KLDR totálně zničíme, pokud nepřestane zbrojit. "Rakeťák" Kim míří k sebevraždě, řekl v OSN Trump

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 19. 9. 2017 20:49
Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti Severní Koreji. "Bezhlavá honba KLDR za jadernými zbraněmi a balistickými střelami ohrožuje celý svět. Pokud se budou Spojené státy cítit v ohrožení, nebudeme mít jinou možnost než Severní Koreu úplně zničit," řekl Trump při svém vůbec prvním projevu na Valném shromáždění OSN. Prezidenta KLDR Kim Čong-una označil za "rakeťáka, který je na sebevražedné misi". Během projevu hovořil i o terorismu a suverenitě jednotlivých národů.
Trump: Pokud nebudeme mít jinou možnost, zničíme Severní Koreu | Video: The White House

New York - Valné shromáždění OSN má za sebou jeden z nejsledovanějších projevů. Americký prezident Donald Trump v něm ostře zaútočil na Severní Koreu, ale i Írán nebo Venezuelu.

"Bezhlavá honba KLDR za jadernými zbraněmi a balistickými střelami ohrožuje celý svět," prohlásil Trump. A dodal, že pokud bude Severní Korea ohrožovat Spojené státy, má se připravit na "totální zničení".

Severokorejský vůdce Kim Čong-un je navíc podle Trumpa "rakeťák, který je na sebevražedné misi".

"Spojené státy jsou připraveny, ochotny a mají schopnosti, ale snad to nebude nutné." řekl Trump.

Pohromou planety je podle Trumpa malá skupina zločinných režimů, které porušují všechny principy, na kterých je postavena OSN. "Nerespektují ani své vlastní občany, ani suverénní práva ostatních zemí. Pokud se spravedlivá většina nepostaví několika hanebným, pak zlo zvítězí." prohlásil americký prezident.

"Nikdo neukázal tolik opovržení k ostatním národům a k blahobytu vlastního lidu jako zvrácený severokorejský režim." dodal.

Kritika Íránu i Venezuely

Trump v projevu vyzval všechny státy, aby se od režimu KLDR izolovaly. A odsoudil kohokoliv, kdo této zemi dodává zbraně. Rovněž poděkoval Číně a Rusku za podporu při prosazení sankcí vůči Pchjongjangu

Kromě KLDR se Trump opřel také do íránského režimu, který označil za "vražedný". Prohlásil, že USA nemohou podporovat dohodu, která je zástěrkou pro rozvoj íránského jaderného programu. 

"Je načase, aby Severní Korea pochopila, že denuklearizace je její jediná šance do budoucna." konstatoval Trump.

Dohodu šesti velmocí s Íránem o kontrole jeho jaderného programu a zrušení protiíránských sankcí označil Trump za jednu z nejhorších dohod, na které USA přistoupily. Podle něj je jednostranná a ostudná.

Také Venezuela patřila k zemím, které během Trumpova projevu neušly kritice. Podle něj socialistická diktatura v této latinskoamerické zemi přivedla obyvatele na pokraj zkázy. 

I v případě Venezuely Trump pohrozil, že je připravený více zakročit, pokud tamní vláda bude pokračovat v autoritativní vládě. "Situace je absolutně nepřijatelná. Nemůžeme jen stát opodál a sledovat to," dodal. 

Ve své řeči Trump hovořil také o nebezpečí terorismu. Radikální terorismus je podle něj třeba zastavit, protože "nemůžeme dovolit, aby zničil celý svět".

"Teroristé a extremisté nabrali na síle a rozšířili se do každého koutu planety," dodal.

Trump zmínil také krvavou občanskou válku v Sýrii, v jejímž případě chce hledat cestu ke zmírnění konfliktu. 

V neposlední řadě se šéf Bílého domu věnoval suverenitě jednotlivých států. Uvedl, že očekává, že všechny národy budou respektovat zájmy svých obyvatel a práva ostatních suverénních států. Zdůraznil, že jako prezident USA bude vždy stavět Spojené státy na první místo.

