Katájún Ahmadíová si vzpomíná, jak za vlády tohoto hnutí ležely na ulicích "uříznuté ruce a prsty". Tak Tálibán trestal podle radikálního výkladu práva šaría menší zločiny. Dívka, které je 26 let, si také vzpomíná, jak Tálibán nechal "vytrhnout nehty na nohou" jejímu sousedovi kvůli spolupráci s komunistickou vládou v 80. letech. Nebo také na to, jak jí matka nařídila, aby "schovala ve sklepě" panenku, když jim členové Tálibánu prohledávali dům. Za jejich vlády bylo totiž zakázané mít doma věci s lidskou podobou.
"Nemyslím si, že se změnili," vzdychá Ahmadíová, která pracuje na velvyslanectví a označuje období vlády Tálibánu v letech 1996 až 2001 za "zlý sen". "Mám obavy o svou budoucnost a o budoucnost mé dcery," dodává.
Spojené státy zahájily 7. října 2001 letecké útoky proti hnutí Tálibán, které obvinily z toho, že poskytuje útočiště teroristické organizaci Al-Káida. Ta spáchala atentáty z 11. září 2001.
Vojenský útok vedl k porážce tohoto hnutí v Afghánistánu a jeho bojovníci uprchli, aniž by se proti mezinárodní koalici snažili bojovat. Nikdy ale nepřestali na mezinárodní koalici útočit, což vedlo americkou administrativu v čele s prezidentem Donaldem Trumpem k podepsání dohody. V ní USA slibují stažení zahraničních sil z Afghánistánu výměnou za neurčité závazky Tálibánu.
Tálibán vede v Kataru obtížná jednání s afghánskou vládou. Povstalci, kteří nyní kontrolují zhruba polovinu země, mají při rozhovorech navrch.
Obyvatelé Afghánistánu se obávají, že se vrátí doby, kdy ženy podezřelé z nevěry byly popravovány a dívky nemohly chodit do školy. Práva a svobody žen byly obnoveny po roce 2001, a to hlavně ve větších městech.
"Veškerý pokrok, který jsme za posledních 19 let udělali, za vlády Tálibánu nebyl," říká 35letý badatel Farzád Farnúd, který pracuje v afghánském ústavu strategických studií a je manželem Katájún Ahmadíové. Jeho otec strávil během vlády Tálibánu pět let ve vězení. A viděl, jak se členové Tálibánu "s bičem a holemi v rukou" zmocnili hlavního města provincie Džauzdžán, odkud pochází.
Pamatuje si také na veřejné popravy, na kterých byla povinná účast. A vzpomíná, jak bojovníci Tálibánu zbarvili do černa obličeje dětí přistižených při hraní karet. To bylo tehdy zakázáno. "Členové Tálibánu se nikdy nezmění," vrtí hlavou.
"Nemáme problém s tím, aby se dívky či pracující ženy vzdělávaly, musí ale nosit hidžáb," říká bývalý člen povstaleckého hnutí Zijá Rahmán, který čtyři roky bojoval proti zahraničním vojákům a afghánské armádě. A dodává, že povstalci si přejí, aby byl "nastolen islámský systém". Opakuje také argument, že i současná afghánská ústava dává přednost islámu.
Válka v Afghánistánu stála Spojené státy přes bilion amerických dolarů (23 bilionů korun) a zahynulo v ní zhruba 2400 amerických vojáků. Na bojišti ale americké vítězství nikdy nebylo na dosah.
Povstalci ve svém prohlášení označili americkou vojenskou operaci z roku 2001 za "brutální invazi". Podle nich USA tehdy "arogantně" odmítly jejich výzvu nalézt diplomatické řešení. "Amerika a její spojenci by se vyhnuli potupě, válečným zločinům a významným ztrátám na majetku i životech," dodal Tálibán v prohlášení s tím, že nyní chce "inkluzivní, nezávislou, suverénní a islámskou" vládu nad Afghánistánem.
Jenže jednání mezi hnutím Tálibán a afghánskou vládou stále nenašla shodu nad žádným konkrétním tématem a mohla by se táhnout roky. Podle 38letého zaměstnance bezpečnostní agentury Džávida Rahmáního odchod americké armády ze země povede k tomu, že se Tálibán vrátí k moci. "Nejedná se o mírové rozhovory, ale o dohodu, jak předat příští vládu Tálibánu," tvrdí.
