Barcelona - Pro Katalánce nastal jeden z historicky nejvýznamnějších dnů, který rozhodne vyhrocený spor mezi Barcelonou a Madridem.
Předseda regionální vlády Carles Puigdemont svolal parlament, který rozhodne o vyhlášení nezávislosti Katalánska na Španělsku.
Poslanci rozhodují na základě výsledků chaotického a nelegálního referenda, kterého se na začátku října nezúčastnila ani polovina oprávněných voličů.
Madrid posílil policejní ostrahy u budov státních institucí a premiér Mariano Rajoy Španěly znovu ujistil, že země zůstane jednotná.
Za každou cenu, i proti vůli ostatních
Katalánský regionální premiér Puigdemont je ale přesto odhodlaný zákon o referendu prosadit prakticky za každou cenu.
I proti vůli většiny obyvatel, kteří si autonomii Katalánska nepřejí.
Statisíce z nich vyšly o víkendu do ulic na podporu jednoty Španělska. Zdálo se, že se před napjatě očekávaným rozhodnutím celá Barcelona oblékla do španělské a katalánské vlajky.
Spain protesters demand action, dialogue and unity on Catalonia crisis https://t.co/XQwgsZ1svF pic.twitter.com/sSfsjh3AiH
— AFP news agency (@AFP) October 7, 2017
Žlutá a červená byly vidět snad úplně všude.
Lidé s vlajkami mávali, zahalovali se do nich, někteří je měli i na čepicích, jiní jako nálepky na tričkách.
Byli mezi nimi jak mladí teenageři, tak i postarší lidé. Co chvíli se z davu ozval hlas: Viva Espaňa! Na to dav sborově odpověděl: Viva Cataluňa!
"Proč jsem přišla na demonstraci proti odtržení Katalánska? Chceme ukázat, že ne všichni si přejí nezávislost," uvedla pro Aktuálně.cz čtyřicetiletá Esmeralda, která přišla i se svojí kamarádkou a dcerou.
"Jsem Katalánka stejně jako Španělka. Nechci, aby se Katalánsko odtrhlo od Španělska. Narodila jsem se tady v Barceloně, Katalánsko je moje země a Španělsko je můj stát," dodává Esmeralda, která si ze španělské vlajky udělala něco jako plášť.
Rozdělená společnost
Podle organizátorů víkendové akce, kteří se snažili zmobilizovat "tichou většinu" lidí v Katalánsku proti odtržení, demonstrovalo v Barceloně přes 900 000 lidí.
Podle policie jich bylo kolem 350 000.
"Narodil jsem se v Andalusii, v Katalánsku ale žiji už 60 let. Cítím se Kataláncem jako kdokoliv jiný. Nechci, aby Španělsko bylo bez Katalánska a Katalánsko bez Španělska. Moc bych si přál, aby se situace konečně uklidnila," říká osmašedesátiletý Luís, také s vlajkou v ruce.
Demonstrací za jednotu ale Katalánsko naopak ukázalo, jak je ve skutečnosti rozdělené.
Stačí se totiž trochu vzdálit z centra Barcelony a situace je jiná.
Lidé mají také na balkonech vlajky, ale ty katalánské s modrým klínem a bílou hvězdou - tedy s vlajkou nezávislého Katalánska známou jako Estelada.
Ty také často doplňují transparenty "Sí", které ukazují, jak lidé volili v nezákonném referendu 1. října.
Propast ve společnosti se prohloubila ještě více po nepřiměřeném zásahu španělské policie během konání referenda.
Policie bránila Kataláncům v přístupu do volebních místností a brutálně zasahovala často i proti postarším lidem a ženám.
Unfortunatelly, these are not the worse scenes today, watch this pic.twitter.com/B9RTqlNtvg
— Pau al m9N (@paudugar) October 1, 2017
Mnozí z těch, kteří přesto přišli na demonstraci vyjádřit touhu po jednotě, teď čekají, kdy se situace mezi Barcelonou a Madridem uklidní.
Vinu za to dávají politikům, kteří nejsou schopni zasednout za jednací stůl.
"Použití neúměrné síly mě překvapilo," uvedl pro Aktuálně.cz profesor ústavního práva Xavier Arbós Marín z Barcelonské univerzity.
"Centrální vláda v Madridu tak chce ukázat své odhodlání, a to i za cenu toho, že se objeví podobné fotky jako z minulé neděle (kdy španělská policie použila násilí proti voličům, kteří chtěli hlasovat v nelegálním referendu)," dodal.
Spory bují i uvnitř katalánské vlády
Madrid s Puigdemontem odmítá jednat, samotné konání referenda i jednání parlamentu považuje ze protiústavní.
Puigdemont toho nedbá, přesto není do poslední chvíle jasné, zda k vyhlášení autonomie Katalánska vůbec dojde. Původně se měl parlament sejít už v pondělí, toto zasedání ale zrušil španělský Ústavní soud.
Strany podporující nezávislost mají sice v regionálním parlamentu většinu, není ale jisté, jak budou jejich poslanci nakonec hlasovat.
Objevují se mezi nimi prohlubující se spory, které až dosud spíše doutnaly pod povrchem.
Část poslanců z vládního uskupení Junts pel Sí chce získat čas. Jsou ale pod tlakem malé krajně levicové separatistické strany CUP, která požaduje jednostranné vyhlášení nezávislosti.
Bývalý předseda katalánské vlády Artur Mas se navíc nechal slyšet, že Katalánsko není "připraveno na skutečnou nezávislost".
Banky odcházejí
Napětí uvnitř separatistů také umocňují negativní zprávy z byznysu.
Několik velkých podniků, včetně dvou velkých katalánských bank CaixaBank a Banco Sabadell, se rozhodlo přesunout oficiální sídlo jinam do Španělska.
"Jsme tu, abychom bránili jednotu Španělska. Mám velký strach z toho, co by se mohlo stát, kdyby Katalánsko vyhlásilo nezávislost," uvedl pro Aktuálně.cz asi pětasedmdesátiletý Ricardo, který přišel v neděli na demonstraci pro zachování jednoty Španělska.
"Byla by to hospodářská katastrofa jak pro Katalánsko, tak i pro Španělsko," dodal.
Ostrou odpověď také zřejmě připravuje Madrid. Centrální vláda v čele s lidovcem Marianem Rajoyem dala několikrát najevo, že je připravena v případě nutnosti použít článek 155 španělské ústavy.
Ten jí umožňuje pozastavit autonomii Katalánska. Článek je ale sepsán vágně, což umožňuje širší výklad.
Za protiústavní jednání navíc hrozí katalánským poslancům trestní stíhání.
