Na záznamu je zachycen muž, který se opatrně a obezřetně blíží k hluboké jámě. Když nahlédne přes okraj, sprostě si uleví. Natáčející ho okřikne a do kamery pronese, že díra nemá dno. "Jde z toho strach," dodá Rus.
Agentura oslovila geologa Vladimira Krivošejeva. Ten čtenáře uklidnil, že jde o o obyčejný závrt. Podle něj jsou takové propadliny typické pro oblast středního Povolží - Uljanovskou oblast, Tatarstán a další regiony.
Podobné závrty se vyskytují i v oblasti Volhy, tam však vznikají na starších prvohorních sedimentech. "Vyskytují se v lesích, někdy (jako v případě Kuzovatovského okresu) na polích. Krasové závrty nejsou nebezpečné: dají se zasypat, lze na ně navršit úrodnou půdu," mírní strach místních geolog.
"Krasové závrty jsou hojně zastoupeny v sedimentárních horninách, kde vystupují druhohorní sedimenty - vápence, křída. Na určitém místě se shromažďuje voda, která pak v hloubce vytváří dutiny, zemina se sesouvá, propadá se. S tímto procesem jsou spojeny podzemní zdroje vody. Jeho průměr může být od jednoho do 150 metrů," vysvětlil Krivošejev. Podle něj je tento proces pomalý a může trvat déle než jeden rok nebo i sto let.
Server Gazeta.ru připomíná, že v září došlo k jinému propadu země v Irkutské oblasti. Při sklizni spadl pod zem do vzniklého krasového závrtu kombajn. Geolog už dříve varoval před dutinami vzniklými antropogenní činností (přímá nebo nepřímá činnost člověka). Existují podle něho v místech, kde se aktivně těží plyn nebo se vyrábí vápno. Mohou se propadat silnice, inženýrské sítě, domy, a dokonce celé čtvrti.
