Soul/Pchjongjang - Je to nejstřeženější hranice světa. Zaminovaná linie, prošpikovaná zbraněmi a vojenskými hlídkami.
Čtyři kilometry široké demilitarizované pásmo dělící od sebe obě poloviny Korejského poloostrova je taky dějištěm dramatických pokusů o překročení hranice.
S mnohdy tragickými následky.
V pondělí se tudy podařilo do Jižní Koreje uprchnout severokorejskému pohraničníkovi.
Jeho kolegové ho ale stihli během útěku několikrát postřelit a muž teď v nemocnici v Jižní Koreji zápasí o život. Jeho stav je podle lékařů kritický.
Opačným směrem, tedy do KLDR, se přitom v pondělí pokusil vydat osmapadesátiletý Američan původem z Louisiany.
Jihokorejským úřadům tvrdil, že k tomu měl "politické důvody". Do Jižní Koreje přicestoval před třemi dny.
Jihokorejské pohraničníky na něj upozornil jeden z místních obyvatel, který si všiml, že Američan překročil kontrolní linii pro civilisty a míří do demilitarizované zóny a zjevně dál na sever do KLDR.
Pohraničníci ho stihli na poslední chvíli zadržet.
Obrátím vás na správnou víru
Případ Američana, jehož bližší údaje jihokorejské úřady nezveřejnily, není prvním pokusem občana USA o překročení ostře střežené hranice směrem do KLDR.
Totalitní režim diktátora Kim Čong-una přitahuje rozmanité osobnosti.
Americké vojáky sloužící v Jižní Koreji a zklamané poměry v armádě. Civilisty obdivující severokorejský režim. Nebo misionáře, kteří ho chtějí spasit.
Na Štědrý den roku 2009 překročil řeku Hamgang protékající demilitarizovaným pásmem s biblí v ruce osmadvacetiletý americký misionář korejského původu Robert Park.
Chtěl si podle svých slov vynutit rezignaci tehdejšího vůdce KLDR Kim Čong-ila. Po svém propuštění v únoru 2010 Park uvedl, že byl v severokorejské vazbě týrán.
V roce 1996 přeplaval řeku Amnokkang na hranici mezi Čínou a Severní Koreou šestadvacetiletý syn veterána korejské války Evan C. Hunciker. Během akce byl nahý a opilý.
V KLDR strávil tři měsíce. Pak mu tamní úřady dovolily odletět do USA, kde Hunciker o měsíc později spáchal sebevraždu. S alkoholem a drogami měl problémy delší čas.
Případ Warmbier
Nejtragičtějším dosavadním případem Američana v Severní Koreji je osud mladého studenta Otto Warmbiera.
Ten přitom v prosinci 2015 překročil hranici do KLDR legálně. Do severokorejského hlavního města Pchjongjangu přiletěl s organizovaným zájezdem turistů.
Úřady ale dvaadvacetiletého studenta brzy poté zadržely a následně odsoudily k patnáctiletému vězení za krádež propagačního plakátu.
Letos v červnu byl Warmbier propuštěn "z humanitárních důvodů" a v kómatu převezen do USA.
Podle svědectví rodičů se do vlasti vrátil ve vážném zdravotním stavu. Byl slepý a hluchý, ležel na nosítkách a v nose měl zavedenou vyživovací trubičku.
"Když jsme stoupali po schůdcích nahoru do letadla, najednou jsme uslyšeli strašlivé nelidské kvílení," řekl později televizím Fox News a CNN Ottův otec Fred Warmbier.
Rodiče Otto Warmbiera jsou přesvědčení, že severokorejští věznitelé mladíka surově mučili. Pchjongjang to rezolutně popírá. Důvody mladíkova zuboženého stavu ale neupřesnil.
Prezident Trump na základě tohoto případu Američanům cesty do KLDR letos zakázal.
I za cenu života
Případy dezertujících severokorejských vojáků přes demilitarizovanou zónu do Jižní Koreje nejsou pro své nebezpečí úplně časté.
A provázejí je často velmi dramatické situace.
V roce 2012 překonal trojitý plot z nebezpečného ostnatého drátu příslušník severokorejské lidové armády, který předtím zabil dva své velitele.
Neznámý zůstává počet vojáků, kteří při pokusu o dezerci přišli o život.
Severokorejský voják, který uprchl přes hranici v pondělí, byl svými bývalými kolegy několikrát postřelen a leží v kritickém stavu v nemocnici v Jižní Koreji.
"Do dnešního rána nezískal vědomí a nebyl schopen samostatně dýchat. Můžeme ho ale zachránit," prohlásil podle stanice BBC jihokorejský vojenský představitel Suh Uk.
Jeho hodnost ani další podrobnosti tamní úřady v obavách o bezpečnost neuvedly. Severní Korea incident nekomentovala.
Pořád ve válce
KLDR i Jižní Korea jsou v současnosti de facto pořád ve válce. Na konci korejské války z let 1950-1953 totiž mezi sebou neuzavřely mírovou smlouvu, jen dohodu o příměří.
Podle Soulu přitom z KLDR do Jižní Koreje uprchlo od roku 1953 zhruba 30 000 lidí.
Napětí na Korejském poloostrově letos opětovně vzrostlo po sérii jaderných zkoušek a balistických raket, které režim severokorejského vůdce Kim Čong-una pravidelně odpaluje přes Japonské souostroví do Tichého oceánu.
Spojené státy a KLDR si také pravidelně vyměňují ostrá prohlášení včetně hrozby vojenským konfliktem.
V pořadí šestou a nejsilnější jadernou zkoušku uskutečnil Pchjongjang 6. září.
