Jedna z prvních gratulací nově zvolenému americkému prezidentovi přišla z Fidži, ostrovního státu v Oceánii. "Gratuluji, Joe Bidene, společně tu máme jednu planetu, kterou můžeme zachránit před klimatickou hrozbou," napsal na Twitter premiér Frank Bainimarama už v sobotu odpoledne.
Představitel malé země rozprostírající se na souostroví v Tichém oceánu, kterou bezprostředně ohrožuje zvyšující se hladina moří, vyjádřil radost, že se USA opět připojí k Pařížské dohodě o klimatu. Ta usiluje o udržení nárůstu průměrné globální teploty pod dvěma stupni Celsia.
Americká média se shodují, že v lednu přijde po čtyřech letech vládnutí Donalda Trumpa v oblasti ochrany životního prostředí smršť změn. Tak "zelenou" kampaň, jakou představil Biden, neměl žádný prezidentský kandidát v historii. Ještě nikdy ale také nebylo téma ochrany klimatu tak aktuální.
Joe Biden chce během svého funkčního období investovat do snižování emisí a přechodu většiny národa na zelenou energii dva biliony amerických dolarů (asi 45 bilionů korun).
Jenže jeho plán naráží hned na několik překážek. Tou největší bude nejspíš americký Senát, který už před senátními volbami ovládala Republikánská strana, a zatím to podle předběžných výsledků vypadá, že většinu si udrží i nadále. Horní komora Kongresu ostatně musí schválit i složení nové vlády. Což by pro Joea Bidena mohlo znamenat hodně kompromisů.
Vyhnout se Senátu
Na druhé straně Biden není "dost zelený" pro řadu svých stoupenců. Progresivní křídlo Demokratické strany v čele s poslankyní Alexandrií Ocasio-Cortezovou loni navrhlo takzvaný Green New Deal, program boje s klimatickou změnou, který ale konzervativci a obecně republikáni odmítají. Šance, že projde přes Senát, jsou mizivé a s tím Biden počítá.
Green New Deal si klade za cíl dosáhnout nulových emisí v USA do roku 2030, kromě toho obsahuje i návrhy na snižování nezaměstnanosti a řešení snižování nerovnosti. Joe Biden v létě představil vlastní plán, který se v mnoha tématech s Green New Deal shoduje, nemá ale tak ambiciózní cíle a neobsahuje socioekonomická témata.
Obejít Senát může pomocí jednotlivých exekutivních nařízení. Prvních sto dnů v úřadu jich plánuje podepsat celou řadu a tím zrušit desítky nařízení vydaných Donaldem Trumpem.
Mezi nimi chce například znovu zavést regulace na emise z elektráren nebo množství metanu, které může unikat z ropných vrtů.
Chce také zastavit Trumpovy směrnice, které prezidentovi umožnily rychleji stavět nové ropovody bez ekologických kontrol, a znovu zavést omezení průzkumu a těžby na pobřeží, jež zavedl Barack Obama, ale jeho nástupce Trump ho později zrušil.
Jen zvrátit všechny regulace, které Donald Trump zrušil, dá novému prezidentovi hodně práce. "Nejde jen otočit knoflíkem a přejít od Trumpa zpět k Obamovi. Zvrátit ten Trumpův obrat může klidně zabrat většinu funkčního období," uvedl pro americký server Vox odborník na veřejnou politiku a životní prostředí z Michiganské univerzity Barry Rabe.
Zvrátit Trumpovu politiku nestačí
I když Biden zvrátí všechny kroky Trumpovy administrativy v oblasti životního prostředí, dostanou se Spojené státy tam, kde byly před čtyřmi lety. A to na splnění cílů pařížské klimatické dohody nestačí. Nestačí to ani na to, aby se Spojené státy staly do roku 2050 uhlíkově neutrální, jak Biden slibuje.
Exekutivní nařízení navíc sice neschvaluje Senát, mohou je ale napadnout soudy. Už snahy Baracka Obamy prosadit svůj Plán čisté energie (Clean Power Plan) narazily u Nejvyššího soudu USA. Obama tím chtěl dosáhnout snížení emisí z amerických továren o třetinu do patnácti let. Joe Biden chce zase americký průmysl uhlíkově neutrální do roku 2035, do poloviny století pak celou zemi. To by znamenalo, že v USA by nastala rovnováha mezi emisemi uhlíku a jejich pohlcováním z atmosféry.
Současné složení Nejvyššího soudu je ale pro demokratického prezidenta nepříznivé, konzervativci v něm mají dokonce kvalifikovanou většinu.
"Všechno, co se Biden může pokusit udělat, je v podstatě vydláždění cesty zpět k Obamově ekologické politice," komentoval situaci ještě před volbami historik Douglas Birnkley pro americký deník New York Times.
Více o klimatu čtěte na Aktuálně.cz ve velkém speciálu Planeta v nouzi.
