Itálie v centru migrační krize. V říjnu k jejím břehům připlul rekordní počet běženců

Simone Radačičová Simone Radačičová
6. 11. 2016 18:30
Do popředí migrační krize se opět dostala Itálie. Migranti k ní nejčastěji míří lodí z Libye. Letos v říjnu jich k italským břehům dorazil rekordní počet, přes 27 tisíc. Přitom se očekávalo, že s příchodem chladnějších měsíců, kdy je moře rozbouřenější, jejich příliv spíše poklesne. Nevládní organizace viní z rostoucího počtu hlavně pašeráky, kteří využívají nepřehledné situace v Libyi.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Řím – Plavidlo Responder brázdí vody Středozemního moře. Jeho posádka, kterou vede nevládní organizace MOAS (Migrant Offshore Aid Station – pozn. red.), zachraňuje uprchlíky, jejichž vratké čluny a loďky se během plavby do Evropy dostávají do potíží.

Nedávno pomohla lidem z přeplněného plavidla s 347 lidmi na palubě. Pocházeli hlavně z Nigérie, Sýrie, Libye a Nigeru.

Mezi zachráněnými byla i čtyřiadvacetiletá Juliet, která z Nigérie utekla před islamisty z Boko Haram. "Loď se v jednu chvíli začala převracet. Všichni křičeli, plakali, lidé umírali. Nemohu na tuhle chvíli zapomenout," popsala agentuře Reuters.

Na cestě strávila několik měsíců – nejprve na Sahaře, poté v Libyi, odkud se vydala na cestu do Evropy. Nyní doufá, že se bude moci vrátit do školy a studovat.

V říjnu připlul rekordní počet migrantů

Právě z Libye, která se propadla do chaosu, vyráží k evropským břehům největší počet lodí. Míří hlavně do Itálie, která se tak znovu dostala do popředí migrační krize.

K výraznému poklesu v počtu běženců mířících na starý kontinent přes Balkán, přispěla dohoda, kterou Evropská unie letos v březnu podepsala s Tureckem.

Letos v říjnu k italským břehům dokonce dorazil rekordní počet migrantů, a to přes 27 tisíc. Očekávalo se přitom, že s příchodem chladnějších měsíců, kdy je moře rozbouřenější, jejich příliv spíše poklesne. Ani v letních měsících, kdy je moře klidnější, přitom jejich počet nepřekročil 25 tisíc, poznamenává agentura AFP.

Očekává se, že i údaje za letošní rok budou rekordní. Za prvních deset měsíců do jižní Itálie připlulo na 159 tisíc lidí, zatímco za celý loňský rok to bylo 153 tisíc.

Nevládní organizace viní z rostoucího počtu hlavně pašeráky, kteří využívají nepřehledné situace v Libyi. "Pašeráci jsou lépe zorganizovaní. Lidé mají také strach, že by se cesta přes moře mohla brzy uzavřít," uvedl Flavio Di Giacomo, mluvčí italské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ten naráží na skutečnost, že EU nedávno odstartovala projekt na výcvik libyjské pobřežní stráže, jež se soustředí na boj proti pašerákům a jejich plavidlům.

"Migranti hlavně nechtějí, aby je na moři zachránila libyjská pobřežní stráž. Ta by je vzala do detenčních center a uvrhla je zpět do kolotoče zneužívání a násilí," dodal Giacomo. Ten upozornil, že běženci často hovoří o mučení, znásilňování, hladu a vraždění, kterého se dopouštějí pašeráci.

Ti stále častěji na moře vyprovází přeplněné čluny a loďky se špatně fungujícími motory. "Lodě jsou stále horší, motory skoro celou plavbu nefungují. Pašeráci posílají lodě na moře i ve špatném počasí," doplnil pak pro britský list Financial Times Gabriele Casini z nevládní organizace Save the Children.

Další takový rok už nezvládneme

Neutuchající migrační krize vyvolává v Itálii napětí. Obyvatelé několika malých městeček se nedávno postavili proti tomu, aby u nich vláda ubytovávala utečence.