Podle svých slov chce také zajistit přesídlení uprchlíků co nejblíže k jejich rodným zemím.

"OSN mají velký potenciál"

Trump s projevem na Valném shromáždění vystoupil jako druhý státník po brazilském prezidentovi Michelu Temerovi.

Po skončení řeči Trump podle americké televize CNN řekl, že "OSN má velký potenciál". 

Trump je přitom častým kritikem OSN. Na adresu organizace se nechvalně vyjadřoval už během loňské prezidentské kampaně. 

Opakovaně upozorňoval například na to, že finanční a vojenská zátěž na provoz OSN dopadá hlavně na Spojené státy. Což zopakoval i ve svém úterním projevu.

Reakce: Tvrdá kritika z Íránu, superlativy od Netanjahua

Trumpův projev vyvolal v kuloárech OSN rozdílné reakce. Švédská ministryně zahraničí Margot Wallströmová stanici BBC řekla, že šlo o "špatný projev ve špatné době, adresovaný nesprávným posluchačům".

Severokorejská mise při OSN na Trumpovy výhrůžky, že Severní Koreji hrozí "totální zničení", nereagovala. V sále byl při projevu amerického prezidenta přítomen jen jeden, méně významný severokorejský diplomat.

Na hrozby vůči Venezuele reagoval Caracas oznámením, že je připraven čelit jakékoli americké akci včetně vojenské intervence. Podle ministra zahraničí Jorgeho Arreazy je Trump stoupencem bělošské nadřazenosti a vrací se ke slovníku studené války z 80. let minulého století.

Tvrdá Trumpova slova na adresu Íránu, který prezident označil za zkorumpovanou diktaturu, přivítal izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Řeč byla podle něj "z nejstatečnějších", které slyšel během svých třicetiletých zkušeností se světovou organizací.

Naopak velkou nevoli dal najevo íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. "Trumpovy nestydaté a ignorantské poznámky, jimiž ignoroval boj Íránu proti terorismu, ukazují na jeho nedostatek znalostí a nevědomost," prohlásil šéf íránské diplomacie.

Přestože se Trump při příkrém hodnocení stavu světové politiky vyhnul přímé kritice Ruska, jeho projev ani v Moskvě nadšení nevyvolal. Podle šéfa zahraničního výboru horní parlamentní komory Konstantina Kosačova byla řeč plná nálepkování a hesel. "Čekali jsme buď akční program USA na nejbližší období, nebo aspoň potvrzení zdravých návrhů z předvolební kampaně," napsal Kosačov na facebooku.

Podle ruského senátora se zdálo, jako by Trumpův projev psali dva různí lidé. "První část byla proroctvím, druhá rozsudkem," uvedl Kosačov.

Macron: Trump dělá ohledně Íránu chybu

Trumpův francouzský protějšek Emmanuel Macron se ve svém projevu věnoval hlavně novým diplomatickým iniciativám, které mají přispět k řešení krizí v Sýrii nebo Barmě. V rámci úsilí o dosažení míru v Sýrii rozvrácené válkou navrhl vytvoření nové kontaktní skupiny, kde by byly zastoupeny mocnosti a znesvářené bojující strany.

Ohledně Barmy řekl, že vojenské akce proti menšinovým Rohingům musejí ihned přestat, a slíbil mobilizovat kvůli násilí v této zemi Radu bezpečnosti OSN.

Ve svém prvním projevu ve všeobecné rozpravě na Valném shromáždění v newyorském sídle světové organizace Macron odsoudil "etnické čistky" v Barmě. "Vojenské operace musejí skončit, musí být zajištěna humanitární pomoc a tváří v tvář etnickým čistkám musí být obnoveno právo," řekl.

Macron v projevu také vytkl Trumpovi za jeho kritiku mezinárodní dohody s Íránem, která zastavila vývoj íránského jaderného programu. Odsuzování této dohody, kterou americký prezident považuje za zástěrku pro íránské jaderné ambice, označil šéf francouzského státu za vážnou chybu.

