Na dohodě zvané Bolivariánská alternativa pro Ameriky (ALBA) se dohodl Fidel Castro s Hugem Chávezem už pred rokem a bolivijský prezident Evo Morales k paktu v sobotu v Havaně připojil i svou zemi.

Všichni tři levicoví vůdci představují dohodu pojmenovanou po jihoamerickém revolucionáři Simon Bolívarovi jako alternativu k celoamerické zóně volného obchodu, kterou se snaží prosadit Spojené státy.

• Podívejte se na infografiku: Levice v Latinské Americe sílí

Tři revolucionáři...

Rok stará dohoda, ke které nově přistoupila Bolívie, sice obsahuje jen ustanovení o ekonomické, kulturní a sociální spolupráci, ale naznačuje budoucí orientaci části Latinské Ameriky.

Venezuela pod vlivem Huga Cháveze tento měsíc vystoupila z Andského paktu, který se podle Cháveze příliš "bratříčkoval" se Spojenými státy.

Čerstvý bolivijský prezident Morales po příletu do Havany prohlásil: "Toto setkání je skvělým setkáním tří generací, tří revolucí."

Na mysli měl kubánskou komunistickou revoluci v roce 1959 a nástup Cháveze ve Venezuele v roce 1998, který on sám nazývá "bolivariánskou revolucí". A Morales považuje za revoluci pro druhou nejchudší zemi v Latinské Americe i své pár měsíců trvající prezidentování v Bolívii.

... a možná další přibudou

Všichni tři vůdci předpokládají, že se ke smlouvě připojí i další latinskoamerické země. "Teď na začátku jsme tu tři, ale věřím tomu, že jednou tady mohou být všichni," zazněla z úst Fidela Castra výzva ostatním zemím na jih od USA.

Čtvrtým, kdo se k dohodě byť jen formálně připojil, byl nikaragujský revolucionář a kandidát na prezidenta Daniel Ortega.

Pokud v květnových volbách v Peru zvítězí populistický kandidát Ollanta Humala, který vyhrál první kolo, budou mít nejspíš "prezidenti revolucionáři" dalšího spojence.

Fidel Castro se dostává z izolace: nejdřív se "skamarádil" s Hugo Chávezem a na konci miulého roku získal dalšího prezidenta-spojence, Eva Moralese | Foto: Reuters

"Dodnes se zdáli být Castro a Chavez odsouzeni zůstat v klubu dvou mužů. Moralesova účast dramaticky mění tuto rovnici," řekl agentuře Reuters analytik washingtonského institutu Meziamerický dialog Daniel Erikson.

Negramotnost, nezaměstnanost a zubaři

Kromě odstranění překážek obchodu mezi těmito třemi latinskoamerickými zeměmi smlouva předpokládá také spolupráci v sociální a kulturní oblasti: země se například mají společně snažit o vymýcení negramotnosti nebo o snížení nezaměstnanosti.

Podle BBC slíbila například Kuba Bolívii oční lékaře, Venezuela jí zase bude prodávat ropu za zvýhodněnou cenu. Dohoda také upravuje postavení 30 tisíc kubánských zubařů a dalších pracovníků, kteří pracují ve Venezuele.

Velkou váhu nové dohodě mohou vedle venezuelských zásob ropy dodat také bohatá naleziště zemního plynu v Bolívii.

Postoj k USA není všude stejný

Latinskoamerické země se začínají podle vztahu k USA dělit na dvě skupiny nehledě na to, kdo v nich vládne.

Devět zemí kontinentu, například Chile nebo Mexiko, se snaží uspět v globální konkurenci pomocí dohod o volném obchodu s USA.

Naopak druhá, které dominuje významná Brazílie nebo Argentina, stále tyto dohody s USA odmítá. Tyto dvě země však nyní udržují odstup i vůči ALBA.

Přestože se Argentina a Brazílie snaží vytvořit v Jižní Americe "vlastní" konkurenci USA, většinou nevolí tak ostrou rétoriku vůči Spojeným státům jako Castro, Chávez nebo Morales, které Washington obviňují z imperialistických záměrů.

Foto: Aktuálně.cz