Příkladem je třeba Gorino, kam se mělo přesunout 12 žen a jejich osm dětí. Proti se ale postavilo asi 200 ze zhruba 500 obyvatel městečka. Kvůli jejich odporu je nakonec úřady musely rozmístit jinam.

"Itálie už nezvládne další rok, jako jsme měli letos," uvedl k migrační krizi premiér Matteo Renzi. Ten vyzval k solidaritě další evropské země.

V Itálii docházejí ubytovací kapacity. Úřady stále častěji umisťují běžence do nevyužitých hostelů nebo hotelů. Potíže hlásí i velká města, jako je třeba Milán, kde migranty dokonce ubytovalo židovské centrum v prostorách památníku holocaustu.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Makedonská pohraniční stráž našla opuštěný kamion se 47 migranty

Hlídka pohraniční stráže Severní Makedonie objevila v blízkosti hranic s Bulharskem a Řeckem opuštěný kamion, v němž bylo pět desítek ilegálně cestujících migrantů.

Kamion, jehož řidič utekl, hlídka objevila v pátek pozdě večer. V nákladním prostoru tohoto vozidla se schovávalo 47 migrantů pocházejících z Afghánistánu, Pákistánu a Iráku, informovala policie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hokejový útočník Frk podepsal novou smlouvu s Los Angeles

Hokejový útočník Martin Frk podepsal novou dvouletou smlouvu s Los Angeles. Šestadvacetiletý hráč by si v příštích dvou letech měl v NHL vydělat celkem 1,45 milionu dolarů. Kings o tom informovali na svém oficiálním webu.

Odchovanec Karlových Varů zamířil do Los Angeles před sezonou, v předešlých letech působil v kanadsko-americké soutěži v organizaci Detroitu. Za Kings Frk zatím odehrál osm zápasů, vstřelil pět branek a přidal asistenci. Většinu sezony působil na farmě v týmu Ontario Reign v nižší AHL.

Frk působí v zámoří od roku 2010, po třech letech v juniorské soutěži QMJHL se snažil prosadit do kádru Detroitu, což se mu stabilně podařilo jen v sezoně 2017/18, kdy za Red Wings odehrál 68 utkání s bilancí jedenácti branek a čtrnácti asistencí. Většinu času strávil útočník s vyhlášenou tvrdou střelou na farmách v AHL a ECHL. Celkem zatím v NHL nastoupil k 108 utkáním (17+20).

Loni se rodák z Pelhřimova domluvil na smlouvě s Los Angeles, která mu v případě pobytu v NHL zajišťovala plat 700.000 dolarů. Podle nového kontraktu si mírně polepší, podle webu capfriendly.com má ale garantovaný stejný plat v NHL i AHL.

před 1 hodinou

V Afghánistánu začala platit sedmidenní dohoda o omezení násilí, v zemi zůstává relativní klid

V Afghánistánu v sobotu začala platit dohoda o sedmidenním omezení násilí. V některých částech země se sice bojovníci radikálního hnutí Tálibán střetli s afghánskými bezpečnostními silami, celkově však byla situace poměrně klidná a střety ani na jedné straně nevyvolaly žádné znepokojení. Informují o tom zahraniční média.

Tálibán má 29. února před mezinárodními pozorovateli v katarské metropoli Dauhá podepsat mírovou dohodu se Spojenými státy. Podmínkou podpisu je ale dodržení dohody o omezení násilí v Afghánistánu. Tu Spojené státy považují za test, zda Tálibán skutečně dokáže udržet své bojovníky pod kontrolou, upozornila agentura DPA.

Podpis mírové dohody by mohl být prvním krokem ke stažení části z asi 13 tisíc amerických vojáků působících v Afghánistánu. Spojené státy v roce 2001 v odvetě za teroristické útoky na New York a Washington svrhly v Afghánistánu vládu Tálibánu. Ta poskytovala útočiště teroristické organizaci Al-Káida, jež stála za útoky z 11. září 2001.

Další zprávy