Zbavili se koz, vyrostly stromy. Rozmanitost zachováme vybitím škůdců, míní vědci

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
23. 8. 2022 18:02
Dopady vlivu lidí na přírodu jsou ve světě stále patrnější. A i když se globálnímu oteplování, rostoucí hladině oceánů nebo suchu právem dostává pozornosti, jiné aspekty zůstávají stranou a neřeší se ani na mezinárodních klimatických summitech. Jedním z nich je i mizející druhová rozmanitost.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Lemuři, obří želvy nebo vombati patří mezi tisíce živočišných druhů, které najdeme jen na jediném místě na světě - ostrovech. Ty jsou pokladnicemi nekrásnější přírodní rozmanitosti, které umožnily tvorům, aby se po tisíciletí vyvíjeli bez vlivu člověka nebo jiných druhů. Nyní je ale život těchto jedinečných tvorů v ohrožení, upozorňuje deník The Guardian.

Galapágy, Madagaskar nebo Borneo jsou známé svou přírodou, kterou posledních několik století se zájmem studují zoologové i botanici. Krysy, hmyz, kočky nebo kozy se spolu s lidmi postupně dostávaly i na ta nejvíce izolovaná místa planety a původní druhy jsou kvůli nim teď často na pokraji vyhynutí.

I když ostrovy tvoří jen asi pět procent povrchu země, vědci jsou přesvědčeni, že jsou místem, kde od 16. století, kdy je začal objevovat člověk, vymřelo okolo 60 procent všech živočichů. Ve snaze původní zvířata zachránit proto vznikají plány, které se škůdce a invazivní druhy snaží z ostrovů vymýtit.

Například na Goughově ostrově v jižním Atlantském oceánu zabíjí invazivní myši každý rok asi dva miliony čerstvě narozených mláďat mořských ptáků, uvádí studie z roku 2018. Albatrosy a buřňáky požírají ještě v hnízdech. Myš, jediný žijící savec na ostrově, se tu objevila v 19. století právě spolu lidmi, kteří lovili lachtany. Od té doby se vyvinula a nyní je dvakrát tak veliká. Proto se úřady rozhodly myši vyhubit a ohrožené druhy ptáků tím zachránit. Vybíjení má ale své odpůrce.

"Nemyslíme si, že máme právo si vybírat jedna zvířata na úkor jiných," říká Isobel Hutchinsonová, ředitelka organizace Animal Aid, která protestovala proti vyhubení myší na Goughově ostrově. "Nesouhlasíme s žádným vybíjením pro takzvané konzervační účely. Ochránci přírody by se měli zaměřit na to, aby byla divoká příroda zachráněna, a ne se volně rozhodovat, která zvířata mají přežít."

Obnova stromů i korálů

Na ostrově Redonda v Karibiku zase invazivní kozy spásaly tak moc zeleně, že takřka zmizela. Ostrov začal připomínat měsíční krajinu. Poté, co je úřady spolu s černými krysami odstranily, se tam znovu rozrostly stromy.

"Tento projekt dramaticky mění celý ekosystém ostrova," vysvětluje Sophie Steeleová z organizace Fauna a Flora International, která se na něm podílela. "Zachrání mnoho jedinečných druhů od téměř jistého vyhynutí, jako například kriticky ohrožené stromové ještěrky, které žily na ostrově téměř bez stromů."

Také když z atolu Palmyra uprostřed Tichého oceánu zmizely myši, obnovily se korálové útesy v tamní laguně a původní rostliny se rozrostly o více než pět tisíc procent. Dokonce se na ostrov znovu vrátili krabi, o kterých se myslelo, že je v roce 2011 krysy úplně vyhubily.

Obrovská úspěšnost

Podle nového výzkumu, který mezinárodní kolektiv autorů publikoval v srpnu ve vědeckém časopise Scientific Reports, je právě vyhubení invazních druhů nejlepší způsob, jak biodiverzitu zachránit. Analýza více než tisíce programů od roku 1972 ukazuje, že podobné projekty mají téměř devadesátiprocentní úspěšnost.

"Je to pravděpodobně jeden z nejúčinnějších nástrojů, který máme v rukou na ochranu naší biologické rozmanitosti," potvrzuje Piero Genovesi, přední odborník na invazivní druhy a spoluautor studie. "Určitě bychom mohli zlepšit stav mnoha ohrožených druhů, pokud v budoucnu budeme toto mýcení aplikovat v širším měřítku."

Před blížícím se klimatickým summitem COP15 v kanadském Montrealu, který se uskuteční v prosinci, se proto vědci chtějí shodnout na novém ambiciózním plánu. Zatím se ale těžce hledá shoda. Konference k biodiverzitě se už dlouho odkládaly a v posledních letech se jich několik muselo zrušit kvůli pandemii koronaviru. Státy se tak stále neshodly, co mají být hlavní body jednání nebo jak přesně postupovat k ochraně rozmanitosti přírody.

K většině programů pro odstranění škůdců došlo v osmi zemích, například na Novém Zélandu, v Austrálii nebo Francii a vždy se jednalo o invazní savce.

Na Novém Zélandu vědci chtějí postoupit ještě o krok dál a pokusit se o vůbec největší vybití škůdců na obydleném ostrově. Během následujících čtyř let chtějí ze Stewartova ostrova odstranit všechny vačice, krysy, divoké kočky a ježky. 

Video: Problémy mediální prezentace klimatické změny

Fyzik Ondráš Přibyla o problémech mediální prezentace klimatické změny | Video: Kristýna Pružinová, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

Další zprávy