Janukovyč možná obětuje vládu. "Ulici" to nemusí stačit

Martin Novák Martin Novák
5. 12. 2013 20:00
Vládní Strana regionů poprvé připustila možnost předčasných voleb. Protesty trvají.
Pro demonstranty už funguje "polní kuchyně."
Pro demonstranty už funguje "polní kuchyně." | Foto: Reuters

* Článek vyšel ve čtvrtečním vydání deníku Insider, který jej poskytl Aktuálně.cz v plném znění

Kyjev - Hráz, kterou kolem sebe při masivních protestech vytvořili ukrajinský prezident Viktor Janukovyč a vláda jeho Strany regionů, zřejmě přece jen začíná povolovat.

Kombinace neustávajících demonstrací, hospodářských problémů země a patrně také tlaku některých finančních a průmyslových oligarchů spjatých s Janukovyčem, naznačuje změnu postoje k požadavku opozice na předčasné parlamentní a prezidentské volby. Nebo alespoň částečnou změnu.

Volby? Musíme vést debatu

Místopředseda vlády Sergej Arbuzov, jeden z lidí velmi blízkých prezidentu Janukovyčovi, v noci na čtvrtek v televizi Kanal 5 připustil konání mimořádných parlamentních voleb.

"Musíme o tom vést debatu. Pokud budou takové návrhy, projednáme je," řekl muž, který má ve Straně regionů velký vliv. Televize Kanal 5 patří proevropskému byznysmenovi a miliardáři Petru Porošenkovi.

Poslední volby se konaly loni. Většinu po nich má blok Strany regionů, několika nezařazených poslanců a Komunistické strany Ukrajiny (ta se ovšem nepodílí na vládě).

Kabinet premiéra Mykoly Azarova v úterý přestál v parlamentu hlasování o důvěře. Opozice doufala, že někteří poslanci Strany regionů na protest proti brutálnímu zákroku policie a Janukovyčovu odmítnutí podepsat připravenou asociační dohodu s EU zvednou ruku pro nedůvěru. Nakonec jich ale nebylo dost.

Obětuje Janukovyč Azarova?

Premiér Azarov ještě ve středu odmítal hovořit o předčasných volbách a vyzýval demonstranty, aby přestali s blokádou parlamentu a budovy vlády, nebo budou potrestáni podle zákona.

Opozice a desetitisíce protestujících však žádají nejen předčasné parlamentní, ale i prezidentské volby. Návrh na nové hlasování jen o parlamentu tak může být pokus odvrátit tlak od Janukovyče, jehož prezidentský mandát vyprší na začátku roku 2015.

Žena telefonuje u barikády v centru Kyjeva.
Žena telefonuje u barikády v centru Kyjeva. | Foto: Reuters

Jinými slovy prezident obětuje premiéra, aby se sám zachránil. Známky nespokojenosti dávají najevo oligarchové a průmysloví magnáti, dosud stojící za Janukovyčem.

Skupina System Capital Management, patřící nejbohatšímu Ukrajinci Renatu Achmetovovi, odsoudila policejní násilí a vyzvala ke kompromisům a hledání společného řešení v zájmu celé Ukrajiny. Jen parlamentní volby ale demonstranty nemusí uspokojit. Naopak protesty mohu znovu nabýt na síle, aby odešel i prezident, nejen premiér.

Peking Kyjev nespasí

Podle informací ukrajinských médií se Janukovyčovi na žádné frontě nedaří sjednat rychle ekonomickou pomoc.

Ukrajina potřebuje na přežití příštího roku zhruba osmnáct miliard dolarů, ale nemá si příliš kde půjčovat. Přitom rezervy státní banky klesly na dvacet miliard dolarů, tedy na polovinu ve srovnání s rokem 2011.

Evropská unie nehodlá znovu otevírat už uzavřenou dohodu, a Kyjev tak nemůže z Bruselu s velkou pomocí počítat. Obzvláště po veletoči, který Janukovyč předvedl.

Prezident Viktor Janukovyč je v těchto pohnutých dnech v Číně.
Prezident Viktor Janukovyč je v těchto pohnutých dnech v Číně. | Foto: Reuters

Rusko má samo hospodářské problémy, roste nezaměstnanost, a je tak otázkou, zdali nabídne Ukrajině v tuto chvíli něco více než jen nižší ceny zemního plynu.

"Rusko se samo dostává do problémů. Těžko budou tamní politici zdůvodňovat, proč v takové situaci pomáhají Ukrajině, a ne vlastním občanům," řekl deníku Wall Street Journal analytik Alexandr Valčišin z finanční společnosti Investicionnij kapital Ukrajina.

Ani rozhovory v Číně podle všeho nešly podle plánu, byť se Janukovyč pochlubil, že z Pekingu přivezl několik dohod o rozšíření "strategického partnerství".

"Ještě jsme nespočítali, kolik to bude znamenat v peněžním vyjádření. Dříve jsme ale odhadovali, že jde přibližně o osm miliard dolarů investic do ekonomiky," řekl Janukovyč. K půjčce se ale Číňané podle všeho nezavázali.

Jako poslední možnost zbývá Mezinárodní měnový fond, ale ten má tvrdé podmínky: přestat regulovat ceny domácností za energie a devalvovat hřivnu, ukrajinskou měnu. Obojí dosud Janukovyč odmítal.

"Mějte důvěru v systém"

Guvernér centrální banky Ihor Sorkin se snaží Ukrajince uklidnit a prohlašuje, že není důvod k panice a výběru peněz z bankovních vkladů. "Všechny vyzývám, aby měli důvěru v náš bankovní systém a ve své úspory," prohlásil. V roce 2009 se lidé vrhli v obavách z krachů bank na své vklady, takže řada bank musela omezit výši výběrů, aby nezbankrotovala.

Nádech surrealismu dává ukrajinské krizi fakt, že Janukovyč nechal všechny problémy za zády a ve středu navštívil jako turista vykopávky slavné terakotové armády ve městě Sian a před kamerami s úsměvem převzal knihu o tamním muzeu.

Doma ale na něj čeká možná větší problém, než při odjezdu tušil. Poslanec opoziční strany Vlast Jurij Gricenko podle deníku Ukrajinskaja pravda oznámil, že od svých zdrojů dostal záznamy rozhovorů, které předcházely brutálnímu zákroku pořádkových jednotek Berkut proti demonstrantům v centru Kyjeva v sobotu ráno.

Prezident i premiér krvavý zásah odsoudili, ale Gricenko tvrdí, že podle záznamů přišel rozkaz zaútočit z nejvyšších míst...

 

Právě se děje

Další zprávy