Dlouhodobé průzkumy ukazují, že ekonomika je hlavní téma amerických voleb. A Kamala Harrisová zatím v ekonomických otázkách ztrácí. Může to za dva měsíce, které do voleb zbývají, ještě změnit?
Myslím, že ano. Vybírá si témata kolem zdravotnictví, ženských otázek, interrupce a právního systému a to zabírá a určitě jí to pomůže. Navíc, americká ekonomika si vede poměrně dobře. Lidé si začínají uvědomovat, že inflace už neroste nebo ne tak rychle jako předtím. Reálné mzdy stoupají. Spojené státy letos čeká ekonomický růst někde mezi dvěma a třemi procenty, což je velice dobré. Evropská ekonomika proti tomu stagnuje nebo roste velice pomalu.
Lidé si také mohou uvědomit, že pokud by Trump v případě zvolení zavedl vysoká dovozní cla, Američané si ekonomicky nemusí vést tak dobře, jak se očekává.
Pro Bidena měla být ve volbách ekonomika hlavní téma. Ačkoliv se podle dat situace zlepšuje, ceny potravin jsou stále vysoké a lidé mají pocit, že se jim za Donalda Trumpa vedlo lépe. Mohou demokraté voliče nějak přesvědčit, když je jejich zkušenost jiná, než tvrdí ekonomové?
Je to stejné jako v Evropě nebo Česku. Lidé jdou do obchodu a říkají, že cena másla je pořád vysoká. I když už inflace neroste, interpretují to tak, že stále pokračuje, protože se ceny nevrátily do doby před inflací. Je to otázka dojmu.
Důležité jsou ale reálné mzdy, které začínají růst. Zároveň se příliš nezvyšuje míra nezaměstnanosti, v červenci vzrostla na 4,3 procenta, což je pro Spojené státy nízké číslo. Očekává se, že v září americká centrální banka Fed sníží úrokovou sazbu, což samozřejmě bude mít pozitivní efekt - jak psychologicky, tak i reálně na ekonomiku. Americká ekonomika žije hodně z úvěrů. Pokles úrokových sazeb by tedy vedl k ekonomickému růstu.
Jan Švejnar
Jan Švejnar je spoluzakladatelem a předsedou řídícího a dozorčího výboru CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. V letech 1992 až 1998 byl zakládajícím ředitelem Národohospodářského ústavu AV ČR, kde dosud působí jako vedoucí vědecký pracovník.
Vyučuje na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, kde byl jmenován profesorem globální ekonomie a zakládajícím ředitelem Centra pro globální hospodářskou politiku. V letech 1994 až 2002 působil jako ekonomický poradce prezidenta Václava Havla.
Trump i Harrisová plánují velké zásahy do ekonomiky. Trump chce zavádět dovozní cla, Harrisová zase hodně podpořit střední třídu. Koho z nich si vyberou ekonomicky konzervativní voliči, kteří nechtějí, aby vláda takhle silně zasahovala do trhu?
Pro voliče je to těžké, protože Republikánská strana historicky byla pro volný obchod, nízkou intervenci státu a tak dále. Od doby Reagana je to ale strana, která akumuluje větší schodky rozpočtů. Demokrati jsou paradoxně ti, kteří ho většinou snižují. Administrativa Billa Clintona dokonce dosáhla přebytku. Je fakt, že posledních 15 let se všude ve světě zvyšuje zadluženost. Amerika má teď zadlužení okolo 100 procent. Mimochodem totéž i Francie. V porovnání s tím si Česko se zadlužeností na úrovni 45 procent vede vlastně velmi dobře.
Ale zpátky k Americe. Obě politické strany v posledních osmi letech za Trumpa i Bidena vedly rozpočtovou politiku, která závisí hodně na schodku. Trump snižuje daně pro bohaté a velké firmy. Biden zase více podporuje střední městskou třídu. Je rozdíl, jak to dělají, ale výsledek je, že Amerika je více zadlužená.
Bude to nakonec ekonomika, která rozhodne volby?
