě odpověděl, že je to "jejich vnitřní záležitost". Ve stejném smyslu se vyjádřily také Filipíny, které mají větší obavu o bezpečí svých obyvatel v Barmě, než o samotné dění v zemi. "Události v Barmě jsou vnitřní záležitostí, do které se nebudeme vměšovat," uvedl mluvčí prezidentského úřadu.

Nyní pětasedmdesátiletá Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý československý a český prezident Václav Havel. Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990; důvodem vyloučení bylo, že podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů.

Převratné barmské dějiny

Pronásledování Rohingů v Barmě

4. ledna 1948 - Vyhlášena nezávislá federativní republika Barmský svaz.

1962 - Vojenský převrat, moc převzala Revoluční rada v čele s generálem Nei Winem. Byl rozpuštěn parlament a zrušena ústava. 

1988 - Veškerou moc v zemi převzala vojenská Rada pro obnovu zákonnosti a pořádku ve státě (SLORC), která následující rok vyhlásila stanné právo a poslala do vězení tisíce lidí. Tři tisíce jich zahynuly při protestech v tehdejší metropoli Rangúnu. Aun Ďi, Tin U a Do Aun Schan Su Ťij založili Národní ligu pro demokracii (NLD), a skončili v domácím vězení. 

Květen 1990 - Ve volbách do Lidového shromáždění s 80 procenty mandátů zvítězila NLD, ale vojenská junta výsledky voleb neuznala.

Říjen 1991 - Za snahu dosáhnout v Barmě demokracie a dodržování lidských práv bez použití násilí byla Su Ťij na návrh tehdejšího československého prezidenta Václava Havla udělena Nobelova cena za mír.

Březen 1992 - Novým šéfem junty byl jmenován generál Than Šwei; následovalo propuštění asi 500 politických vězňů a posléze mírná liberalizace, která měla přilákat zahraniční pomoc a investice.

Listopad 2010 - V Barmě se poprvé po 20 letech konaly parlamentní volby. Vítězem se prohlásila Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP), založená vládnoucím vojenským režimem. NLD volby bojkotovala jako nesvobodné. Su Ťij byla krátce po volbách propuštěna z domácího vězení.

Duben 2012 - V doplňovacích volbách do parlamentu získala Su Ťij za stranu NLD poprvé poslanecké křeslo.

Listopad 2015 - Parlamentní volby vyhrála s drtivou převahou NLD.

Březen 2016 - Úřadu se ujal prezident Tchin Ťjo, po více než půlstoletí první civilní hlava Barmy. V jeho vládě se stala Su Ťij ministryní zahraničí a od dubna 2016 i de facto premiérkou.

2017 - Kvůli tažení armády po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes 700 tisíc příslušníků této menšiny. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku.

Listopad 2020 - Parlamentní volby vyhrála podle národní volební komise NLD; výsledky ale neuznala armádou podporovaná opoziční strana USDP, která vyzvala volební komisi, aby ve spolupráci s armádou vypsala nové volby.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 2 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy