V čem je jiná nová mutace viru označovaná jako britská?
Podle dostupných dat je až o polovinu nakažlivější než ta původní. Souviset to může se dvěma zatím pozorovanými změnami: nový virus se do lidského těla dostává ve větším množství a zůstává déle. Člověk je proto déle nemocný a nakažlivý.
Nová varianta je nejspíš i smrtelnější. "Celkový obrázek je čtyřiceti- až šedesátiprocentní nárůst rizika hospitalizace a úmrtí," prohlásil britský epidemiolog Neil Ferguson, který radí vládě ve Spojeném království.
Vědci to ilustrují na příkladu šíření britské mutace mezi šedesátiletými muži. Pokud by byl nárůst smrtnosti "jen" třicetiprocentní, jak uvedl už dříve jiný britský expert, znamenalo by to, že na každých tisíc nakažených šedesátiletých zemřou tři lidé navíc. Vědeckých studií, které by to potvrdily s jistotou, ale zatím není dostatek.
Co to reálně znamená pro průběh epidemie v Česku?
Stručné hodnocení situace nabízí Jan Kulveit, expert na modelování globálních rizik z Oxfordské univerzity a jeden ze spoluautorů matematické konstrukce epidemického systému PES.
"Můžete si to představit jako dvě epidemie, které se překrývají. Původní koronavirus každým týdnem od počátku roku ubývá. Teď máme epidemii britské varianty, na kterou ale původní opatření nestačí," popisuje Kulveit deníku Aktuálně.cz. Proto podle něj nárůst počtu případů v Česku zrychluje.
Jak se britská mutace v Česku šíří?
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na tiskové konferenci minulou středu připustil, že britská mutace v Česku "postupně převládá". Poslední konkrétní číslo je ještě o týden starší, tehdy Blatný hovořil o výskytu mutace ve 40 procentech zkoumaných vzorků. V nejhůře zasažených oblastech Trutnovska, Chebska a Sokolovska je to ale přes 80 procent. A výrazně nadpoloviční výskyt hlásí i další regiony. "Dost laboratoří přešlo na PCR testy, ze kterých se dá odhadnout, jestli se jedná o britskou mutaci, nebo ne. Nyní máme docela dobrý přehled, jen se s tím začalo pozdě, v lednu Česko nemělo dobrá data," míní Jan Kulveit.
Někteří experti odhadují, že ve skutečnosti už výskyt britské mutace v Česku celorepublikově dosahuje 70 až 80 procent. Takové hodnoty uvádí například sousední Slovensko, kde se prokázal výskyt této varianty v necelých třech čtvrtinách vzorků. "I to je pravděpodobně důvod, proč čísla neklesají," potvrzuje závažnost situace pro deník Aktuálně.cz epidemiolog Marek Majdan. Slovensko mělo za posledních 14 dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel asi 526 nově nakažených, Česko 1118 (data jsou ke dni 22. února).
Jak experti popisují průběh epidemie způsobené britskou mutací?
Britská varianta viru se poprvé objevila na jihu Anglie loni na podzim. Od té doby se rozšířila prakticky po celém světě. Konkrétně v Británii se na začátku prosince vyskytovala asi u třetiny všech pozitivních vzorků, nyní je to přes 90 procent. "Jelikož se rychleji šíří, všude se zvyšuje její podíl. Kdyby poměr britské varianty byl na začátku vůči té původní 1 : 1, tak za 14 dní převládne dvojnásobně až trojnásobně," vysvětluje Kulveit. Původní koronavirus tak například z Česka postupně mizí.
A stejný proces pozorují i jinde. Němečtí experti vypočítali, že se podíl nové mutace na zkoumaných (takzvaně sekvenovaných neboli prověřených z hlediska genetické stavby) vzorcích zdvojnásobí dokonce už za týden. Právě tomu přičítají fakt, že po delším období poklesu počtu nově nakažených teď epidemie v Německu stagnuje a hrozí novým nárůstem.