Ano, protože to vždycky tak bylo. Bude záležet na tom, zda si lidé řeknou, jestli se cítí lépe, nebo ne, jestli si ekonomika vede lépe, nebo ne. Vždycky se říká, že se volí peněženkou. Ale další témata budou též důležitá, navíc se také vztahují k ekonomickým otázkám. Harrisová bude zdůrazňovat otázky kolem potratů a Trump imigraci.
Může Harrisová vyhrát?
Může. Já bych to teď viděl tak 50 na 50. Dynamika kampaně se teď zdá být v její prospěch. Na druhé straně ještě uvidíme zvraty a posuny, čekají nás debaty, výsledek se špatně odhaduje. Ukazují to i průzkumy, kdy je rozdíl mezi Trumpem a Harrisovou často v rámci statistických chyb.
Když Trump v roce 2020 volby prohrál, výsledky odmítl uznat a následně jeho stoupenci zaútočili na Kapitol, čímž chtěli zastavit předání moci Joeu Bidenovi. Kdyby volby opět prohrál, co Ameriku čeká?
Velká nejistota. Trump už několikrát řekl, že by v takovém případě nerespektoval výsledek voleb. Tvrdí, že by de facto neprohrál, nýbrž by šlo o špatné sčítání hlasů a tak dále. Mohlo by to být opravdu nebezpečné. Myslím, že kdyby prohrál výrazně, nevyvolalo by to nic násilného. Pokud by ale nevyhrál těsně, může dojít nejenom k novému sčítání hlasů, ale s jeho podporovateli i k - nechci říkat násilnostem - ale k něčemu, co by se mohlo podobat útoku na Kapitol.
Trump ale bude přece jen v trochu jiné pozici, protože v případě prohry nebude dosluhujícím prezidentem jako v roce 2020. Ale i tak: Myslíte, že by se útok na Kapitol mohl opakovat?
Mohlo by se něco stát. Policie, Národní garda a další orgány by se měly mít na pozoru, protože může dojít k lokálním násilnostem.
A co by naopak znamenala Trumpova výhra?
Kdyby vyhrál, bude otázkou, jak povede Ameriku, a tudíž jak ovlivní celý svět. Trump je především nepředvídatelný. Možná jsou oblasti, kde se nebude dít nic světoborného nebo nového, a naopak v jiných oblastech může zvrátit chod nejen USA, ale i světa. Například říká, že by skončil válku na Ukrajině za jeden den. Kdyby to opravdu myslel vážně, tak musí přijmout podmínky Vladimira Putina, jinak se konflikt nedá skončit za jeden den.
Otázkou také je, jak vysoká cla by zavedl. Jestli 10, nebo 40 procent. To by mělo obrovský negativní dopad na světovou ekonomiku.
To jsou příklady, kdy by efekt mohl být obrovský. Pak mohou být oblasti, kde efekt velký nebude. Například Trump příliš neovlivní daňovou politiku, ačkoliv třeba sníží daně nejbohatším.
Kdyby se Trump znovu stal prezidentem, byl by jím "pouze" na čtyři roky, jak mu to ukládá ústava, nebo by jeho zvolení mohlo Ameriku změnit navždy, jak varují někteří analytici?
Znovu je tu ta ohromná nepředvídatelnost. V jednom rozhovoru, kde apeloval na křesťanské voliče, řekl, že stačí, když k volbám přijdou už jen jednou. Jako kdyby se chtěl stát doživotním diktátorem. Ale asi to byla nadsázka a nic takového by se nestalo.
Fakt je, že on se během svého mandátu velice snažil změnit chod institucí, právní systém i právní řád. Něco z toho udělal normálním způsobem, jako když jmenoval federální soudce a hlavně ty Nejvyššího soudu. A některé změny už úplně podle pravidel neudělal - v tom ohledu, že se snažil změnit fungování institucí uvnitř státu, uvnitř vlády. Uvidíme, o co by se pokusil, ale rozhodně by svého vlivu využíval mnohem víc než při prvním mandátu.
Video: Česko přepisuje učebnice, tvrdí ekonom. Díky tomu si teď můžete říct o vyšší plat (27. 6. 2024)
