Podle několika zdrojů deníku Aktuálně.cz právě maďarským scénářem ilustrují, že svěřit dostavbu jaderné elektrárny Dukovany ruské státní firmě Rosatom znamená zásadní závislost na Rusku. Klíčová zakázka má přitom být vypsaná do konce roku.
Podobný tendr, jaký nyní připravuje Česko, měl původně určit i to, kdo dostaví dva bloky maďarské atomové elektrárny Paks. Na obřím obchodu se ale před šesti lety, v lednu 2014, nakonec překvapivě dohodl maďarský premiér Viktor Orbán (Fidesz) přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Pokud by jadernou elektrárnu Dukovany dostavoval ruský Rosatom podobně jako v Maďarsku, podle zdrojů z bezpečnostní komunity by tím Rusové získali zásadní páku na český stát. To vše v době, kdy jsou vztahy s Českem výrazně vyhrocené.
Projekt v ruské režii na toku Dunaje asi 100 kilometrů jižně od Budapešti se za poslední roky stále víc protahuje a prodražuje. Rosatom má zároveň problémy s dodržováním bezpečnostních standardů. Maďaři proto nyní musí řešit, kde vezmou elektřinu, než bude elektrárna hotová. Kritici tvrdí, že nejasné podmínky kontraktu jsou nevýhodné a dostavba reaktorů přestává dávat jakýkoliv ekonomický smysl.
Česká vláda na rozdíl od té maďarské nepočítá s tím, že by zakázku za předpokládaných 160 miliard korun zadala bez tendru, tedy mezivládní smlouvou, jako se stalo v Maďarsku. Toto řešení jako ideální variantu prosazoval prezident Zeman.
Česká vláda ale zároveň chce využít výjimku ze zákona o veřejných zakázkách a vypsat do konce letošního roku obchodní soutěž s vlastními pravidly. Jejím zadavatelem by byl ČEZ. Zmíněný zákon takovou variantu umožňuje v případech, že existují relevantní bezpečnostní důvody a k dispozici není jiné řešení.
Stavba nového bloku Dukovan
- O obří zakázku na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany mají kromě ruského Rosatomu a čínské firmy China General Nuclear Power zájem další čtyři společnosti: francouzská EDF, jihokorejská KHNP, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.
- Dle plánu by dostavba měla přijít na 160 miliard korun. Experti ale varují, že všechny dosavadní projekty stavby jaderných elektráren ve Finsku, Francii či Velké Británii se výrazně prodražují a zdaleka tak nemusí jít o konečnou částku.
- Na financování výstavby se podle původní dohody český stát měl podílet zhruba 70 procenty, zbylých 30 procent měla zaplatit polostátní energetická společnost ČEZ. Nakonec ale zřejmě bude celou stavbu financovat stát.
- Investice do jaderné elektrárny se bude následně splácet z výnosů z prodané elektřiny. Čím dražší stavba bude, tím více potom čeští spotřebitelé za elektřinu z jádra zaplatí. Dle vlády by ale měli naopak ušetřit.
- Začátek stavby se plánuje na rok 2029, plné spuštění o osm let později.
Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) nepočítá s tím, že by někoho z uchazečů vyloučil, ČEZ argumentuje tím, že by se kvůli tomu mohla zvýšit cena vítězného návrhu. Šanci na úspěch tak má právě i Rusko nebo třeba Čína, před čímž bezpečnostní složky varují.
Vítěz tendru by měl být podle aktuálního plánu známý v roce 2022. K výsledku se bude vyjadřovat také vláda. Pokud by vyhrál ruský Rosatom, vláda by mohla potenciálně rozhodnout, že firmu vyloučí a zakázku svěří až druhému zájemci v pořadí.
Takové rozhodnutí ale bude až na příštím kabinetu. Jmenovat jej bude stále prezident Zeman, který má mandát až do roku 2023. Miloš Zeman je příznivcem právě ruského Rosatomu. Na maďarskou elektrárnu Paks se jel podívat osobně a při jmenování současného ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se pak nechal slyšet, že doufá, že tendr "nebude zatěžován žádnými ideologickými předsudky".