Jak lze britské mutaci čelit?
Některé státy včetně Česka začaly doporučovat nošení účinnější ochrany úst a nosu, ideálně respirátoru třídy FFP2. Německo kvůli rozšíření britské mutace zavřelo své hranice s Českem a rakouským Tyrolskem. Spolková země Bavorsko upřednostní v očkování proti covidu-19 nejvíce koronavirem postižené okresy, což jsou právě ty podél české hranice. Nizozemsko prodloužilo lockdown původně plánovaný do poloviny ledna a zavedlo noční zákaz vycházení.
Co dělá Česko?
Vláda v Praze se rozhodla zatím neotevírat obchody, v ohrožení je podle vyjádření vládních představitelů i plánovaný postupný návrat školáků do tříd. Česko má z celé Evropy suverénně nejvyšší počet nových případů covidu-19 a je jednou z mála zemí, kde čísla neklesají.
Již dříve se v Česku změnila také pravidla pro karanténu. Úřady ji mohou nově nařídit v případě podezření na výskyt britské mutace bez ohledu na nasazený respirátor při kontaktu s infekční osobou nebo délku setkání. Podobně upravená by měla být i epidemická aplikace eRouška. Naopak délku povinné izolace ani karantény hygienici měnit neplánují. "Necháváme nadále izolaci i karanténu desetidenní," řekla Radiožurnálu v úterý hlavní hygienička Jarmila Rážová.
Co navrhují experti?
Řada odborníků se shodne na několika návrzích. Jan Kulveit upozorňuje, že by si měla česká vláda jasně říct, co je jejím cílem. Pokud by chtěla epidemii srazit na úroveň konce jara loňského roku, vyžadovalo by to podle něj "drastickou kúru ještě dalšího krátkodobého zpřísnění". Podobný názor má také René Levínský, ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů. "Stojíme asi 20 centimetrů před nárazem do zdi, pokud jsme už do té zdi nenarazili," řekl Radiožurnálu.
Oba odborníci - stejně jako tři členové expertní Národní ekonomické rady vlády i další experti oslovení Deníkem N - zdůrazňují nutnost masivního testování rychlými antigenními testy, včetně zavedení takové povinnosti ve velkých průmyslových provozech. Dalším zlepšením by podle nich mohlo být zavedení bezplatných PCR testů. "Opravit fungování trasování a hygien," doplňuje Kulveit sérii doporučení.
Bude na nové mutace fungovat očkování?
Podle dostupných studií schválené vakcíny (od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca) zřejmě na britskou variantu zabírají, i když o něco hůře. Podle britské vlády je to ale stále dost na to, aby očkování zpomalilo šíření nákazy. Například firma Novavax, jejíž látka zatím nebyla schválena v EU, uvádí, že účinnost její vakcíny je 89procentní, zatímco proti britské mutaci viru to je 85,6 procenta.
Znepokojivější jsou z tohoto pohledu takzvaná jihoafrická a brazilská mutace, které se rovněž v Evropě šíří. V jejich případě může být účinek očkování slabší, varují výrobci. Tyto mutace již způsobily velké ohnisko nákazy v Tyrolsku a například Francie kvůli nim zásadně zpřísnila pandemická pravidla: vyžaduje pečlivější testování, prodloužila karanténu a umožnila školám zavřít kompletně každou třídu, ve které by se u žáka nebo člena jeho rodiny objevil byť jen jediný případ jihoafrické mutace. Německo zvažuje kvůli těmto dvěma variantám koronaviru uzavření hranic s Francií.
V Česku úřady zatím prověřují podezření na výskyt jihoafrické mutace u několika lidí, někteří z nich se vrátili z dovolené na Zanzibaru. Podle imunologa Zdeňka Hela na tuto variantu nezabírá lék bamlanivimab, který Česko objednalo pro pacienty s rizikem těžkého průběhu. Na britskou mutaci by účinkovat měl.
