Téměř veškerá voda, kterou monarchie na Blízkém východě používá, pochází z moře a musí projít procesem odsolování. To však spotřebovává mnoho energie a podle odborníků je jednou z příčin klimatické změny, která zase přispívá k většímu suchu. Spojené arabské emiráty se tak točí v kruhu.
"Všechny rostliny ve filmu jsou zalévány uměle vyrobenou vodou, za kterou jsou fosilní paliva," říká pro Aktuálně.cz finská režisérka Tuija Halttunenová, která dokument Jak zničit mrak (How to Kill a Cloud) ve Spojených arabských emirátech částečně natáčela.
Země se proto rozhodla hledat jiná řešení a vyzvala vědce z celého světa, aby přišli na to, jak rozpršet mraky. Druhou část dokumentu proto Halttunenová natáčela ve Finsku s vědkyní z Finského meteorologického institutu Hannele Korhonenovou, která o grant ve výši 1,5 milionu dolarů (přes 34 milionů korun) požádala.
Návrh Korhonenové, která je odbornicí na geoinženýrství, na cílené ovládání klimatu a chování mraků, režisérka nazývá "sci-fi ve skutečném životě". Podobně mluví i kolegové vědkyně. "Tam ale neprší," říká například odborník na mraky Jarmo Koistinen. "To je ta fascinující část," odpovídá Korhonenová ve filmu, který letos na podzim představila jeho režisérka v české premiéře na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.
Vědkyně se svým návrhem nakonec uspěla. Grant získala v roce 2017, stejně jako dalších osm týmů z celého světa.
Jak rozpršet mrak
Tříletý výzkum Korhonenové, který film zachycuje, se skládá z více částí. Tou první je analýza samotných mraků, přesněji jejich částic, které následně vytvářejí dešťové kapky. Zajímalo ji, které z nich na sebe nejlépe vážou vlhkost. Ne z každého mraku prší, a tak jen některé jsou vhodné pro případnou manipulaci.
Jednou z možných úprav mraků by bylo vypuštění uměle vytvořených částic, které by na sebe také vázaly vlhkost.
Další částí výzkumu je vytvoření umělé inteligence, která by s minimálně dvouhodinovým náskokem dokázala polohu vhodných mraků určit. Díky tomu by pak na místo včas doletělo letadlo a vypustilo by částice nebo by použilo jinou metodu na vyvolání deště. Jak režisérka vysvětluje, život mraků je velmi krátký a určit jejich budoucí polohu není jednoduché.
Podívejte se na trailer k dokumentu:
Klimatičtí teroristé
Film se ale navíc zabývá etickými otázkami, které s sebou modifikace atmosféry přináší. Vědkyně se například sama sebe ptá, jestli je vhodné dávat takové znalosti do rukou režimu, který bývá kritizován kvůli porušování lidských práv.
Na potenciální nebezpečí se jí ptají novináři i další vědci, se kterými se setkává. "Jak zajistíme, že nevzniknou klimatičtí teroristé, kteří zaplaví města tím, že rozprší mraky?" ptá se například žena na jedné vědecké konferenci. Naráží tím i na mezinárodní dohodu ze 70. let minulého století, ve které se státy shodly na tom, že nebudou používat počasí jako zbraň. Spojené arabské emiráty ji však nepodepsaly.
Plány na používání mraků jako možných zbraní mají i Spojené státy americké - letectvo jimi chce v budoucnu dokázat narušit komunikaci nepřítele. "Je smutné, že jako lidstvo jsme schopni proměnit každý vynález ve zbraň," myslí si režisérka.
A je vůbec vhodné počasí upravovat? "Na světě je určité množství vody. Co když bude pršet na jednom místě a na jiném bude voda chybět?" ptá se vědkyně Korhonenová. Přesto grant přijme. Vysvětluje to tím, že lidstvo upravuje atmosféru už desítky let, a to skleníkovými plyny, které přispívají ke klimatické změně.
Přesto se domnívá, že rozhodnutí, zda bude technologie použita, by nemělo být na ní. "Společnost musí vést morální diskusi o tom, jestli budou tyto informace použity. Rozhodnutí musí být založeno na vědeckých faktech, ne na hádce," míní.
Jednodušší řešení
Dokument také ukazuje, jak celý projekt dopadl. Přestože Korhonenová vypadá, že je s výsledky spokojena, jelikož její tým dodal přislíbená data, zástupci Emirátů spokojeni nejsou. "Představovali si, že částice budou na vyšší úrovni, než jaké jsme ze začátku projektu navrhovali," vysvětluje svým kolegům Finka. Podobnou odezvu dostanou i další výzkumné týmy. "Emiráty potřebují rychlé řešení, ale věda tak rychlá není. Nechápou, že to potrvá roky," dodává režisérka Halttunenová.
Vědci třeba navrhli, aby se země zaměřila na recyklaci vody a omezila její využívání. Ve Spojených arabských emirátech vychází průměrná denní spotřeba na osobu na 550 litrů za den, uvedl v roce 2019 místní deník Gulf News. Pro porovnání: v Česku byla v tom samém roce denní spotřeba na osobu 89 litrů. Zároveň je v Dubaji nejhlubší bazén na světě, naplněný 14 miliony litrů vody, píše web Travel and Leisure.
Korhonenová to mohla zkusit podruhé a loni opět požádat o grant. Tentokrát to však neudělala, ačkoliv přesný důvod neřekla.
Její dosavadní výzkum ale může být použit i bez jejího souhlasu, protože je nyní ve vlastnictví Spojených arabských emirátů. "Bylo by smutné, kdyby lidé mohli vlastnit atmosféru. V chaosu se skrývá krása. Doufám, že se nikdy nedostaneme do pozice, kdy by všechno bylo mechanicky kontrolované," říká vědkyně.