Další variantou, kterou nyní Česko řeší, by bylo podle bezpečnostních složek problematickému ruskému zájemci zabránit pouze v přístupu k zakázkám na některý ze základních systémů elektrárny. Za praktičtější tuto možnost považuje například manažer ČEZ Pavel Cyrani. "Jde o to, pohlídat si klíčové prvky, jako je IT, systém ochrany, kontroly a řízení. A také se vyhnout tomu, abychom byli závislí na jediném dodavateli paliva," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Se státem uzavřeme smlouvu, která mu umožní, aby vznášel takové výhrady, jež mohou vést až k vyloučení," dodává nicméně Cyrani.
Zdroje z bezpečnostní komunity ale upozorňují, že i v tomto případě, pokud by Česko Rusy nepustilo do klíčových systémů elektrárny, jako generální dodavatel by měli v rukou energetickou budoucnost země.
Zpoždění, které se prodraží
Do jaké závislosti na Rusku může stavba tak náročného projektu, jakým je jaderná elektrárna, Česko dostat, ilustruje právě případ Maďarska. Mezivládní smlouva Orbána s Putinem určila, že ruský státní podnik Rosatom dva bloky - takzvaný Paks II. - dostaví za 12,5 miliardy eur, podle aktuálního kurzu je to asi 334 miliard korun. Z toho 80 procent (tedy deset miliard eur) si navíc Budapešť půjčuje v Moskvě, s ročním úrokem mezi 3,95 a 4,95 procenta.
"Výstavba měla původně začít v roce 2018, Rusové ale zatím ani nepožádali o povolení ke stavbě. Jeho samotné vyřízení trvá asi rok a půl, stavět tak začnou nejdříve v roce 2022," říká pro Aktuálně.cz Benedek Jávor, bývalý maďarský opoziční poslanec, člen Evropského parlamentu a nyní zástupce budapešťské radnice v Bruselu.
Podle nedávného vyjádření Jánose Süliho, ministra bez portfeje, který má projekt za vládu na starosti, by se stavět mohlo začít na začátku příštího roku.
Hlavní příčinou zpoždění je fakt, že Rosatom nesplňuje bezpečnostní kritéria stanovená evropskými a maďarskými pravidly pro jadernou energetiku. Maďaři si proto v Bruselu vyjednali jejich zmírnění, aby mohli začít aspoň s přípravnými stavebními pracemi.
Z úplně stejného důvodu přitom nabírá zpoždění také druhý jaderný projekt, který Rusové v Evropě staví, finská elektrárna Hanhikivi. "Je to jeden z riskantních faktorů spolupráce s Ruskem. Ukazuje se, že mají problém budovat v souladu s evropskými standardy, a také to, že se nedokážou poučit z už existujících případů," upozorňuje Benedek Jávor.
Kromě členů maďarské vlády byl právě Jávor jedním z prvních, kdo získal přístup k jinak utajované smlouvě mezi Maďarskem a Ruskem. Přístup k ní si vymohl u soudu, po řadě odvolání je od března loňského roku dostupná s výjimkou některých pasáží veřejně.
"Za posledních 30 let nikdo v Maďarsku nestavěl jadernou elektrárnu. Nikdo tedy neví, jak na to, zatímco Rosatom v tom má praxi," popisuje Jávor, co ze smlouvy zjistil. Jedním z problémů, které tak musel během soudního procesu řešit, byla například skutečnost, že smlouva existovala jen v ruské a anglické verzi.
"Zjevně byla připravená a sepsaná v Rusku, vládou a Rosatomem," je přesvědčený Jávor. "Bál jsem se, že když soud prohraji, budu překlad muset zaplatit, jsou to tisíce a tisíce stran," míní.
Kalkulovat se správnými čísly
Podle Benedeka Jávora kromě průtahů se samotnou stavbou existují další závažné důvody k obavám, že celkový projekt bude nakonec stát maďarskou vládu, a tedy i daňové poplatníky mnohem víc peněz, než bylo původně plánováno.
"Za prvé, vláda při vypracovávání vlastních analýz kalkulovala s cenami elektřiny, které neodpovídají reálné situaci na evropských trzích. Za druhé, nezávislé analýzy ukazují také to, že cena elektřiny z Pakse bude naopak skoro dvakrát vyšší, než tvrdí vláda," vysvětluje. Podle něj je tohle jeden z aspektů, ve kterém je potřeba dohlížet na transparentní přístup vlád, které nyní staví nové bloky atomových elektráren, včetně Dukovan.
