Výročí, které připadá na 11.září, si připomněli demonstracemi v ulicích anarchisté. Se souhlasem socialistické prezidentky je tvrdě rozehnala policie.
Mnozí jihoameričtí socialisté již nejsou to, co dříve. Řídí země s prosperující ekonomikou a se Spojenými státy mají vesměs korektní vztahy.
Dobré výsledky vykazuje také socialistická vláda chilské prezidentky Michelle Bacheletové, které pomohly rekordní ceny, jež si na světových trzích v posledních dvou letech udržuje měď.
Pinochet přišel o imunitu
Právě zaměstnanci měděných dolů u severochilské Chiquicamaty patřili v roce 1973 k nejvěrnějším stoupencům socialistického prezidenta Salvadora Allendeho.
A generála Augusta Pinocheta, který Allendeho svrhnul, teď možná čeká po 33 letech od událostí chilského 11.září soud. Minulý týden přišel s konečnou platností o imunitu.
Může být souzen v souvislosti s nejasným původem 27 milionů dolarů, které si kdysi uložil na kontech v zahraničí, mimo jiné u washingtonské Riggs Bank.
Příbuzní obětí Pinochetovy diktatury ale doufají, že generál stane před soudem také kvůli zločinům proti lidskosti. Původní odhady hovořící o 30 000 mrtvých se s lety smrskly na přibližně desetinu, zejména v prvních dnech po puči byly ale ulice Santiaga peklem na zemi.
"Nikdo si nemyslí, že by Pinochet měl jít do vězení. Před soud by ale měl být postaven. Nejde o pomstu, nýbrž o spravedlnost," tvrdí pětapadesátiletý Roberto Navarette, který byl rok vězněn na fotbalovém stadiónu v Santiagu, než mohl odejít do exilu.
Devětaosmdesátiletý generál trpí demencí a řadou nemocí vyplývajících z vysokého věku. K částečné odpovědnosti za to, co se v Chile událo, se nicméně přihlásil již před lety.
Pinochetovým vězněm byla i prezidentka
V santiagském vězení Villa Grimaldi strávila jistý čas také současná prezidentka Bacheletová. Ani ona ale nepožaduje, aby Pinochet šel za mříže. To jí mají ovšem za zlé mladí radikálové z Revolučních anarchistických rad i aktivisté ultralevicové Vlastenecké fronty Manuela Rodrígueze.
V pondělí, u příležitosti 33. výročí puče, vyšli do ulic hlavního města, způsobili škody za miliony pesos a molotovovy kokteily házeli také proti prezidentskému paláci Moneda, ve kterém kdysi vlastní rukou zahynul Allende.
Ministr vnitra Belisario Velasco proti nim poslal policii. Ta během třídenních nepokojů pozatýkala po celé zemi na pět stovek osob.
"Proti narušitelům pořádku budeme nemilosrdní. Demokracie nepotřebuje zakuklence pochodující v ulicích," citoval Velaska santiagský deník El Mercurio.
Soudy i v Argentině a Uruguaji
Objasnit některé zločiny junty ze 70. let se nyní chystají také levicové vlády Argentiny a Uruguaye.
Soud v Buenos Aires zrušil minulý týden imunitu bývalého pučistického generála Jorge Videly.
Videla společně s admirálem Emíliem Masserou a generálem Leopoldem Galtierim svrhnul v březnu 1976 vdovu po někdejším prezidentovi země Juanu Perónovi Maríu Estellu, nástupkyni populární Evity.
Jedenaosmdesátiletý Videla byl v roce 1985 odsouzen na doživotí, rozsudek byl ale později zrušen. Generál pobývá již několik let v domácím vězení
Tvrdší než Pinochet
Vláda argentinské junty byla ještě mnohem krvavější než Pinochetova dikatura a oficiální odhady hovoří o nejméně 13 000 mrtvých. Své politické odpůrce nechali pučisté s oblibou shazovat z palub vojenských letadel do vln Atlantiku.
Konec junty znamenala až válka o Falklandské (Malvínské) ostrovy z roku 1982. Vítězství Británie tehdy velmi pomohlo slábnoucí popularitě premiérky Margaret Thatcherové.
Zatykače na osm bývalých armádních důstojníků vydal v pondělí také soud v uruguayském hlavním městě Montevideu.
Jsou odpovědni za smrt 27 levicových aktivistů, kteří zahynuli v časech vlády uruguayské junty v 70. letech. Zatčení se ovšem vyhnul bývalý šéf armádní rozvědky plukovník Rodriguez Buratti, který se v pondělí zastřelil.
Podobně jako v Argentině, kde je u moci socialista Néstor Kirchner, umožnil zátah na někdejší pučisty levicový prezident Uruguaye Tabaré Vásquez, který byl zvolen do úřadu přede dvěma lety.
Dnes by už CIA nezasahovala
Skutečnost, že v Buenos Aires a Santiagu dnes vládnou socialisté, nechává Washington chladným. Bacheletová i Kirchner přijali bez nejmenších námitek principy tržního hospodářství a Chile byla první zemí Jižní Ameriky, která v roce 2004 s USA podepsala smlouvu o volném obchodu.
Značně odlišný postoj zaujímají Spojené státy k socialistickému prezidentovi Bolívie a někdejšímu předákovi pěstitelů koky Evu Moralesovi a zejména populistickému vládci Venezuely Hugu Chávezovi, kteří mají úzké vazby na kubánského vůdce Fidela Castra.
Ačkoliv to Washington nikdy nepřiznal, skupina generálů, která se v dubnu 2002 Cháveze pokusila svrhnout, udržovala styky s americkou ambasádou v Caracasu.
