Washington - Stále jich v útrobách vězení námořní základy Guantánamo zůstávají stovky. O kom je řeč? O všech, které Bílý dům považuje za klíčové teroristy z celého světa.
Jejich dlouholeté zadržování - u většiny bez vzneseného obvinění - bude možná již dnes označeno za chybné. Záleží, jak rozhodne americký Nejvyšší soud.
Na stole má devítičlenný tribunál žalobu dvou skupin vězňů, kteří považují své věznění za protiústavní. Zároveň si stěžují na špatné zacházení.
Požadují proto přehodnocení zákona, který loni schválil Kongres. Tvrdí, že jim zákonodárci jeho prostřednictvím znemožňují jakoukoliv cestu k oslovení justice.
"V sázce jsou v tomto případě samotné principy humanitárních a lidských práv. Jde o principy, jež koalice liberálních demokracií společně ve 'válce proti teroru' dodržuje a brání," citovala Reuters jednu z mnoha reakcí britských a evropských diplomatů na dlouho připravované líčení.
Boj o "habeas corpus"
Jednu skupinu žalobců tvoří 30 vězňů z Kuvajtu, Jemenu, Afghánistánu a dalších zemí. Ve druhé je šest alžírských imigrantů, kteří padli do amerických rukou v Bosně v říjnu 2001. Poté, co je tamní Nejvyšší soud osvobodil kvůli nedostatku důkazů.
Administrativa prezidenta George W. Bushe s kritikou nesouhlasí: o překročení pravomocí v době po teroristických útocích v září 2001 prý nemůže být řeč.
Argumentuje podmínkami na Guantanámu, jež mají být naprosto odpovídající. Justici představuje na Kubě vojenský soud. "Habeas corpus", tedy princip hájící osobní svobodu před svévolným zásahem státní moci, se na cizince držené mimo americkou půdu nevztahuje.
"Vězni mají víc procedurální ochrany a práv než jacíkoli jiní zajatí bojovníci v historii války," podpořilo už dříve Bílý dům svým vyjádřením americké ministerstvo spravedlnosti.
Zajatecký tábor na Guantánamu zahájil svůj provoz v lednu 2002, hned po americké invazi do Afghánistánu. Od té doby bylo zhruba 470 vězňů propuštěno, 305 jich je stále za mřížemi a 60 až 80 z nich čeká podle USA v brzké době soud.