Příčin prodražování projektu Paks II. je několik. Kromě zpoždění souvisí právě se způsobem jeho financování, tedy úvěrem od Ruska. "Projekt je financován v eurech, přičemž v ceně není zohledněna změna směnného kurzu. Od doby, kdy se smlouva uzavřela, maďarský forint proti euru výrazně oslabil. Rusům musíme splácet taky v eurech, takže maďarská vláda bude muset doplatit rozdíl. Náklady na financování projektu se jenom tímhle zvedly o 15 až 20 procent. A v Maďarsku se o tom vůbec nemluví," popisuje Jávor.
Vloni Maďarsko zažádalo o změnu pravidel, za jakých musí Rusku peníze splácet. Za současných podmínek by mělo začít posílat peníze zpět v roce 2026, nyní žádá o odklad až po skutečném zprovoznění celé elektrárny. Což podle Jávorova odhadu může být až o deset let později. Není jasné, jestli Rusové žádost odsouhlasí.
Kromě specifického maďarského financování je ale pro Česko relevantní další problém, který nyní zemi kvůli dalšímu zpožďování projektu hrozí: vláda v Budapešti ve svých strategických plánech na zabezpečení dodávek elektřiny pro zemi počítá s tím, že nové bloky budou hotové už za pět až sedm let. Kvůli výraznému zpoždění je budou muset kompletně změnit.
Oligarchové ostrouhají
"Dostavba Pakse Rosatomem byla politické rozhodnutí," je přesvědčený opoziční politik Jávor. "Také jsme původně měli velké množství zájemců, včetně Američanů, Francouzů, Jihokorejců, Číňanů nebo japonsko-francouzského konsorcia. Podle mých zdrojů to, že zakázku nakonec narychlo dostali Rusové, překvapilo i úředníky, kteří tendr připravovali," popisuje varovný scénář Jávor.
Maďarský premiér Viktor Orbán o projektu s ruskou účastí hovoří jako o "národní prioritě", kritici naopak varují, že neférová smlouva neúměrně navyšuje závislost středoevropské země na vůli Kremlu.
Původní pravidla pro výstavbu počítala s tím, že asi 40 procent všech prací na elektrárně by měly odvést maďarské firmy. To ale narušila Evropská komise svým požadavkem, kterým povolení svěření celé zakázky Rosatomu podmínila. Po Maďarsku chtěla příslib, že tito subdodavatelé budou vybíráni v evropských soutěžích.
V nich už uspěl například německý Siemens nebo francouzský Alstom, maďarské firmy, které často nemají s jadernou technologií vůbec žádné zkušenosti, jim nestačí. "Myslím, že oproti původním plánům tak na maďarské oligarchy nezbude dost," uzavírá Jávor.
Jak šel čas s Paksem I. a II.
- 1974: Začíná výstavba prvního bloku staré elektrárny podle sovětského modelu, do provozu je uvedena v roce 1982. Do roku 1987 byly nakonec spuštěny celkem čtyři bloky o celkovém elektrickém výkonu asi 2000 MWe. Elektrárna tak pokrývá skoro polovinu maďarské potřeby elektrické energie.
- 2009: Maďarský parlament rozhodl o rozšíření elektrárny o další dva bloky, celkem by měly mít výkon 1200 MWe.
- 14. ledna 2014: Budapešť uzavřela dohodu o dostavbě s ruským státním koncernem Rosatom.
- 2014-2015: Dohodou se začíná zabývat Evropská komise z důvodu obavy, zda neporušuje unijní pravidla o veřejných zakázkách a nedovolené státní pomoci. Maďarsko slibuje na dílčí zakázky vypsat soutěže pro více dodavatelů.
- 2017: Brusel nakonec souhlasí s maďarským záměrem.
- 2018: Podle původních plánů měla po získání povolení začít výstavba vlastního reaktoru. Maďarsko ale potřebné licence zatím nemá, budují se jen doprovodné stavby.
- Září 2021: Zatím aktuální odhad maďarské vlády pro začátek výstavby hlavní budovy reaktorů.
- 2022: Odhad termínu zahájení výstavby podle opozice.
- 2025, 2026: Původní plánovaná data dokončení prvního a druhého nového reaktoru. Maďarská opozice v tuto chvíli odhaduje jejich zpoždění o nejméně šest až deset let.