"Náš závazek k nešíření zbraní vyústil v silnou a pevnou dohodu, která zajistí, že Írán si nebude pořizovat jaderné zbraně. Odsuzovat ji dnes, aniž by se navrhlo něco jiného, by bylo těžkou chybou, nerespektovat ji by bylo nezodpovědné, protože je to užitečná dohoda," řekl Macron.

Připustil ale možnost dalšího vyjednávání, které by prodloužilo platnost dohody za rok 2025.

Macron se také vyjádřil ke klimatické dohodě z Paříže z roku 2015, ze které se Trump rozhodl vystoupit. Francouzský prezident řekl, že její podmínky nebudou podrobeny novému vyjednávání. Dodal, že pro návrat USA nicméně "dveře zůstávají stále otevřené". Země, které se zavázaly dohodu respektovat, budou podle Macrona pokračovat v naplňování svých závazků.

Související video: Naše anticivilizace je založena na teroru, váháme proti němu bojovat, řekl Zeman v OSN

Projev prezidenta Miloše Zemana v v rámci všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Kvůli koronaviru nebudou letní wagnerovské slavnosti v Bayreuthu

Kvůli epidemii nového typu koronaviru se letos neuskuteční tradiční wagnerovské Hudební slavnosti v Bayreuthu. Ovlivní to také program příštích ročníků, uvedli organizátoři akce v bavorském městě. Oblíbené slavnosti, jež jsou vrcholem německé operní sezóny, pravidelně navštěvovala i kancléřka Angela Merkelová. Letos měly začít 25. července a skončit 30. srpna. Na slíbené nové nastudování Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův dojde až v roce 2022, na příští rok už je totiž program hotový. Diváky čeká nová produkce Bludného Holanďana a opakování dřívějších inscenací oper Tannhäuser, Mistři pěvci norimberští a Lohengrin.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Sýrie ohlásila sestřelení izraelských raket nad svým územím

Syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelské rakety nad syrským Homsem. Informovala o tom syrská televize i agentura SANA. Podle televize izraelská letadla vypálila rakety, když byla nad libanonským územím. Izrael tradičně tyto informace nekomentuje. Podle syrských médií si operace nevyžádala mrtvé ani raněné.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Čínská basketbalová liga musí restart odložit

Plány na obnovení profesionální basketbalové ligy v Číně CBA v polovině dubna vzaly prozatím za své. Vláda nejlidnatější země světa podle agentury AP kvůli přetrvávajícím obavám z pandemie koronaviru nařídila, aby všechny velké sportovní soutěže zůstaly na neurčito přerušené.

CBA se kvůli šíření nového typu koronaviru nehraje od konce ledna, v poslední době se ale začala chystat na restart a do země se postupně začali vracet zahraniční hráči. Někteří už nastoupili do povinné dvoutýdenní karantény, jako třeba bývalý hráč NBA Jeremy Lin.

Liga podle informací médií plánovala soustředit všech dvacet účastnických týmů do dvou měst (Tung-kuan a Čching-tao) a odehrát zbytek základní části bez diváků, v přísně střežených podmínkách a pod dohledem zdravotníků. Každému celku k tomu zbývá sehrát 16 zápasů.

Na povolení úřadů bude čekat i fotbalová liga, která měla původně začít 22. února. Týmy se sice v minulém týdnu vrátily k tréninku, termín startu soutěže ale nebyl stanoven. Hovořilo se o konci dubna nebo počátku května.

Pandemie má původ právě v Číně, odkud se nákaza v prosinci začala šířit. Asijská velmoc je ale v současnosti až na čtvrtém místě žebříčku podle počtu infikovaných osob. Podle nejnovějších údajů se tam virem nakazilo přes 82.000 lidí a zemřelo na 3300. Země v poslední době hlásí poměrně nízká čísla nově nakažených, panují ale obavy, že by se zde mohl virus znovu rozšířit zejména kvůli tomu, že se do země navrátilo mnoho lidí ze zahraničí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy